Článek
Napsal na Facebooku pan Robert Runták.
Pokud se však podíváme do historie, složitost světa tu byla vždy. Nestabilita existovala odjakživa. Nemožnost spolehnout se na dohody a podobně platila také vždy.
Co ale v českých zemích neumíme, je soustředit se v prvé řadě sami na sebe – na nastavení kvalitního, funkčního a stabilního systému ve vlastní zemi. Kritizujeme evropský socialismus, ale u nás máme systém ještě horší. Politikům se podařilo dovést tento stát až k oligarchii. A to rozhodně není demokracie, a už vůbec ne občanský stát. Ale to, nad čím se zamýšleli už Platón nebo Aristoteles, nad tím se nejsme ochotni zamýšlet my po více než dvou tisících letech. Nejsme ochotni si v hlavě zanalyzovat stav v ČR. Nejsme ochotni pochopit, že v roce 1989 nedošlo k žádné revoluci. Ano, byla to významná změna. Ano, padl despotický a zločinný režim. Ano, došlo k uvolnění se z okovů a nadechnutí. Ale nedošlo ke změně socialistického centralistického systému vládnutí pár lidmi z centra. Lidé se dál nechali vést, manipulovat. Nechali si dál diktovat v celé zemi tímto centrem. V euforii změn se nevěnovali nějakému systému, Ústavě a jejímu smyslu, srovnávání s jinými politickými systémy či ústavami. A nedělají to dodnes. Kolik lidí vůbec četlo Ústavu ČR a chápe ji? Kolik lidí ví, jaký je rozdíl mezi unitárním státem, federací nebo unitárním státem s prvky federalismu? Kolik lidí má představu, jak by měl vypadat funkční občanský stát? Kolik lidí zná (opravdu zná a ví, co znamenají) pojmy jako subsidiarita či institut lidové iniciativy?
A proč lidé toto vše – a mnoho dalšího – neznají, ani ti jinak velmi chytří? Protože 1) sami nikdy neměli zájem si tyto informace nastudovat, a 2) politici nikdy neměli zájem na tom, aby lidé o politických systémech apod. něco věděli. Proč to politici nechtěli? Protože to VŽDY, i po roce 1989, byli lidé, kteří měli vlastnosti a touhu vládnout všem a všemu centrálně. Nebyli to lidé, kteří by chtěli nastavit nový, decentralizovaný (nesocialistický) systém. Systém, který by reflektoval lokální a regionální odlišnosti, podmínky a specifika. Tady je největší problém. A vzhledem k tomu, že každý politický systém postavený na centrálním řízení nikdy dlouhodobě nefungoval, nefunguje ani ten v ČR.
Mladší generace a lidé, kteří se o politiku příliš nezajímali, si myslí, že zlom k horšímu nastal až v posledních 12–15 letech – od Klausovy amnestie, usednutí Zemana na Hrad a především nástupu jednoho oligarchy přímo do politiky. Před čtyřmi lety si mysleli, že jeho porážkou se situace zlomila a vše bude sluncem zalité. Jenže po čtyřech letech vidí, že ani vládnutí současných stran není to pravé ořechové. Nesplnily vlastně nic z toho, co slibovaly. Za podraz považují především to, že po roce 2021 nedošlo k „deagrofertizaci“. My, kteří žijeme o chlup déle, a možná pár mladých, kteří si něco více přečetli o éře předzemanovské, si jen povzdechli: ‚Je to tu znovu.‘ Stejně tomu totiž bylo po roce 1989, kdy nedošlo k dekomunizaci. Také podraz. A proč se nikdy neprovedlo pročištění od těch nejhorších? Protože problém je hlubší. Je hlouběji než v nějakých komunistech či agrofertistech.
Počet lidí, kteří nemají koho volit, narůstá, protože roste počet těch, kdo začínají chápat, že žádná strana/hnutí nenabízí řešení pro skutečně dobrý vývoj. A je to tak. Nenabízí, protože problém nevidí v systému. Logicky – nemohou ho vidět tam, co sami chtějí zachovat, aby mohli uspokojit svou touhu vládnout všem a všemu a kontrolovat, kam a komu budou milostivě přerozdělovat všechny státem vybírané peníze.
Znovu se všechny politické subjekty vrhli do kampaně ve stylu ANTI = plivání na ty druhé. Pro vítězství populismu zašli politici letos dokonce tak daleko, že si ve Sněmovně odhlasovali, že mohou v kampaních beztrestně lhát (zveřejňování nepravdivých nebo urážlivých informací v kampaních před volbami nebude přestupkem s pokutou). Masakr. No jo, jenže u novinářů, komentátorů, politologů, osobností i občanů to prošlo vlastně bez pozornosti. Poinformovala se veřejnost a tím to zhaslo. Kdekdo se tady bojí o zachování demokracie, prozápadního směřování apod., ale kde všichni byli, když si poslanci ODS, KDU-ČSL a TOP 09 s podporou opozičních ANO a SPD odhlasovali TOHLE?!
Ti, kteří chtějí lepší – decentralizovaný – systém než ten, který tu zůstal po roce 1989 (a znovu připomínám, neplést s režimem), nemají koho volit už 35 let. Dosud do Sněmovny nekandidovala jediná strana s politiky, kteří by nechtěli jen ovládat všechny a všechno. Nikdy tu nebyla strana, jejíž politici by lidem trpělivě vysvětlovali, proč je systém v ČR špatný, v čem spočívá jeho centralismus a diktátorský charakter, a JAK by mohl vypadat lépe a funkčněji. Nikdo nenabízí cestu ven z té nefunkčnosti. Chybí osobnosti, které by chtěly přetvořit české země v opravdový občanský stát, kde by si lidé vládli co nejvíce sami v regionech a obcích a kde by jejich životy neřídilo stále nějaké centrální politbyro.
Tento stát na tom není tak zle nebo beznadějně. Jednak tu žije velmi mnoho chytrých a šikovných lidí a druhak tu je i dost peněz. Nebo spíše – mohlo by jich být dost, kdyby nebyly ve velkém tunelovány a kdyby díky špatnému systému nebyly vydávány tak šíleně nehospodárně, neefektivně, neúčelně a naprosto a nekonečně nekoncepčně. To vše je jasně vidět z kontrolních akcí NKÚ, které ale oficiálně a fakticky nikdo neřeší. Což ví ale málokdo z občanů (včetně novinářů, redaktorů, osobností), protože celé závěry těchto kontrolních akcí nikdo nečte.
Volit prozápadní strany je základ, abychom nesklouzli zpět do úplného mordoru. Jenže to samo o sobě nestačí k tomu, aby se zde maximum lidí mělo co nejlépe – a ne jen pár vyvolených.
(velmi velmi ve zkratce)
Petr Suda
Listopad ještě neskončil
