Článek
Redaktoři, kteří zápasí o naši pozornost na internetu a v médiích, se v posledních měsících předhání v tom, kdo vymyslí drsnější nesmyslný popis počasí. Děsí nás a současně dopují přesvědčením, že jsme výjimeční a speciální, protože to, co nás postihuje, je tak strašlivé, že se můžeme oprávněně litovat. My nebozí Češi v srdíčku Evropy, prší nám tu, fouká, padají krupky a na sluníčku je v létě teplo.
Když jsem před týdnem četl, že Česko sežehnou 31stupňová vedra, musel jsem se smát a kroutit hlavou. Chvíli jsem přemýšlel, zda to není nějaká recese. Tak bizarní titulek jsem nečetl pěkně dlouho. Jsou si autoři takových článků o počasí vědomi toho, že na světě se dějí mnohem dramatičtější události?
Nechci snižovat lidské neštěstí ani to, že někde voda něco zaplaví, ale dělat z toho drama a z naší krásné země vyrábět klimatický pupek světa, je opravdu neuctivé a současně směšné ve světle toho, jaké přírodní živly a extrémy počasí zažívají jinde.
Před rokem a půl v Turecku a Sýrii při zemětřesení zemřelo v jediném dni 53 tisíc lidí a 120 tisíc bylo zraněno. Jak si vůbec nějaký pisálek v českých médiích může dovolit v titulcích o obyčejném počasí používat slova vyhrazená pro fatální tragédie jako byla tato? Jako že nás drtí živly a počasí? No styďte se!
V pákistánském Karáčí před týdnem jen za úterý zemřelo vedrem 141 lidí, protože byla 50stupňová vedra. A my si při svých třiceti stupních stěžujeme? A ještě hltáme ty titulky jako životní drama? Je tohle normální?
Není v pořádku psát, že nás spálila vlna veder, když se u nás ani suchá tráva sama nevznítí. A když, tak vzácně. Před čtyřmi lety v Austrálii požáry zlikvidovaly plochu o velikosti více než dvojnásobku České republiky a uhořelo na ní přes jednu miliardu zvířat a 33 lidí.
Ano, měli jsme tady tornádo. Buďme vděční za každý rok, kdy na nás neudeří. Před 13 roky v USA jediné tornádo zabilo 324 lidí. Nesnižuji naši tragédii. Ale nelíbí se mi, jak nesoucitně ji naše ega zveličují.
U nás napadá pár krupek jako každý rok. Ale ve světě každý rok kroupy velké jako pěst ubuší k smrti mnoho lidí a způsobí škody v řádu miliard dolarů. V Africe existuje město Kericho, kde kroupy padají z nebe v průměru 50 dnů v roce. Naše krupky jsou za pár desítek minut rozpuštěné. Jsou místa na světě, kde se rozpouští celé dny, protože jsou tak velké.
Položte si otázku, proč jste klikli na tento titulek a začali číst? Prahne váš senzacechtivý mozek po dramatu a prožívání výjimečnosti? Třeba ne, jen jste byli zvědaví. Co kdybychom místo snahy být výjimeční dramaty o počasí, se každý raději zvedli, šli dělat něco hodnotného a naši zemi dostali zpět mezi TOP nejvyspělejší ekonomiky světa, kam jsme před sto roky patřili?
Pod článkem nechám otevřenou diskuzi a budu rád za vaše pohledy na toto téma. Přeji vám bohatství ve všech aspektech života a nenechte se vláčet titulky.
