Článek
Žaloba, která už není jen mediální přestřelka
Společnost Seznam.cz podala žalobu na premiéra Andreje Babiše kvůli jeho opakovaným veřejným tvrzením, že Seznam.cz a jeho zakladatel Ivo Lukačovič krátí daně v souvislosti s výplatou dividend a dluží státu kolem 900 milionů korun na srážkové dani.
Žalobu potvrdila mluvčí Seznamu Aneta Kapuciánová, podle níž firmu k tomuto kroku dotlačily sílící útoky na společnost a snaha chránit její dobrou pověst. Seznam nyní žádá smazání lživých příspěvků ze sociálních sítí, zákaz dalšího šíření těchto tvrzení a veřejnou omluvu.
V podobném duchu se vyjádřila i správní rada Seznamu, která na firemním blogu uvedla, že premiér „opakovaně veřejně šíří nepravdivá tvrzení“ o krácení daní a zároveň dalšími výroky útočí na novináře Seznam Zpráv a Novinek. Jejich obsah označuje za lživý a manipulativní a firmu dokonce vyzývá k bojkotu.
Andrej Babiš v tomhle příběhu nepůsobí jako předseda vlády, ale spíš jako majitel chemičky, který si spletl Strakovku s výrobní halou.
Když se nehodí otázky, rozbij mikrofon
Jádrem sporu je Babišovo tvrzení, které zaznělo ve videu 18. listopadu 2025 a které zopakoval i na tiskové konferenci vlády 23. února 2026. Podle něj si Lukačovič vyplatil šest miliard korun na dividendách přes firmu na Kypru, čímž se měl vyhnout patnáctiprocentní srážkové dani, takže údajný dluh činí asi 900 milionů korun.
Pro ČTK ale premiér zároveň připustil, že takový postup není nelegální. Z bojovníka proti daňovým únikům se tak rázem stává kritik „nemorálního, ale legálního“ jednání — ovšem jen ve chvíli, kdy se to hodí do politického příběhu.
Seznam tvrzení o daňovém dluhu jednoznačně odmítá. Správní rada společnosti uvádí, že firma žádné daně nedluží a Ivo Lukačovič nedluží žádnou daň z vyplacených podílů na zisku ani jinou daň.
V překladu do běžné řeči: premiér si na tiskovkách a sociálních sítích vypráví příběh o daňové kličce, který má výborný zvuk v hospodě, ale kulhá o dvě nohy ve chvíli, kdy do něj vstoupí fakta.
Daňová morálka made in Agrofert
Firma zároveň odmítá Babišovo opakované tvrzení, že sídlí na Kypru. Podle správní rady mají Seznam i redakce Seznam Zprávy a Novinky.cz sídlo v České republice a Lukačovič je českým daňovým rezidentem.
Správní rada připomíná, že Seznam jako ryze česká společnost patří k největším plátcům daní v zemi. Ivo Lukačovič už loni v listopadu upozornil, že výroky premiéra považuje za součást diskreditační kampaně proti své osobě, společnosti a svobodným médiím.
Podle jeho slov Seznam od svého vzniku odvedl na daních a poplatcích do státního rozpočtu odhadem více než 40 miliard korun.
Hospodářské noviny zároveň informovaly, že Lukačovič převedl Seznam z kyperské společnosti Helifreak Limited do švýcarského holdingu Masaryk Holding AG v kantonu Zug, což Babiš používá jako kulisu pro svůj příběh o „firmě na Kypru“.
Daňová morálka made in Agrofert pak vypadá zhruba tak, že co je legální a dělá někdo jiný, je nemravná klička — a co je legální a dělá to majitel holdingu, je jen efektivní podnikání.
Médiím nepřátele, sobě štít
Podle Seznamu premiér dlouhodobě tvrdí, že novináři Seznamu o vládě lžou a soustavně ji poškozují. Servery Seznam Zprávy a Novinky.cz označuje za média, která bývalá vláda Petra Fialy využívala pro šíření své kampaně.
Novinky.cz dokonce nazval „nejprolhanějším médiem“.
Správní rada Seznamu na to reagovala konstatováním, že jejich novináři „hlídají každou jednu vládu, kterou Česko má, mělo nebo bude mít“. Stejně je zajímá Čapí hnízdo, závěrečný účet Fialovy vlády, kauzy Filipa Turka i další události, které hýbou českou politikou.
Když se vám nelíbí, co říkají novináři, máte v normální demokracii dvě možnosti: dělat věci lépe, nebo se smířit s kritikou.
Česká politika ale čím dál častěji hledá třetí cestu — rozbít mikrofon.
Co se tu doopravdy testuje
O záměru bránit se u soudu informoval Ivo Lukačovič už loni v listopadu, kdy Babišovy výroky označil za součást diskreditační kampaně proti Seznamu a svobodným médiím.
Teď už nejde jen o výměnu ostrých slov na sociálních sítích. Jde o spor, ve kterém má soud říct, kde končí tvrdá kritika a začíná vědomé šíření nepravdivých tvrzení.
Tahle žaloba testuje něco podstatnějšího než spor mezi politikem a jedním médiem. Testuje, jestli v Česku ještě existuje hranice, za kterou politik nesmí zajít — ani když je v kampani.
Pokud projde, že premiér může roky označovat jednu mediální firmu za daňového podvodníka, vyzývat k jejímu bojkotu a zároveň přiznávat, že žádný zákon porušen nebyl, zbývá už jen poslední krok.
Uděláme z nepohodlných médií oficiálního nepřítele státu.
A v tu chvíli už nejde jen o Seznam.
Jde o každého, kdo si pořád naivně myslí, že novinář má dělat něco víc než nosit premiérovi teplé tiskové zprávy na stůl.
Anketa
Díky všem, kdo jste si článek přečetli.
Pokud máte chuť, napište svůj názor do diskuse.
Média mají kontrolovat politiky – a politici mají právo média kritizovat.
Otázka je jen jedna: kde končí kritika a začíná diskreditace.
Debata o tom má v demokracii smysl.
Text je komentářem a vychází z veřejně dostupných informací a mediálních zpráv.
— pT
