Článek
Když se řekne Jižní Město, takzvaný „Jižňák“ nebo „Jižák“, leckomu se vybaví filmové kulisy Otíka z Vesničky mé střediskové i nekonečné řady paneláků. Ti, kdo tu žijí dnes, přitom dobře vědí, že bydlení a život zde má i své stinné stránky – popíjení na veřejnosti, spící bezdomovci u metra nebo rodiče, kteří nechají děti hrát na pískovišti a sami si otevřou pivo, nebyli až donedávna výjimkou. Starosta Prahy 11 Martin Sedeke se proto rozhodl, že městskou vyhláškou to neskončí. Do ulic vyslal „černé šerify“ – pěší hlídky mých kolegů z bezpečnostní agentury.
Psychologie i prevence
Dvojice v černých uniformách a reflexních vestách s nápisem Prevence kriminality vyráží denně na sedmikilometrovou trasu – od metra Háje přes Centrální park, Galaxii, Hviezdoslavovu až po Opatov. Od dubna takto pomáhají udržovat klid v lokalitách, na které si obyvatelé často stěžovali. Ve službě se každý den od 7 do 23 hodin střídají čtyři dvojice, záskok obstarávají další dva kolegové. „Tihle pánové budí svým vzhledem respekt. Když já někoho napomenu, vysměje se mi. Jim ne,“ říká starosta Sedeke, podle kterého se v problémových místech počet incidentů skutečně snížil a zvýšil se pocit bezpečí.
Na co mají bezpečáci právo?
Ne, nemají žádné zvláštní pravomoci. Nejsou policisté. Ale právě to je možná klíčem k jejich úspěchu. Ačkoli mají dobrou fyzickou kondici i černou uniformu, chovají se spíš jako běžní občané, kteří neodvrátí zrak, ale s klidem a důstojností upozorní na nevhodné chování. Na rozdíl od tzv. asistentů prevence kriminality, což jsou vybraní obyvatelé například ze sociálně vyloučených komunit, mají členové agenturní pěší hlídky přece jen profesionální výcvik a průpravu, navíc to, že nejsou místní, jim dává určitou nestrannost a respekt. A když to nestačí? Přivolají městskou či státní policii. Spolupráce mezi složkami je podle Jiřího Blábolila ze SECURITAS ČR klíčová a v posledních měsících se výrazně zlepšila.
Pomůže to opravdu?
Z dosavadního hodnocení po čtyřech měsících spolupráce se zdá, že ano. Ve vybraných lokalitách, jako je lávka u Hájů nebo pasáže kolem bývalého multikina, se situace uklidnila. Ubylo popíjení, méně často se objevují drogy, spící bezdomovci se přesunuli nebo odešli. A co víc – občané se cítí bezpečněji. „Najednou si lidé troufnou jít parkem i večer. A to je pro nás zásadní,“ dodává starosta.
Co si o tom myslíte?
Jižní Město není mým domovem a rozdíl tak nemůžu posoudit na vlastní kůži, ale myslím, že tohle řešení smysl má a mohlo by fungovat i jinde – pěší hlídka může pomoct městským strážníkům a policistům, jejichž stavy jsou trvale nízké, řešit tu oblast bezpečnosti, která je spíše pocitová a preventivní. Nejde o žádné drsné ochrankáře s pepřákem v ruce, ale o lidi, kteří umí mluvit, uklidnit situaci, a hlavně – jsou vidět. A to je často víc než stovka anonymních kamer nebo hromada vyhlášek.
Co si o tom myslíte vy? Mělo by se pít na veřejnosti, když to někomu nevadí? Jak by se měla řešit „ležení“ lidí bez domova uprostřed městských parků? Je dobře, že radnice posílá do ulic „neozbrojené hlídky“? A proč tohle nezvládá městská policie sama? Přidejte se do diskuse – možná to přispěje k většímu pocitu bezpečí nejen na Jižním Městě.
