Článek
Tváří v tvář historii je dobré nezapomínat na to, že sice lze probouzet tygra nenávisti a vozit se po něm, je ale taky zcela bláhové myslet si, že jsme si ho ochočili a můžeme jej ovládat. Protože nemůžeme. A jak už víme z Bible, setí větru nepřinese nic než bouři.
Pýcha předchází pád. Žádný strom neroste do nebe. A navíc - nic netrvá věčně. Suše konstatují česká přísloví. A mají recht.
Mimochodem. Tohle je úvaha mimoběžná jakýmkoli nedávným událostem u našich sousedů. Jakákoli podobnost je zcela náhodná a autor snažně prosí laskavé čtenáře, aby interpretace tímhle směrem nevedli. Ale pojďme zpátky.
Chtěl jsem tím úvodem říct něco velmi prostého. Totiž že akce prostě a nevyhnutelně vyvolává reakce. Čas je neúprosný. A tak dále. Když budete tlačit na lidi, vznikne protitlak. Můžete je na čas oslepit marketingem a velkohubými řečmi, ale nakonec se vám tahle stavba stejně zhroutí, protože je postavena na lži.
Přísloví o větru a bouři se dá opsat i prozaičtěji - člověk, který rozdmýchává nějakou polarizaci či konflikt, se dost možná dočká pro něj nevítaných následků. Stalo se to panu Hitlerovi, stejně jako jiným. Obvykle na to nedoplatili jen hybatelé, bohužel, ale celé jejich země a říše.
Odbočka k mocenské posedlosti
Koukolík1 píše: Cestu k moci, její udržování a rozšiřování často charakterizuje temná trojice odpudivých lidských vlastností. To je kombinace subklinické neboli neúplně vyvinuté psychopatie, machiavelismu a narcismu.
Sociálně úspěšná psychopatie je často nazývána nekriminální, protože tito lidé na rozdíl od plně vyvinutých psychopatů končí ve vězení jen vzácně a bývají úspěšní v dobývání moci a majetku, takže se často objevují na horních příčkách sociální hierarchie všech zkoumaných organizací. Příčiny psychopatie jsou směs genetických vlivů, poruch vývoje mozku plodu v průběhu těhotenství, nejistého stylu vazby dítě–matka a vlivu sociálního prostředí.
Podíl lidí s jednotlivými psychopatickými znaky je v neklinické populaci, například vysokoškolských studentů, vysoký. Průmysloví neboli korporační psychopati jsou podobou sociálně úspěšných psychopatů. Podíl těchto lidí v korporacích, zejména ve finančním světě, roste.
Syndrom mocenské pýchy je považován za pravděpodobně získanou poruchu osobnosti. Objevuje se u části lidí ve vrcholových pozicích všech hierarchicky organizovaných skupin v rozmezí jednoho až devíti let života na mocenské špičce.
Ale pojďme k té zajímavé otázce – totiž co že to je ta starověká Hybris?
Znamená navenek projevovanou pýchu, domýšlivost a aroganci, vyzývavé, drzé jednání a vystupování, jež překračuje člověku vymezenou hranici a nutně vyvolá trest bohů, který pak postihne celou společnost. Tuhle zpupnost a nadutost v mytologii vždy spolehlivě ztrestala bohyně Nemesis. Která podobně chvástavé jedince vždy spolehlivě poslala k ledu. Někdy doslova.
Na tom, že kolem toho se nadělala spousta zla a odnesla to spousta lidí, kteří prostě jen ze své vlastní naivity a vůle něčemu uvěřili a třeba to i mysleli dobře, až příště. O to tu totiž dneska nejde. Každopádně lidé v antice to věděli. My se mnohem raději tváříme, že existuje jen věčné teď bez minulosti, že slova a sliby nic neznamenají a nemají žádný dopad. Ale tak to není.
Občas si společnosti potřebují něco prožít. Vzestup a pád. Vzdemutí a katastrofu. Třeba jen proto, abychom se sami v sobě ubezpečili o tom, kudy jít nechceme. Občas je třeba vystavit se zlu, abychom si uvědomili, co je dobro. Však to znáte. Jsou to dvě strany jedné mince. Černá a bílá. Jing a Jang. Polarita.
Prožívat tyhle kompenzace jedné a druhé strany v rámci demokratického systému možné je. Je-li systém dostatečně robustní, nepodlehne zcela a ubrání se. Posílí jej to, asi tak jako očkování. Není-li robustní a nejsou-li navíc dostatečně vhodné podmínky pro udržení řádu lidských věcí v korytě normálnosti, ztroskotá zcela určitě. Mám na mysli věci neovlivnitelné – mezinárodní ekonomickou situaci, pandemie, světové krize.
Vždy a za všech okolností budou za rohem čekat lidé, ochotní a schopní sehrát tuhle roli. Je jen na rozmaru dějinných událostí, zda jim „prozřetelnost“ dovolí tohle antické drama sehrát. Takové osobnosti se totiž nevyhnutelně budou zas a znovu vracet, možná jen proto, aby nám ukázaly, kudy ne.
Přidejte si k tomu ještě tohle - Kdo seje vítr, sklízí bouři. Zákon akce a reakce.
Nemůže to být jinak.
Tenhle pád čeká na všechny, kdo vystoupali dostatečně tvrdě a vysoko a obzvláště tvrdý bude pro ty, kdo se svezli na vlně naduté hybris. Nemesis ji totiž vždy ve skrytu doprovází, děj se co děj.
Nemesis je princip antické pomsty, něčeho, co bychom dnes popsali nejsnadněji jako princip karmy. V řecké mytologii je to bohyně spravedlivé odplaty, která udílí lidem podle jejich zásluh štěstí nebo neštěstí, a trestá je za zločin a zpupnost.
Jinak řečeno vrací věci k běžnému řádu věcí.
Tak neztrácejte naději.
Až to bude nejblbější, tak se to najednou začne obracet k lepšímu, napsal kdysi dávno s mocnou dávkou historického nadhledu Václav Havel. Mohlo by mu při poručení časové linearity dát za pravdu třeba hitlerovské Německo, třebaže za cenu strašlivých obětí. Potvrzuje to případ naduté vzpupnosti Mussoliniho, Ceausesca, Husajna a jiných.
--
1 - https://www.tribune.cz/archiv/zamysleni-moc-a-mocenska-posedlost/
