Článek
Zbavili jsme se sice okovů – padl komunistický totalitní režim, otevřely se hranice, mohlo se podnikat a kupovat zahraniční zboží, ale nestalo se to zásadní. Nezměnil se silný centralistický systém vládnutí. To je ta deka, která nás stále dusí.
Příčinou je, že po roce 1989 zůstali u moci komunisté (tehdy současní plus v té době bývalí reformní komunisté z předlistopadové éry), které doplňovalo pouze pár osob, které před rokem 1989 nikdy členy KSČ nebyly. Komunisté se tedy postarali, aby byl zachovaný komunistický systém postavený na maximální centralizaci moci a chybějících nebo nefunkčních kontrolních mechanismech, o jejichž nezávislosti nemůže být řeči, protože jejich vedení jsou dodnes volena politiky z centra. Není divu, že podobnost s předlistopadovou érou se v politickém prostředí a systému projevovala a projevuje stejně i v éře polistopadové. Zkorumpovanost, zkostnatělost, arogantnost státu vůči veřejnosti, občanům, neochota vůči změnám směrem k transparentnosti, digitalizaci apod. V zachování centralizace je příčina, proč desítky let přešlapujeme na místě. Bohužel to nevidíme, protože se soustředíme na stále stejný problém spojený s komunisty – a to ten, že se pořád nevzdávají naděje držet nás v poutech Kremlu.
Moc si ponechali, a v následných desetiletích také udržovali, stejní lidé, kteří svým založením, vlastnostmi a bezcharakterností vnitřně odmítali opravdový demokratický systém, přestože na veřejnosti mluvili jak z demokratické čítanky. Neustále nám namlouvali, že jsme v ČR začali budovat demokracii, ale mohou k demokracii vést politická vedení, v jejichž čele jsou lidé, kteří demokraty rozhodně nejsou? Není divu, že tito politici neustále přicházeli s dalšími a dalšími změnami, zákony, úpravami zákonů apod., kterými se od demokracie dále vzdalujeme. Tady je možné nalézt základ obrovské dlouhodobé nespokojenosti občanů s politickou reprezentací této země. Změnu nepřinesla, bohužel, ani vláda poslední politické garnitury od roku 2021.
Vzhledem k výše uvedenému klesla nejen porodnost na historické minimum, ale k bodu mrazu klesla i spokojenost občanů s politickou situací v zemi. A to především u občanů naprosto přehlíženého venkova. Lidé na venkově mají v tomto směru jasno. Ať bude za rok vládnout ANO (v jakékoli koalici), nebo bude vládnout ODS-SPOLU (v jakékoli koalici), bude se dál vládnout diktátorsky z centra (Prahy). Antipatii mezi ANO a ODS-SPOLU vnímají jen jako boj o výsledná procenta. Tak jako tomu bylo v minulosti mezi ČSSD a ODS. A volit budou nakonec toho, kdo je jim na tom venkově jakoby bližší. No a profesor Fiala a jeho pražská parta naškrobených límečků, jejichž odosobnění od obyvatel venkova už nemůže být snad větší, to holt nebudou. A bohužel díky politické neprofesionalitě a naivitě vedení STAN a Pirátů, která podlehla stockholmskému malostranskému syndromu a stala se součástí nepřetržitého pražského diktátorství, to budou mít s důvěrou voličů venkova taky velmi těžké.
Takže. Ať bude sestavovat budoucí vládu kdokoli ze současných politických subjektů, pojítkem mezi nimi je a bude zachování centralistického systému vládnutí v této zemi a zachování si svého (politického) centrálního vlivu na dosazování vybraných loajálních vedení do všech kontrolních mechanismů (ÚOHS, NKÚ, ÚDHPSPH, ČTÚ, RRTV, policie, justice atd.). S cílem udržet si bezstarostné rozhodovací pravomoci nejen nad občany, ale především nad penězi státu. Ruku v ruce se starými dobrými (dodnes netransparentními) lobbistickými šíbry.
My všichni svobodomyslní občané, kteří jsme, díky bohu (přírodě, rodičům apod.), neprošli komunistickou lobotomií a přáli bychom si cestu opaku centralizace – tedy decentralizace státu, budeme příští rok vybírat poslance do nejdůležitějšího parlamentního sboru – Poslanecké sněmovny stejně jako to děláme desítky let. Budeme stát před stále stejným dilematem. KOHO VOLIT, když se nechci dál dusit pod tou hnusnou dekou. Za celých 35 let jsme do PS vlastně nikdy neměli šanci volit jediné politické uskupení s politiky, kterým by se dalo fakt věřit, že nechtějí vládnout všem a všemu. Že mají nejen vizi, ale i jasnou představu a plán decentralizace politického i daňového systému, štíhlého státu, odpolitizování kontrolních mechanismů, zásadních změn systému čerpání dotací atd. atp. Takže se budeme znovu rozhodovat, zda se na to vyprdnout, nebo zvolit nějaké co nejmenší zlo. No a hrozba návratu k moci estébáckého psychopata v čele sekty ANO=KSČ2 nás přinutí k těm volbám jít, abychom se pokusili odvrátit návrat k totalitnímu estébákismu. Paráda. Až sem nás ty polistopadové politické garnitury plné komoušů, prognostiků a estébáků dovedly.
Dokud se na politickém trhu neobjeví politické subjekty s lidmi, kteří nebudou chtít vládnout všem a všemu maximálně centralizovaně a jejichž charakterové vlastnosti by jim umožňovaly mít uspokojení z toho, že se nebudou mít dobře jen oni sami, ale maximum obyvatel této země (vlasti), nebude na dohled ani naděje, aby se ČR vydala cestou prosperity a dobrého a zdravého vývoje. Dál půjdeme zpět kupředu levá stejně do kopru za sledování beztrestného rozkrádání státní kasy, kterou se politici budou snažit naplnit jen neustálým zvyšováním daní, na které si budou lepit automatické inflační koeficienty tak, jako na daň z nemovitosti. Prostě půjdeme tamtéž, kam nás vedli komoušové v éře před Listopadem. A buď rychle s ANO a kol., nebo pomaleji s ODS a kol.
Čeká nás další hnusná kampaň plná lhaní politiků, které je v přímém rozporu s demokratickým a právním státem (viz nález ÚS ÚS 453/03) a bez kontroly financování nezávislým kontrolním mechanismem – tedy Úřadem pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí – ÚDHPSPH, kde politika (zemanovce) Weise vystřídal v čele v roce 2023 po dohodě se Zemanem politik (ódéesák) Sivera. A jehož „nezávislost“ je stejně směšná, jako je tomu u nyní mediálně propíraného politika Mlsny v čele ÚOHS, kterého v naprosto netransparentním výběrovém řízení vybrala vláda Bureše, jakožto favorita Zemana.
Jojo. Zbavili jsme se okovů, ale deka zůstává.
Petr Suda
