Článek
Jako každý měsíc jsme seděli v naší oblíbené hospůdce U Matějíčků v Praze – já, Jirka, Michal, Lexa a Karel. První půllitry sotva dorazily na stůl, když mě napadlo:
„Chlapi, v pátek je přece Mezinárodní den piva. Co kdybychom ho letos oslavili trochu jinak? Výletem!“
Nápad okamžitě rozpoutal živou debatu.
„Jedeme do Plzně!“ navrhl jeden.
„Radši do Gambrinusu.“
„A co Velké Popovice? Kozel přímo v pivovaru!“
Návrhy se jen hrnuly, ale všechny měly jedno společné – pivovar.
„A cesta nesmí trvat déle než hodinu!“ stanovil jasné pravidlo Michal.
„Mám to!“ vykřikl jsem. „Co kdybych pro vás připravil tajný výlet? Nebude daleko, ale cíl se dozvíte až na místě.“
Souhlasili všichni.
A tak vznikla EXPEDICE PIVO.
Rozeslal jsem pozvánky e-mailem a pro jistotu přidal ještě SMS s tajemným dovětkem:
„A bude nás tam čekat Kočka.“
To samozřejmě vyvolalo řadu spekulací.
V pátek jsme se všichni sešli u mikrobusu přesně načas. Sotva jsme nastoupili, řidič stáhl žaluzie, abychom nepoznali, kam vlastně jedeme.
Po hodině mikrobus zastavil.
Když jsme vystoupili, bylo jasno.
Restaurace a minipivovar U Orloje v Žatci.
„Tak to si dám líbit,“ prohlásil Jirka a s Karlem zmizeli mezi prvními ve dveřích.
Restaurace nás překvapila stylovým interiérem inspirovaným historií žateckého chmele. K tomu vlastní minipivovar, poctivá česká kuchyně a příjemná atmosféra – přesně to, co jsme od podobného výletu čekali.
Minipivovar U Orloje není schovaný někde vzadu – varná technologie je přímo součástí restaurace.
„Sliboval jsi nějakou kočku. Kde ji máš?“ ozval se Karel.
V tu chvíli vyšel zpoza dlouhého barového pultu sympatický muž.
„Pánové, dovolte, abych vám představil pana Michala Kočku, provozního restaurace.“
Výbuch smíchu a potlesk téměř přehlušily Karlovu poznámku:
„A já už se těšil na nějakou krásnou slečnu se vztahem k pivu.“
Pak už přišla na řadu degustace.
Na stole se postupně objevily speciály – Samec 11°, Sičák 12°, Sedmý schod 12°, Plavčík 10° a novinka uvařená k letošnímu Mezinárodnímu dni piva – tmavá Aranka.
„Všechno jsou to poctivá česká piva z našeho minipivovaru nebo ze Žateckého pivovaru,“ vysvětloval pan Kočka.
Degustace měla jednoznačný úspěch.
Karel, známý svou slabostí pro všechno výjimečné, zůstal věrný Samci – pivu s příjemnou hořkostí a vyváženou chutí.
Lexa spokojeně pokýval hlavou.
„To pivo nemá chybu.“
„Pivo mám rád,“ přidal se Michal, „ale moc ho nevypiju. Tady do mě jde nějak samo.“
Během posezení si pro nás pan Kočka připravil i malý pivní kvíz.
Dozvěděli jsme se například, že kolébkou světoznámého ležáku je Plzeň, že české pivo podle tradiční receptury vzniká ze čtyř základních surovin – vody, sladu, chmele a kvasnic – a že označení 12° neznamená obsah alkoholu, ale stupňovitost mladiny před kvašením.
Nechyběla ani otázka na slavný Žatecký poloraný červeňák, jednu z nejuznávanějších odrůd chmele na světě.
A nakonec přišla záludnost:
„Kolik chmelových hlávek se asi schová do jednoho půllitru piva?“
Přiznávám, že tahle otázka nás všechny trochu zaskočila. Správná odpověď? Kvůli hořkosti dvě až tři chmelové hlávky.
Servírky mezitím poctivě roznášely další piva a na naši partu rozhodně nezapomínaly.
Pan Kočka nám vyprávěl nejen o pivu, ale i o samotném Žatci.
„Přijeďte začátkem září na Dočesnou. To jsou největší pivní a chmelové slavnosti v Evropě. Ale Žatec není jen o pivu. Má bohatou historii a spoustu krásných památek.“
A měl pravdu.
Žatec je město, které si díky své starobylé historii a chmelové tradici získalo světové uznání. Společně s okolní chmelovou krajinou je od roku 2023 zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.
Naše EXPEDICE PIVO tak nakonec nebyla jen výletem za dobrým pivem.
Byla to cesta za historií českého chmelařství, za příjemnými lidmi a za městem, které si svou pověst rozhodně zaslouží.
Když jsme pozdě večer nastupovali do mikrobusu zpátky do Prahy, panovala výborná nálada.
„Super výlet!“ ozývalo se ze všech stran.
„Příště pojedeme za… nealkem!“ zasmál jsem se.
Jirka se jen pousmál.
„To bude teprve skutečná zkouška pivního charakteru.“
A mikrobus se za všeobecného smíchu rozjel mezi chmelnicemi směrem k Praze. Domů jsme si z oslavy Mezinárodního dne piva neodváželi jen příjemné vzpomínky, ale i důkaz, že nejlepší výlety často vznikají úplně obyčejně – u piva a mezi kamarády.
