Článek
To byla doba panečku. Člověk si při těch filmech ani neumí představit, jak se asi tehdy dělaly děti. Ta doba je už nenávratně pryč. Zavřete oči, odcházím. Slušnost a cudnost se dnes považuje za slabost, a tak uctivého Kristiána nahradil sadista Christian Grey se svým zábavným pokojíčkem, sbírkou pout, plácadel, bičíků a zářezů na pažbě. A kdo se v něm chlapi neviděl, ať první hodí frisbee se svou nablýskanou svatozáří. Chytám! A mé ruce zůstávají prázdné.
Nenechte se ale zmást. To není kritika dnešní doby. To je prostý popis standardů, které dneska přijímáme. Cenzura už skoro žádná není a naše smysly to dostávají v plné palbě. Normy se posouvají a naše mysli nestíhají.
Něha ha ha ha. Vzpomínám si, když jsem se kdysi snažil přestat se sledováním tvrdého porna. Chtěl jsem přejít na soft (měkké porno), kde nejsou vidět explicitně pohlavní orgány, kde je příběh, něha, svádění a prostor pro fantazii. Kdysi takové filmy pouštěli v pátek po půlnoci na Nově. Na milování na obrazovce jste si museli počkat, nikam se nespěchalo, vzrušení pomalu rostlo a dalo se vychutnávat. Ženy byly nejdříve oblečené, pak poodhalené, pak polonahé. To byly časy. Náznaky intimních partií potěšily víc, než kdyby vám po minutě před oči vystavili do široka otevřená vrata, kterými jsme všichni přišli na svět. Ze soft erotických filmů jsou dneska jednorožci. Kdo ví, kde jsou. Třeba si je odnesl Kristián a červená se u jejich sledování tak, že by to bylo vidět i na tom černobílém filmu.
Tvrdé porno kombinované s nějakou formou násilí dnes tvoří většinu obsahu pro dospělé. A oslovuje temná zákoutí našich myslí. To je výhoda i nevýhoda. Každý v sobě ukrýváme „temné“ stránky. Úplně každý i Kristián. Je to našich privátních padesát odstínů. Dost možná právě tím, že je vnímáme jako temné a špatné, že je potlačujeme a odmítáme, jim dáváme sílu a moc. Kdykoliv člověk popírá kteroukoliv svoji součást, zabraňuje sám sobě být celistvý a jednotný.
Prosimvás to ale neznamená, že těm temným stránkám máme dát zelenou a začít podle jejich chutí volně jednat. To bychom rázem byli vděční za časy, kdy svět ohrožovalo pouhé globální oteplování a nedostatek rejže, konzerv a toaleťáku kvůli panice z čínského importu koronaviru. Temnotu ke kormidlu nepouštějte, pokud tam ještě není. Dost stačí, jak si na ty, kteří to udělali, posvítili ve filmu „V síti“. Kdybychom temnotu za volant pustili všichni, tak bychom mohli rovnou natočit pokračování s názvem „V hnoji“. Protože přesně tam by svět byl.
Naším úkolem je svou temnotu pojmenovat. Prostě řekněte Voldemort a podívejte se jí do očí! Máte ji vy, mám ji já, máme ji jako lidstvo. Minula snad jen Ježíše, ale to byl Bůh. A z lidí ji první dokázal plně přijmout indický ÓMistr Siddhártha Gautáma od té krásné chvíle zvaný Buddha. Jinak s ní všichni zápolíme a buď máme pocit, že vítězíme my, nebo vítězí ona. V obou případech jsme roztržení a část nás prohrává. Řešením je vnitřní jednota. Přijetí sebe a každé své části, každé své pudové, živočišné a intelektuální choutky.
Základem dnešní zábavy je krmení lidí násilím, vulgaritou a chtíčem. A pokud jde o vulgaritu, kde jsou ty časy, kdy se mezi školními lavicemi rozmáhalo pouhé pelíškovské slůvko „prcat“. To už se dnes pro svoji lehkost ani nepoužívá.
Zamyslete se nad tím, zda náhodou nežijete a nesledujete něco, co byste ještě před dvaceti lety sami vnímali jako absolutní extrém. Od porna, přes počítačové hry až po horory. A popřemýšlejte, co ve vás prahne tímto vším krmit svoji mysl?
Třeba ventilujete nastřádaný hněv, uvolňujete své sebezapření, krotíte nenávist nebo tišíte obyčejnou nespokojenost. Ani porno ani násilí ani vulgarita vám sice příčinu těchto neduhů neuzdraví, ale díky nim a extrémním prožitkům, které vám způsobují, můžete jít snáz do podstaty a pojmenovat pravdu o své temnotě, porozumět její podstatě a přijmout ji.
Pokud vás jako muže například uspokojuje porno, ve kterém ženy nějakou formou obdivují mužský falus a prahnou po něm, dojdete při hlubším zamyšlení ke vzpomínkám z dětství, kdy vám maminka říkala, ať si na něj pořád nesaháte. A vy od té doby v sobě máte svár, při kterém toužíte po přijetí vašeho pohlavního údu ze strany ženy, protože ho sami podvědomě považujete za špatný, a celé si to suplujete dopovídajícím pornem. Žádný výběr porna není náhodný. Každý nám o nás samotných něco sděluje.
Ve chvíli, kdy pojmenujete potřebu u kořene vašich choutek v pornu a dalších oblastech, stanete se vnitřně jednotnějším a celistvějším člověkem, rozhostí se ve vás větší klid a vaše potřeba krmit se extrémy začne utichat, protože utichne hlad po nich způsobený vnitřním svárem.
Přeji vám bohatství ve všech aspektech života. S úctou Petr Štěpánek | Vydavatel & Producent Myšlením k bohatství
