🏊‍♂️ Otužilecké Labe – 53. ročník

Večer před závodem: jeden vzkaz a jasné pozvání

Večer po závodu v Plzni, ještě s odmočenými čísly z tamní tratě, sedám k počítači a registruji se na Hradec.
Na Vzkazovníku mě vítá čerstvé hlášení:

„Těšíme se na vás. Voda má 4,3 °C, proud 10 m/min. Podmínky se mohou změnit podle deště a nočního ochlazení. Pokud měníte přihlášky, napište prosím mailem. Vánoční trhy jsou na Velkém náměstí.“
— Jirka Kuřina, SOHK

Krátká zpráva, ale člověk v ní cítí všechno: ochotu, zkušenost, i to typické hradecké „my jsme připravení, dorazte“.

Hradec má v zimě jinou barvu.
Z mlhy vystupují siluety mostů, u nábřeží se scházejí oddíly z celé republiky a řece je už od rána cítit dech zimy.

Součástí dne byl také
24. ročník Memoriálu Františka Kašparovského
a
11. ročník Královéhradecké dorostenecké soutěže v zimním plavání.

Zázemí jsme měli, jako každoročně, v Kongresovém centru Aldis, stavbě z počátku 90. let, kterou navrhli architekti Jan Zídka a Václav Misík. Dnes je to srdce hradeckých kongresů a setkání – a pro nás plavce perfektní základna k Labi: teplo, prostor a pár kroků k vodě.

Uvnitř se vítaly kluby, ladily strategie, popisovala čísla a rozdávaly úsměvy.
Takové ráno má v sobě klid, který člověk najde jen u zimního plavání.

Nic extrémního, ale jak říkají starší plavci: „Labe nikdy nedá nic zadarmo.“

Celkem se do vody vydalo 274 plavců:

Krátké tratě otevíraly program, ale opravdové ticho padlo až těsně před tisícovkou.
Start proti proudu měl tentokrát hloubku — proud byl znatelný, ale férový. Kdo si držel rytmus, ten se s řekou domluvil.

Na břehu se povzbuzovalo, v cíli se oddechovalo, a mezi tím plavala celá republika: mladí, zkušení, premianti i rekordmani.

❄️ Báseň zimního Labe

(pT — epilog dne)

Vracím se k Labi,
k řece, která si mě pamatuje dřív,
než si já stihnu uvědomit,
že zase stojím na jejím břehu.

„Tak jsi tady,“
zašeptá proud,
jen tak mezi větrem a zimou.

Poznal jsem Hradec díky své ženě.
Nebýt jí, Labe by pro mě bylo
jen jméno na mapě,
ne hlas, který mě vítá.

A řeka jako by to věděla:
„Pěkné důvody sem vodí lidi,“
šepne vlnka,
co se mi otře o kotník.

K I.PKO mě dovedl čas a přátelé.
Oni mi ukázali,
že do zimní vody se nechodí pro slávu,
ale pro pravdu.

„Tvoji jsem poznalo,“
šeptá Labe,
„chodí sem srdcem.“

Rok 2023 si nese v sobě hloubku.
Plaval jsem tehdy pro ženy,
které bojují víc než my všichni dohromady.
Labe bylo svědkem,
jak bolest v prstech nic není
proti bolesti, kterou nesou ony.

A dnes?
Dnes stojím na břehu znovu.
A vstupuji ne kvůli času,
ale proto,
že Smetana slyšel svou Vltavu —
a já slyším zimní Labe.

A pokaždé,
když se do něj ponořím,
vím, že jsem
zase na správném místě.

Hradec Králové opět potvrdil, že zimní plavání není jen o výsledcích, ale o lidech, příbězích a vztahu k řece, která nám nikdy neřekne dvakrát totéž.
Labe mluvilo — a my jsme poslouchali.

Pokud se vám report líbil, budu rád za lajk, komentář nebo sdílení.
Pomůže to dostat zimní plavání mezi lidi, kteří v něm možná jednou najdou to, co my.