Článek
Daně musí platit každý pracující člověk. Je to pochopitelné, stát potřebuje finance na rozvoj a údržbu infrastruktury, výplaty státních zaměstnanců i další náklady spojené s fungujícími potřebami státu i každého z nás. Letos Liberální institut uvádí, že každý z nás odvede státu za 20 000 vydělaných korun průměrně 15 785 Kč. Výpočet je poměrně jednoduchý. Spočítá se průměrná daň, kterou vám strhnou z výdělku, připočte se průměr DPH, které při nákupech průměrně zaplatíte. Podle Liberálního institutu tak český občan letos pracoval pro stát průměrně 162 dní.
Jenže realita může být jiná. Daň z výdělku snadno zjistíme na výplatní pásce. Někdy se nám ta suma líbit nemusí, ale je to vlastně jediné, o čem můžeme mít přehled. Výše DPH je již poněkud matoucí. Přiznejme si - kdo z nás ví, kolik DPH s je připočteno k běžným potravinám, kolik k alkoholu, tabáku, pohonným hmotám a dalším produktům, které pravidelně nebo náhodně kupujeme. Nikdo z nás asi nenakupuje s tabulkou v ruce.
Liberální institut se sice tváří, že má celkem jasno o průměru daní, nicméně reálné odvody státu se vypočítat nedají.
V první řadě průměr uváděný institutem nezapočítává superhrubou mzdu. Ta sice byla zrušena, to však neznamená, že by zaměstnavatel za své zaměstnance nemusel státu něco odvádět, jen to dnes nevidíte zřetelně na výplatní pásce.
Bylo by bláhové se domnívat, že zaměstnavatel bude tuto částku platit ze svého. Jednoduše si spočítá, kolik mu vyděláte, odpočte povinné odvody a zbytek vám uvede na výplatní pásce, jako hrubý plat. Čistě teoreticky tedy z vašeho skutečného výdělku nejprve státu zaplatí, co mu náleží, na pásce pak uvede, kolik pro vás zbylo, a to zdaní. Reálně tedy každý zaměstnanec ze své práce odvede část výdělku ještě dříve, než se mu na pásku promítne hrubá mzda.
Započteny jsou další daně, které jsou svým způsobem skryté. Dejme tomu, že si jdu koupit obyčejný chléb. V prodejní ceně je sice jasně započteno DPH, ovšem v ceně se započítávají další nemalé zdaněné náklady.
Například jsou v ceně započteny náklady zemědělce, který vypěstoval obilí. Ten do prodejní ceny samozřejmě zahrnuje veškeré zdaněné finance, jako jsou daně, které platí za své zaměstnance, daně zahrnuté v energiích a tudíž mlynář obdrží obilí za cenu, která obsahuje zdaněné náklady zemědělce.
Mlynář semele mouku, samozřejmě má opět jisté výdaje spojené nejen s výplatami zaměstnanců, ze kterých jsou odváděny daně. To samé se opakuje u pekaře, dopravce, prodejce.
Ve finální ceně bochníku chleba jsou tedy zahrnuté daňové odvody ještě dříve, než je přičteno DPH k finální prodejní ceně.
Jen těžko lze odhadnout, kolik procent je státu odváděno z každého produktu, který je u nás vyroben.
Nicméně je zcela zřejmé, že se tím podstatně posouvá hranice doby, kdy několik dní každoročně vyděláváme na státní kasu. Mohu jen odhadovat, že reálně vyděláváme pro svou rodinu až v době, kdy si jdeme koupit vánoční stromeček.
Ovšem data, která uvádí pravidelně Liberální institut se asi prezentují lépe a počítají se snadněji.
Zdroj: https://www.podnikatel.cz/aktuality/do-ted-jsem-vydelavali-na-stat-ode-dneska-vydelavame-na-sebe/
