Volte Fialu! Za názor se nestřílí.

Ondřej Tesárek není politik. A právě proto má vliv. V době, kdy se ideologie stydí za své jméno a diskuse se mění v bitevní pole, přichází s radikálně západní vizí, která provokuje, polarizuje — a mobilizuje.

Ondřej Tesárek není politik. A právě proto má vliv. V době, kdy se ideologie stydí za své jméno a diskuse se mění v bitevní pole, přichází s radikálně západní vizí, která provokuje, polarizuje — a mobilizuje.

Jeho „Bramborový Batalion“ není jen parta civilistů, kteří posílají drony na Ukrajinu. Je to hybridní entita: dobrovolnická, ideologická, mediální. Brambora jako symbol české tvrdosti, skromnosti, ale i odporu. Tesárek sám se stylizuje do role digitálního bojovníka — klávesnice místo pušky, livestream místo tiskovky.

Tohle heslo není jen slogan. Je to ideologický rámec, který Tesárek staví proti „husákovskému“ stylu politiky — bezideové stabilitě, která se tváří jako celospolečenské dobro. V jeho vizi má Česká republika šanci stát se laboratoří západních hodnot: malý, homogenní stát s historickou pamětí a efektivní demokracií. Maják na východní hranici Evropy.

Před volbami se Tesárek rozhodl podpořit vládu Petra Fialy. Ne z lásky, ale z obavy. „Východní síly“ podle něj hrozí nenávratnými změnami. Přesto vládu kritizuje — za novelu zákona o ČT, za znárodňování, za neschopnost komunikovat úspěchy. Podpora bez iluzí. Pragmatismus místo loajality.

Tesárek tvrdí, že ČT je zbytečná a škodlivá. Navrhuje privatizaci nebo redukci na malou státní instituci. Posílení veřejnoprávních médií vnímá jako budoucí zbraň v rukou „východních“ sil. V jeho optice je to jako stavět zámek z písku těsně před přílivem.

Na Twitteru se chová „jako naprostý hovado“. Vysvětluje to jako test hranic svobody slova, jako způsob, jak uvolnit společenské napětí. Livestream je jiný — tam mluví klidněji, analyticky. Dvě persony, jeden cíl: posunout normy, rozbít elitářský jazyk, dát hlas „obyčejnému fotrovi“.

Ruská invaze v roce 2022 v něm probudila nacionalismus. Oceňuje tehdejší spontánní pomoc Čechů. Odmítá multikulturalismus, navrhuje „tištění občanek“ pro Ukrajince, Moldavany, Poláky. Etnická homogenita jako podmínka pro stabilní demokracii. Okamuru označuje za falešnou pravici, která by vyměnila Ukrajince za migraci z jiných kultur.

Vražda amerického influencera Charlese Kirka ho zasáhla. Ještě víc ho šokovala reakce některých českých liberálních elit, které ji podle něj ospravedlňovaly. Vnímá to jako bod zlomu — jako chvíli, kdy diskuse ustupuje střelbě.

Tesárek očekává prohru SPOLU a nástup Kateřiny Konečné jako autentické radikální levice. Doporučuje volit SPOLU nebo Motoristy — jako racionální volbu pro „západní lidi“. Sám do politiky nechce. Věří, že jako influencer má větší dosah. A že je pro Česko lepší, když lidé jako on nejsou relevantními politickými osobnostmi, ale spíše ovlivňují mainstream.

Tesárek není jen hlasem pravice. Je to fenomén digitální doby, kdy se ideologie šíří v memech, livestreamu a ironii. Jeho styl může dráždit, ale nelze ho ignorovat. V zemi, kde se „obyčejný fotr“ bojí být označen za fašistu, protože nemá rád „woke“, je Tesárek nejen provokatér, ale i lakmusový papírek společenského napětí.

Díky, že jste dočetli až sem. Diskuse o Ondřeji Tesárkovi alias Bratříčkovi je víc než jen o jedné osobnosti – je to zrcadlo napětí, které dnes hýbe českou společností.

Inspirací pro tento text byl speciální díl podcastu Kecy a politika: „Volte Fialu! Za názor se nestřílí“, který najdete na YouTube.

👉 Líbí se vám článek? Dejte mu like, sdílejte ho a přihlaste se k odběru – ať se tahle debata dostane i k dalším lidem.

💬 A hlavně – zapojte se do diskuse v komentářích:
Souhlasíte s vizí „My jsme Západ“, nebo ji vnímáte jako polarizující provokaci?