Článek
Téma migrantů a uprchlíků z Ukrajiny a toho, jak na to doplácíme, se omílá pořád, bohužel hlavně u krajně populistických táborů, takže jde obvykle o argumentační bramboračku. Tak se na to podíváme realisticky a budeme se držet tvrdých dat.
Pro ty z vás, kteří to nechtějí číst celé, dám shrnutí hned na začátek:
- Ano, počet dlouhodobě žijících cizinců v ČR stoupá a i za loňským nárůstem stojí zejména vydávání dočasné ochrany těm, kteří prchají z důvodu ruské vojenské agrese na Ukrajině.
- Uprchlíci aktuálně státu již víc na odvodech přispívají, než kolik stojí. Dvě třetiny osob s udělenou dočasnou ochranou v současnosti pracují nebo podnikají, přičemž téměř 86 % z nich má práci na plný úvazek. Obvykle ale pracují pod svou kvalifikaci a za malé ohodnocení.
- Být uprchlíkem v Čechách rozhodně není žádné finanční eldorádo. Výše reálných dávek na jednotlivce (pokud jde např. o žadatele o azyl) je relativně nízká a jde řádově tisíce korun měsíčně. S nárůstem zapojení do trhu práce nicméně počet lidí, kteří od státu pobírají humanitární dávku, klesá.
- Tvrzení, že Ukrajinci od státu dostávají více než Češi, jsou dezinformace. Čeští občané mohou čerpat mnohem více dávek než ukrajinské domácnosti.
Kolik je v ČR migrantů?
Počet osob cizí státní příslušnosti, které dlouhodobě žijí v České republice, kontinuálně roste. Na konci třetího čtvrtletí roku 2024 bylo na území ČR registrováno celkem 1 079 094 osob cizí státní příslušnosti, z toho 333 792 na základě oprávnění k přechodnému pobytu, 366 870 na základě oprávnění k trvalému pobytu a 378 432 na základě registrace dočasné ochrany.
Aktuálně nejvíce je občanů Ukrajiny (578 454), následují lidé ze Slovenska (120 747) a Vietnamu (68 679).
Jak už bylo řečeno výše, za výrazným nárůstem počtu cizinců na území ČR stojí zejména vydávání dočasné ochrany těm, kteří prchají z důvodu ruské vojenské agrese na Ukrajině.
A teď detailně:
Od 21.3.2022 je účinný zákon č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, vyvolaným invazí vojsk Ruské federace.
Cílem humanitární dávky je pomoc cizincům, kterým byla udělena na území České republiky dočasná ochrana a kteří nemají prostředky na úhradu základních životních potřeb, nebo na úhradu nákladů na bydlení do výše započitatelných nákladů na bydlení.
Posuzují se veškeré příjmy cizince s dočasnou ochranou a majetkové poměry na území České republiky. Majetkové a příjmové poměry cizinců s dočasnou ochranou, kteří spolu bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby, se posuzují společně a poskytne se jim společně jedna dávka. Dávka cizinci s dočasnou ochranou nenáleží, pokud mu je bezplatně poskytnuta celodenní strava, základní prostředky osobní hygieny a ubytování.
Měsíční výše humanitární dávky se odvíjí od toho, za který měsíc pobytu v České republice o ni cizinec po udělení dočasné ochrany žádá. Po dobu 150 dní (1. až 5. měsíc po udělení dočasné ochrany) činí humanitární dávka:
· pro dospělou osobu 4 860 Kč (7 290 Kč, pokud se jedná o osobu se zdravotním postižením)
· pro dítě 3 490 Kč (5 235 Kč, pokud se jedná o osobu se zdravotním postižením; 4 188 Kč, pokud se jedná o dítě ve věku 6 až 10 let)
Od 6. měsíce (od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém bylo dosaženo 150 dní) činí humanitární dávka:
· pro dospělou osobu 3 130 Kč
· pro dospělou osobu, která se řadí mezi zranitelné osoby 4 860 Kč (7 290 Kč, pokud se jedná o osobu se zdravotním postižením)
· pro dítě 3 490 Kč (5 235 Kč, pokud se jedná o osobu se zdravotním postižením; 4 188 Kč, pokud se jedná o dítě ve věku 6 až 10 let)
ZAPOČITATELNÉ NÁKLADY NA BYDLENÍ OD. 1. 8. 2024:
Započitatelné náklady na bydlení jsou součástí humanitární dávky a jsou stanoveny nařízením vlády. V současné době je výše započitatelných nákladů na bydlení v bytech zařazených v evidenci bytů a v ostatních prostorech
· 6 000 Kč za kalendářní měsíc pro zranitelnou osobu (max. pro 5 zranitelných osob v jednom okruhu),
· 4 000 Kč za kalendářní měsíc pro ostatní osoby (max. pro 5 osob v jednom okruhu)
Další kontext a závěr
Celková česká pomoc Ukrajině od počátku konfliktu v roce 2022 se blíží 120 miliardám (z toho je cca zhruba 52 miliard korun pomoci na území ČR, hodnota pomoci na území Ukrajiny je přes 65 miliard – například dodávky humanitární či vojenskou pomoci).
Někomu se to může zdát moc, třeba Tomio Okamurovi. To je asi legitimní názor, pokud zároveň řekne, že je v pořádku nepomáhat lidem, utíkajícím z oblasti válečného konfliktu, potažmo že je ok nechat agresora beztrestně ničit okolní země.
