Článek
Kdekdo nyní debatuje o pseudokoalicích, o nedodržení zákonem stanovených volebních prahů. Emoce opět stříkají na všechny strany. Podstatu problému ale nediskutuje nikdo. Při hlubším pohledu na volební systém se totiž ukazuje, že česká demokracie nese v nastavení volebního zákona znaky nedozrálosti a především centralismu, které přímo oslabují rovnost hlasů a férovost volební soutěže.
Jak to?
Český volební zákon stanovuje volební práh 5 % pro samostatně kandidující strany. Koalice podléhají ještě přísnějším pravidlům – dvoučlenná koalice potřebuje 8 %, trojkoalice 11 % a čtyřkoalice 14 % hlasů (před rokem 2021 to bylo dokonce: 5; 10; 15 a 20 %). Hodnoty, které nejsou běžné v opravdovém demokratickém světě – v evropském kontextu jde dokonce o jeden z nejrepresivnějších systémů vůbec.
Velké strany ODS a ČSSD pod taktovkou tvrdě centralistických prognostiků Klause a Zemana nenechaly v ČR nic náhodě. Namísto podpory plurality a spolupráce mezi menšími politickými subjekty, si navrhly a schválili systém, který:
- Penalizuje spolupráci, protože trestá koalice vyšším prahem.
- Znevýhodňuje regionální strany či strany menšinového zaměření, které mají nižší celostátní podporu.
- Vytváří „ztracené hlasy“, kdy i statisíce hlasů občanů propadnou bez jakéhokoli politického zastoupení (v roce 2021 to byl cca 1 mil. hlasů).
- Posiluje centralismus, protože zvýhodňuje velké, zavedené subjekty s dominantní pozicí v médiích i financích.
V obrázku jsou uvedeny země Evropy a jejich prahy pro vstup do dolních komor. Velmi dobře je z přehledu čitelné, jak jsou na tom s mírou centralismu země, kde jsou vysoká procenta prahů a jak ty opravdové demokracie s procenta výrazně nižšími nebo dokonce žádnými (jako např. u Švýcarsko, Lucembursko, Nizozemsko, Finsko či Dánsko).
V roce 1989 jsme stáli na náměstích s nadějí, že budujeme svobodnou společnost, kde bude hlas každého občana slyšet. Tato naděje zhasla, když se přes dohody reformních komunistů v OF s komunisty z KSČ dostali do čela politických stran prognostici a vybudovali v ČR tvrdě centralistický systém včetně velkým stranám vyhovujícího volebního zákona. Zákona, který jde zcela proti principům svobodné soutěže. Zákona, který brání menším stranám v přístupu do sněmovny, je protiústavní ve svém duchu, i když byl formálně Parlamentem schválen.
Demokracie nemůže být opravdová, pokud občané nemají také opravdové možnosti ovlivnit výsledek. A nejde jen o hlasy statisíců voličů, které volí strany, které volit nechtějí, ale bojí se, aby jejich hlas nepropadl, popř. statisíce hlasů voličů, které volí menší strany, ale jejich hlasy nakonec propadají. Jsou zde i další prvky, které jsou voličům v ČR ve volbách do krajů a Sněmovny odepřeny. Máme možnost dát pouze preferenci čtyřem kandidátům kroužkováním. Co takhle možnosti jako je škrtání v kandidátkách, kumulace hlasů, smíšené hlasování (panachage), volení pořadí kandidátů?
Pokud má být Česká republika skutečně demokratickou zemí, pak:
- Je třeba alespoň snížit volební práh na 2-3 % pro všechny kandidující subjekty.
- Zrušit trestání koalic – spolupráce stran je známkou politické kultury, ne důvodem pro penalizaci.
- Začít diskutovat o tom, co by bylo potřeba udělat pro decentralizaci moci v ČR, o tom, co je to princip subsidiarity a o větší míře přímé demokracie – občané mají právo spolurozhodovat nejen jednou za čtyři roky (např. kdo třeba kdy slyšel v této zemi něco o institutu lidové iniciativy?)
Volební práh není technikálie. Je to politický nástroj, kterým se reguluje přístup k moci. V České republice je tento nástroj využíván (zneužíván) k omezování konkurence, upevňování centralismu a deformaci demokracie.
Chceme-li být opravdu vyspělou společností, musíme mít odvahu přehodnotit základy, na kterých stojí náš celkový politický systém. A možná se můžeme poučit právě tam, kde demokracie fakt funguje - v zemích, kde každý hlas opravdu znamená hlas. K jejich politickému systému a politické kultuře bychom se měli chtít přibližovat. Ne se nechat manipulovat velkými bohatými partajemi napojenými na byznys plnými Donů Publů a estébáků, kteří naši zem vedou k čím dál větší centralizaci moci a monopolizaci trhů. K tomu je ale potřeba, abychom v ČR začali debatovat o politických systémech a jejich prvcích a nikoli jen o tom, kdo je větší či menší kretén, kdo by ještě potřeboval berlí přes palici a jestli je nebo není legální prát špinavé prachy přes stát.
----------------------------
Ústava České republiky (čl. 5):
„Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a na volné soutěži politických stran, respektujících základní demokratické zásady…“
Listina základních práv a svobod (čl. 22):
„Zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad a používání musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti.“
Petr Suda
Listopad ještě neskončil
