Článek
O obraně demokratického státu, hodnot, prozápadního geopolitického zakotvení a tak podobně se mluví skoro pořád. Co by ale měl dělat chudák dezolát, aby konečně svrhl tuhle hnusnou proamerickou vládu a stal se konečně ruskou gubernií? Historie nám ukazuje pár možných cest.
(Disclamer: Tento text je napsán ve více či méně ironickém duchu, buďte si toho vědomi. Pokouší se popsat slabá a citlivá místa, možné směry, odkud je možné na současné uspořádání státu a jeho orientaci útočit.)
Za prvé, existují tři základní premisy, bez nichž nic z následujících bodů nebude fungovat:
- Sebelepší scénář bez výjimečného herce nesehrajete (falešných spasitelů jsou plné politické hřbitovy)
- Slova, jež nevyústí v čin, publikum napříště nepřilákají (že ano, pane Rajchle)
- Bez vnější hluboké krize (ekonomické, sociální, hodnotové) jsou zásadní společenské změny prakticky neproveditelné. Čím hůř je všem, tím líp je populistům, pamatujte na to.
Ideální je, aby se všechny předchozí body sešly v jednom prostoru a čase. To znamená – hnusná, strašná a každého zasahující ekonomická či jiná krize, silný, uvěřitelný a charismatický lídr protestů, jenž má odpověď na každou otázku, je pohotový, inteligentní, cynický a v ideálním případě i atraktivní.
Pokud toto vše je na svém místě, můžete rozehrát hry, popsané třeba klasikem Machiavellim před 500 lety. Tak pojďme na to.
Jak produkovat účinnou propagandu, aby vás dostala a udržela na mocenské špičce?
1. Zjednodušujte
Čím jednodušší vaše sdělení bude, čím méně bude detailní, tím lépe. Musí být tak jednoduché, aby je snadno a rychle pochopil maximální počet lidí. Aby bylo zasažené publikum co největší, je potřeba přizpůsobit sdělení nejnižšímu společnému jmenovateli ve skupině, proto musí být propaganda jednoduchá a snáze pochopitelná. „Klasická poučka zní, že jednoduchá, dobře srozumitelná lež vždy porazí složitou pravdu.“ Btw, Josef Goebbles, jeden z nejvyšších nacistických představitelů a říšský ministr propagandy specifikoval propagandistické působení jako schopnost probudit představivost oslovením citů: „Schopnosti vnímat jsou u mas omezené, jejich chápavost slabá a rychle zapomínají. Proto je třeba se omezit na několik základních holých skutečností a ty vyjadřovat stereotypními formulkami,“ konstatuje Goebbels.
2. Probuďte emoce
Pod vlivem emocí nejsou lidé schopni myslet příliš racionálně a lze je pak snadno ovládnout a nasměrovat příslušným směrem. Prudké emoce dokážou doslova vypnout mozek. Nejvhodnější je vzbudit strach, nenávist nebo závist. Čím rozrušenější a naštvanější lidé jsou, tím snadněji se zúčastní propagandistou doporučené akce. S čím se tedy pracuje především - apelace na primitivní pudy, oslovuje se představivost adresáta a vzbouzí se v něm vyhraněné, mobilizující emoce, buduje se pocit ohrožení. Působení na lidské předsudky dopomáhá využívání symboliky, spolu s obvyklým vytvořením obrazu nepřítele. Asi není třeba více rozebírat.
3. Konstruujte nepřítele
Propagandistické působení se bez vytvoření obrazu nepřítele v zásadě neobejde. Neexistuje-li reálná hrozba, propaganda si jej vytvoří sama. Je důležité si uvědomit, že konstrukcí nepřítele a rozdělením na „my“ a „oni“ především propagandista konstruuje u cílového publika jeho identitu. Jak na to? Však to znáte: oni jsou ti zlí, které je třeba zničit. My jsme dobro. Ideální je „pro mobilizování nenávisti proti nepříteli je důležité charakterizovat nepřítele jako bezzásadového nelidského zločince, který odporuje hodnotám daného společenství, čímž všechny ohrožuje.“
4. Používejte eufemismy, slogany, cejchy a klamy
Jednoduché, úderné a nenávistné nálepky, to je oč tu běží! Technika cejchování je zhusta spojená s budováním nepřítele. Jedince, skupinu, myšlenku nebo způsob řešení problémů, které chce propagandista oslabit, vyloučit, zničit, označí krátkým, jednoduchým, výstižným, snadno zapamatovatelným slovním cejchem (Koukolík) Pro příklady nemusíme chodit daleko: Němec – Nácek, Muslim/Uprchlík – Terorista/Vyžírka, politik – zloděj atd. Cejchováním se tak váže význam původně neutrálního slova k zápornému symbolu.
5. Mluvte tím správným jazykem
Výmluvným příkladem využití kvalifikujícího jazyka spolu s cejchováním jsou doporučení, které v brožuře „Jazyk – klíčový mechanismus kontroly“ shrnul a rozšiřoval politický akční výbor Newta Gingriche americkým republikánům. Tento mj. obsahuje dva sloupce slov, přičemž jeden má řečník užívat, mluví-li o své straně, druhý, mluví-li o protivnících.
A,. Mluvíte-li o své politice a o sobě, užívejte slova:
aktivní, cenný, debata, děti, důvěra, chválit, iniciativní, jedinečný, hnutí, hrdý, konflikt, lidský, mír, mobilizovat, morální, my, naslouchat, naše, nedotčený, občan, oddanost, odolnost, odvaha, pečovat, povinnost, podnětný, právo, pravda, princip, prosperita, příležitost, reforma, rodina, sen, sdílet, síla, soutěžit, správný, stavba, světlo, svoboda tvrdá práce, učit se, úspěch, vést, vize, volba, výzva, zachovat, zajímat, zdravý rozum, změna.
B. Mluvíte-li o svých protivnících, užívejte slova:
byrokracie, destruktivní, důsledky, chorý, ideologický, krize, kolaps, korupce, lačnost, lež, liberální, meze, mělký, mrhání, nekompetentní, nejistý, nemocný, ničení, nucení, ohrožení, oni, pohltit, pokrytectví, přinutit, radikál, selhání, zánik, zneužití, zrada.
6. Ovládněte média / nebo si vytvořte vlastní
Máte-li kontrolu nad médii, je pro vás snadné dosáhnout toho, aby se psalo o čem chcete a naopak, aby se o některých tématech nepsalo vůbec. Nelze-li se tématu vyhnout, oblíbenou praktikou je překrýt jej soustředěným přívalem zpráv s nesouvisejícím obsahem, případně vyvoláním jiného skandálu, který od tématu odvedou pozornost. V tomto bodě se neobejdete bez profesionálů - v současnosti se k propagandistickému zpracování lidí (voličů, konzumentů), tedy „cíle“, běžně najímají PR agentury a marketingoví experti.
8. Šiřte chaos, vyčerpejte kritiky
Jde o vytváření informačního chaosu, rozeštvávání společnosti, vytrvalé šíření pocitu, že už nelze věřit nikomu a ničemu. Kromě vás, samozřejmě. V rozpolcené, hysterické době, v rozštěpené a oslabené společnosti se nejlépe daří populistům a demagogům všech barev.
Neustálé střety s nepravdivými informacemi mohou zahltit a zahubit schopnost skutečného kritického myšlení. Konečným smyslem zjevných lží není nic jiného než dokázat, jak bezmocná pravda vlastně je a že zpochybnit lze nakonec úplně všechno. Třeba i to, že skutečně existuje pravda a dá se oddělit od lži.
A v neposlední řadě, je-li vaším cílem vyhrát volby, „očerněte protivníka něčím zcela novým, přitom účinným, do rozboru skutečných politických problémů se nepouštějte“.
Víc tahle témata rozebírám ve svých knihách, tak se po nich koukněte, pokud jste dočetli až sem..
