Článek
Dnešní obraz venkovské hospody
Večer na venkově dnes často vypadá stejně: světlo v kuchyni nebo obýváku, televize, pivo z obchodu. Hospoda zhasla. Energie, potraviny, plyn – všechno dražší. Hostů méně. Pandemie naučila lidi pít doma, a domácí pípy v garážích změnily zvyky rychleji než jakákoli cenová politika.
„Nájem je drahý, obec na hospodu nemá,“ slyšíte od starostů i hospodských.
A jako červená nit republikou: kde obec hospodu pustí, tam zmizí. Kde ji vezme za svou, tam ještě žije.
Dolní Habartice: starosta za výčepem
V rodinné hospodě „U Hada“ v Dolních Habarticích na Děčínsku sedí dva štamgasti. Za výčepem Ladislav Donát – hostinský a zároveň starosta obce.
„Dotuju to ze svého. Ne proto, že by se to vyplácelo. Ale protože hospoda je poslední místo, kde se lidi potkají.“
Vesnická hospoda je více než podnik. Je to místo setkávání, sdílení a plánování života obce. A když zhasne, zhasne i hlas lidí, kteří žijí mimo velká města.
Letos se prý zastupitelstvo bude muset zeptat nahlas: chtějí občané hospodu vůbec ještě mít?
„Zatím jsem nucen změnit a omezit otevírací dobu,“ dodává Ladislav Donát smutně.

Za pípou hostinský a zároveň starosta Ladislav Donát
Čepřovice: pivo točí zastupitelé
„Hospodu Čepřovice“ v podhůří Šumavy provozuje obec. „K tomu nás přivedla nouze. Dřív jsme hospodu pronajímali za symbolických tisíc korun měsíčně, ale zájem nebyl, tak jsme to vzali do vlastní režie, co by to bylo za vesnici bez hospody,“ říká starostka obce se dvěma sty obyvateli. A místní raritou je, že za výčepem se střídají všichni zastupitelé, včetně starostky Barbory Poláčkové.
Hospoda tu není byznys. Je to infrastruktura, stejně důležitá jako chodník nebo veřejné osvětlení.
Liběšice: drží nás štamgasti
Hospodská Tereza Kocíková v „Liběšické hospůdce“ mluví klidně, ale čísla jsou tvrdá. Před lety plno, dnes pár lidí v sobotu.
„Drží mě štamgasti. A akce,“ říká. Koncerty, diskotéky, karnevaly. Obec to ví a hospodu dotuje.
„Je to poděkování lidem, kteří pro obec něco dělají,“ doplňuje starosta obce Liběšice u Žatce Petr Valenta.
„Chceme vydržet. Je to jediné místo, kde se lidi spolu ještě baví.“
Lašovice: bez jídla to nepůjde
V Lašovicích u Rakovníka už pochopili, že samotné pivo nestačí. Provozní a hostinská v restauraci „Na Kovárně“ Jana Hladíková vaří, pořádá zábavy a snaží se přilákat lidi.
„Právě se chystáme na sraz motorkářů, pak MDŽ a další akce.“
Recenze? „Perfektní hospůdka, recenze nelhaly, moc příjemná paní provozní, super posezení, pivo a ta držková polívka – luxusní. Děkujeme!“
„Nechci to tady v obci vzdát,“ říká hostinská. Starostka Adéla Jirásková dodává: „Hospoda dnes musí vařit. Pro seniory i ostatní.“
Hospoda jako kuchyně. Ne jako výčep. I tady si uvědomili, že podpora malých hospod dnes není dotace navíc – je investicí do udržitelné budoucnosti venkova.

Ilustrační foto
Drahonice u Vodňan: nový směr
„Abychom se v současnosti drahoty uživili, vsadili jsme hlavně na dobré jídlo,“ říká nájemkyně „Drahonické hospody“ Jana Srbová.
Za zvýhodněnou cenu začali rozvážet jídla místním seniorům i do širšího okolí. O službu je velký zájem a ukazuje to směr, kterým se vesnické hospody mohou ubírat.
„Ano, naše hospoda je živa kuchyní. Díky nízkému nájmu od obce může nájemce udržet ceny, například i slevu pro důchodce,“ dodává starosta Václav Vokáč. Ne z charity, ale z rozumu.
Všechny kulturní akce směřuje obec do restaurace – zabíjačky, plesy, oslavy MDŽ či firemní setkání.

Ilustrační foto
Nejde o pivo. Jde o obec
Profesionální svazy dlouhodobě varují: zánik vesnických hospod znamená ztrátu posledního místa setkávání a urychluje vylidňování venkova. I malé zdražení piva vede k odlivu hostů, zatímco levné pivo z hypermarketů přesouvá spotřebu domů.
To, co potvrzují profesní svazy, je na venkově vidět každý večer. Z terénu ale zní jasnější zpráva: vesnická hospoda přežívá jen tam, kde ji obec bere jako veřejnou službu – ne jako problém, ne jako zbytný luxus, ale jako místo, kde lidé ještě mluví spolu – nejen o sobě, ale i o obci, podnikání a vládě.
Pokud stát nechá vesnické hospody napospas trhu a vysokým nákladům, nezmizí jen podniky. Zmizí komunity, sociální vazby a hlas obyvatel venkova:
„Vláda by, i prostřednictvím samospráv, neměla čekat, až bude pozdě.“





