Článek
Na úvod tři citace Jana Urbana vztahující se ke kauze Evy Vorlíčkové, která 9 let bojovala s justiční mafií, která se ji prostě jen rozhodla, stůj co stůj, odsoudit (server SeznamZpávy psaly o případu např. zde).
„Postup policie, státního zastupitelství a celé soustavy české justice od obvodního až po Nejvyšší soud byl ústavními soudci detailně popsán a shledán od počátku protiprávním. Podíleli se na tom konkrétní státní zástupci, policisté i soudci.“
„Ne nadarmo nazval právník Aleš Rozehnal svou kapitolu o pětatřiceti letech polistopadové české spravedlnosti v poslední knize, vydané HlídacíPes.org, „Gangstersko-policejní stát“.“
„Namísto, aby jmenovaní představitelé ochrany práva a státu byli pro výstrahu všem ostatním okamžitě potrestáni za konkrétní přečiny proti Ústavě a zákonům, nestalo se nic.“
Ano. Dokud nebudou hnáni k odpovědnosti konkrétní jedinci, kteří se začnou chovat jak diktátoři a samozvaní soudci, jakmile dosáhnou postavení, kde „můžou“, nemůže se naopak Česká republika řadit mezi právní státy.
Listopad ještě neskončil právě především v justici, která se nedokázala očistit od svého komunisticko-mafiánského chování.
Jestli takovéto kauzy, jejichž jmenovatelem je doslova kvalifikovaný pokus o justiční zločin, nechávají chladnými nejen širokou novinářskou obec, ale i zákonodárce (poslance a senátory), pak je zcela na místě úvaha, že „v tom musí jet“ i politické strany. Že nebude tato úvaha daleko od pravdy, potvrzuje také fakt, že případ Evy Vorlíčkové není jedinou kauzou, kde, jak píše Jan Urban, „jednotliví „vyšetřovatelé“ policie, státní zástupci a soudci nemohli nejednat proti zákonu a Ústavou zaručeným právům bez vzájemné domluvy a souhry“, a kde „jejich nadřízení z prokázaných protiústavních a nezákonných kroků svých podřízených nevyvodili odpovídající zodpovědnost“.
Stále živá je dnes, již všem velmi dobře známá kauza Bečva (zde), která je na politickém zadání (jak se uřekl soudní znalec Klicpera zde - čas 1:15) postavený a od počátku vykonstruovaný další případ odvedení pozornosti od skutečného viníka ke zcela nevinným obětním beránkům. VŠICHNI poslanci a senátoři neudělali pro zjištění pravdy nic. Neobnovení vyšetřovací komise k případu jedné z největších ekologických havárií v této zemi není ničím jiným, než strčením hlav hluboko a hluboko do toho svého smradlavého malostranského písku.
A když sledujeme, jak si Fiala a Kupka z ODS podávají ruce a srší úsměvy na všechny strany nad dalšími pár km dálnic s Havlíčkem z ANO, jsou to především svobodomyslní občané, kterým úsměvy na rtech naopak mrznou. Ono to s tou nepřekonatelnou averzí politiků těchto dvou politických uskupení nejspíš nebude tak žhavé. Pryč jsou předvolebními sliby ODS o deagrofertizaci státu, auditech po vládnutí ANO atd. Získají-li jejich politici spolu s jejich loutkovodiči významný podíl v poslanecké sněmovně, můžeme po volbách v roce 2025 zapomenout na jakoukoli reformu justice i na to, že by někdo tlačil na pilu, aby soudci, kteří manipulují a falšují protokoly jednání soudů, byli okamžitě zbaveni justičního taláru.
„Gangstersko-policejní stát“ si přeci jemu sloužící „systém“ nenechá rozbít jen tím, že si to nepřeje pár nepoddajných poddaných. Páky na to má. Nechal si je z doby komunistické, protože politici jen převzali zhoubný centralistický systém včetně osob, jejichž vlastnosti a charaktery byly, jsou a budou zcela vadné a zvrácené.
Jojo. Špetka naděje žije. Ústavní soudci Svatoň, Uhlíř a Šámal jsou nadějí na dosažení spravedlnosti. Ale za jakou cenu? Copak se každý případ bude muset dotahovat až k ústavnímu soudu, aby se nevinní lidé, organizace nebo firmy domohli spravedlnosti? A co je pak taková spravedlnost po mnohaleté trnové pouti, devastaci osobního i profesionálního života a neprávem poničené pověsti platná, když víte, že viníci si nakonec dají k večeři bůček s cibulí, zapijí to hltem vodky nebo whisky a zítra zas kupředu levá či pravá dusit dalšího šmejda?
Petr Suda
-------------------
Zdroje:
Kdo chce vědět víc o tom, jak soudce Sotolář falšoval protokoly soudních jednání
