Havlíček už oznamuje právní kroky. Veřejnost ale stále nemá audit

Prověřit nákup společnosti NET4GAS je naprosto legitimní a logický krok. Stát převzal strategický, ale silně zadlužený podnik v okamžiku, kdy se evropský trh s plynem pod vlivem ruského útoku na Ukrajinu, omezení dodávek a rozpadu tradičních přepravních tras radikálně měnil.

Veřejnost má nezpochybnitelné právo vědět, zda byla kupní cena stanovena správně, zda státní prostředky nebyly vynaloženy neúčelně a zda lidé odpovědní za transakci postupovali s péčí řádného hospodáře. Stejně legitimní je však požadovat, aby současná vláda s auditem nezacházela jako s politickou rekvizitou v boji proti předchozí garnituře.

Karel Havlíček nyní veřejně oznamuje přípravu právních kroků, aniž by současně řekl, co přesně audit zjistil. Dokud nebudou známa konkrétní pochybení, případná škoda a alespoň základní povaha připravovaného právního postupu, nejde o doloženou kauzu, ale o politické oznámení založené na dokumentu, který veřejnost nemůže nezávisle posoudit.

Deník N 13. července 2026 informoval, že ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček potvrdil dokončení auditu státního nákupu NET4GAS. Další postup má být podle jeho slov v režii společnosti ČEPS, která připravuje právní kroky a spolupracuje s bezpečnostními složkami. Z veřejně dostupné části článku ale není jasné, jaká konkrétní pochybení audit odhalil, zda byla vyčíslena škoda ani jaký druh právního postupu se připravuje.

Tato nejasnost není pouhým slovíčkařením. Termín „právní kroky“ může zahrnovat širokou škálu úkonů — od právní analýzy přes obchodní spor a požadavek na náhradu škody až po trestní oznámení. Žádná z těchto možností sama o sobě neprokazuje spáchání trestného činu, vznik škody ani osobní odpovědnost Jozefa Síkely.

Vláda a ČEPS by proto měly odpovědět alespoň na několik základních otázek:

Pokud dokument nelze zveřejnit celý kvůli obchodnímu tajemství nebo připravovanému právnímu sporu, měla by vláda alespoň vysvětlit, které části zveřejnit nelze a proč. Neveřejnost celého dokumentu nemůže být automatickou náhradou za věcné argumenty.

Pochybnosti nevzbuzuje samotná existence auditu, ale způsob, jakým Karel Havlíček o transakci hovořil už před jeho dokončením. Český rozhlas v červnu uvedl, že kontrolu více než dva roky staré transakce si od ČEPS vyžádal právě Havlíček. Jako auditora si společnost vybrala poradenskou firmu KPMG.

Havlíček již tehdy veřejně tvrdil, že stát pořídil „silně předraženou“ firmu. Audit měl podle jeho slov toto podezření potvrdit, nebo vyvrátit.

Ministr má samozřejmě právo vyslovit podezření a nechat je prověřit. Problém nastává ve chvíli, kdy veřejná komunikace začne působit dojmem, že výsledek byl znám ještě před dokončením auditorské práce. Právě proto je zveřejnění metodiky a hlavních závěrů tak důležité. Bez nich nelze poznat, zda audit nezávisle hodnotil všechny okolnosti transakce, nebo odpovídal pouze na úzce formulovanou otázku, zda stát mohl nakoupit levněji.

Český rozhlas také připomněl, že předchozí vláda tvrdila, že měla před nákupem k dispozici tři posudky od společností EY, Citigroup a Grant Thornton. Jejich úplný obsah ale veřejnosti rovněž nepředložila. Ani minulá vláda tedy nebyla vzorem úplné transparentnosti. To však není důvod, aby současná vláda pokračovala stejným způsobem — jen s opačným politickým znaménkem.

Označení „Síkelův nákup plynovodů“ je politicky úderné, ale věcně neúplné.

Nákup NET4GAS prostřednictvím společnosti ČEPS schválila 27. září 2023 celá vláda Petra Fialy. Kupujícím nebyl Jozef Síkela osobně ani samotné ministerstvo průmyslu, ale státem vlastněná společnost ČEPS.

Spojení ČEPS a NET4GAS následně povolil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Úřad posuzoval, zda transakce podstatně nenaruší hospodářskou soutěž. Přezkum dokončilo také Generální ředitelství Evropské komise pro hospodářskou soutěž.

To ovšem neznamená, že ÚOHS nebo Evropská komise potvrdily výhodnost kupní ceny. Soutěžní orgány hodnotily regulatorní dopady spojení, nikoli to, zda ČEPS vyjednal nejlepší možnou obchodní nabídku.

Má-li se dnes určovat odpovědnost, nestačí ukázat na jedno jméno. Je nutné analyzovat rozhodnutí celé vlády, podklady ministerstva, znalecká ocenění, smluvní dokumentaci i postup představenstva a dozorčí rady ČEPS. Jozef Síkela samozřejmě nese politickou odpovědnost jako tehdejší ministr, který transakci prosazoval a veřejně obhajoval. Politická odpovědnost však není totéž co odpovědnost trestní nebo povinnost osobně hradit případnou škodu.

Kritika nákupu se často opírá o působivý nepoměr: maximální kupní cena mohla dosáhnout 5 miliard korun, zatímco firma měla závazky přibližně 33 miliard korun. Oficiální informace ČEPS a ministerstva průmyslu ale ukazují, že kupní cena byla rozdělena na dvě části.

První 3 miliardy korun ČEPS zaplatil při dokončení převzetí v prosinci 2023. Další část, maximálně 2 miliardy korun ve dvou splátkách, měla být uhrazena pouze v případě splnění stanovených ekonomických výkonnostních parametrů NET4GAS.

Podle Českého rozhlasu měla firma v době převzetí také téměř 7 miliard korun v hotovosti. Havlíčkův odhad celkového účtu proto není totéž co účetní nebo tržní ocenění podniku.

Dluh je samozřejmě při oceňování společnosti zásadní. Musí se však posuzovat společně s hodnotou majetku, peněžními rezervami, pohledávkami, očekávanými regulovanými příjmy, splatností závazků a strategickou hodnotou přepravní soustavy. Pro objektivní posouzení potřebujeme znát odpovědi také na další otázky:

Stát nekupoval běžný podnik v klidné době. Kupoval provozovatele páteřní plynárenské soustavy uprostřed největšího otřesu evropské energetiky za několik desetiletí. To samo o sobě neospravedlňuje jakoukoliv cenu. Znamená to ale, že nákup nelze hodnotit jen jednoduchým součtem kupní ceny a firemního dluhu.

Finanční problémy NET4GAS nevznikly pouze špatným řízením společnosti nebo rozhodnutím české vlády.

Agentura Reuters již v lednu 2023 informovala, že NET4GAS nedostal od ruského Gazpromu poslední sjednanou měsíční platbu. Podle pozdější zprávy Reuters pocházela velká část příjmů společnosti právě ze smluv navázaných na Gazprom. Český rozhlas uvádí, že NET4GAS po zastavení významného tranzitu přišel prakticky ze dne na den přibližně o 6 miliard korun ročních tržeb.

Společnost následně zahájila arbitráž kvůli neuhrazeným platbám. Ruský soud jí v březnu 2024 pohrozil sankcí přibližně 123 milionů dolarů, pokud bude v řízení proti Gazpromu pokračovat.

Tyto okolnosti nedokazují, že stát koupil NET4GAS za správnou cenu. Ukazují však, že firma čelila mimořádnému geopolitickému a obchodnímu zlomu, který nelze vydávat za běžné podnikatelské selhání.

Zatímco část domácí politické debaty vykresluje NET4GAS téměř jako finanční mrtvolu, vývoj ratingu a hospodaření nabízí složitější obraz.

Podle výsledků NET4GAS za rok 2025 zvýšila ratingová agentura Fitch v prosinci 2025 dlouhodobý rating společnosti z BBB− na BBB+ se stabilním výhledem. Rating nezajištěných dluhopisů zvýšila z BBB na A−.

Ani vyšší rating ovšem automaticky nedokazuje, že kupní cena z roku 2023 byla správná. Ratingová agentura neposuzovala politickou odpovědnost za transakci ani otázku, zda stát mohl vyjednat levnější podmínky. Je to však důležitá protiváha k představě, že ČEPS převzal bezcenný podnik směřující ke kolapsu.

Podle hospodářských výsledků zveřejněných společností NET4GAS dosáhla skupina v roce 2025 tržeb 6,5 miliardy korun, provozního zisku 3,1 miliardy a čistého zisku po zdanění přes dvě miliardy korun. Společnost zároveň snížila úročené zadlužení přibližně o 9,7 miliardy korun, tedy téměř o 30 %.

Ani tato čísla nelze používat jako definitivní důkaz výhodnosti nákupu. Jde navíc o údaje samotné společnosti, nikoli o nezávislé novinářské hodnocení. NET4GAS sám upozorňuje, že výsledek roku 2025 ovlivnily také kurzové rozdíly, přecenění derivátů a vybrané regulatorní položky v rozsahu přibližně 0,9 až 1,4 miliardy korun. Tyto vlivy se mají v dalších letech projevit snížením zisku.

Zisk jednoho roku automaticky nepotvrzuje správnost kupní ceny. Stejně jako ztráta v krizovém období automaticky neprokazuje, že stát koupil bezcenný podnik. Rozhodující je přiměřená hodnota společnosti v okamžiku uzavření transakce a informace, které tehdy měli politici, poradci a orgány ČEPS k dispozici

Karel Havlíček spojuje nákup NET4GAS také s růstem regulovaných poplatků za přepravu plynu. Český rozhlas však s odkazem na Energetický regulační úřad (ERÚ) uvedl, že hlavním důvodem růstu nákladů byl dramatický propad využití přepravní soustavy.

Plynovodní síť má vysoké fixní náklady. Musí se udržovat, kontrolovat a provozovat bez ohledu na to, zda jí proudí rekordní objemy plynu, nebo jen zlomek dřívějšího množství. Pokud potrubím proudí méně plynu, náklady se rozpočítávají mezi menší přepravovaný objem. Vyšší regulované poplatky proto nemusejí být přímým důsledkem kupní ceny společnosti, ale především důsledkem změny fungování celé evropské plynárenské soustavy.

Audit by měl jasně oddělit:

Bez tohoto rozlišení vzniká jednoduchý, ale potenciálně zavádějící příběh: Síkela koupil drahé plynovody, a proto lidé platí více za plyn.

Tento text není obhajobou Jozefa Síkely ani tvrzením, že stát koupil NET4GAS za nejlepší možnou cenu.

Audit může skutečně ukázat, že ČEPS mohl vyjednat výhodnější podmínky, že některé předpoklady byly příliš optimistické, že rizika nebyla řádně oceněna nebo že někdo při správě státního majetku pochybil. Pokud audit odhalil manipulaci s oceněním, porušení povinností, nevýhodné smluvní podmínky nebo konkrétně vyčíslitelnou škodu, je povinností ČEPS i ministerstva jednat. Pak mají následovat žaloby, vymáhání škody a případně také podněty orgánům činným v trestním řízení.

Demokratický stát by však neměl pořádat veřejný soud pomocí důkazu, který veřejnosti neukáže ani v základních obrysech. Pokud je případ tak závažný, jak Karel Havlíček naznačuje, zveřejnění hlavních závěrů auditu by mělo být v jeho vlastním zájmu. Jestliže zveřejnění brání právní nebo obchodní důvody, musí vláda přesně vysvětlit, o jaké důvody jde.

V opačném případě zůstane nad celou kauzou podezření, že cílem není pouze napravit případnou škodu, ale také vytvořit politicky vděčný titulek a veřejně označit viníka ještě před zahájením skutečného právního řízení.

Karel Havlíček dnes drží v ruce audit. Veřejnost zatím drží jen jeho slovo. A to je na vynášení definitivních rozsudků nad jedním z nejvýznamnějších strategických nákupů českého státu příliš málo.

Prověřujte. Žalujte. Vymáhejte škodu, pokud skutečně vznikla.

Ale nejdříve položte karty na stůl.

❤️ Děkuji za přečtení i za váš odběr.

Pokud jste dočetli až sem, budu rád za váš názor v diskusi. Měla by vláda audit zveřejnit alespoň v základních obrysech, nebo je správné počkat až na dokončení právních kroků?

Pište věcně, klidně i nesouhlasně. Právě slušná diskuse dává podobným tématům smysl.

–pT