Článek
I když nemá výstava Baroko v Bavorsku a v Čechách v Národním muzeu (otevřená 8. prosince 2023) velkou publicitu, rozhodně stojí za zhlédnutí. Vyčlenil jsem si na ni dvě hodiny a přiznám se, že mi nestačily. Rád se tak do Historické budovy Národního muzea vrátím, abych ji prošel celou a věnoval jejím exponátům dostatečnou pozornost. Bezpochyby si ji zaslouží.
Popisek výstavy umístěný na webové stránce Národního muzea zve na nikdy nevystavené umělecké skvosty a nabízí možnost dívat se na baroko jako na období svébytného kulturního rozkvětu, kterému byly cizí současné hranice národních států. Myšlenky a jejich nositelé ve středoevropském prostoru volně proudili a dávali vzniknout dílům jedinečné kulturní hodnoty. Výstava nijak nezastírá, že se tak dělo v rámci rekatolizace tohoto geografického prostoru. Soustředí se na detailní představení unikátních děl, které tento myšlenkový proud dokázal vyprodukovat a zanechat pro příští generace; někdy ve veřejném prostoru, jindy ukryté uvnitř budov různého charakteru. Autoři jsou v popiscích a průvodních textech maximálně věcní, konstatují, nehodnotí, nechávají na návštěvníkovi, aby si utvářel vlastní názor a ten pak vkládal do mozaiky osobního poznání.
Tvůrci výstavy chtějí s návštěvníkem navázat přímý kontakt. Zaměstnat jeho smysly. I když je vnímání exponátů dominantně vizuální, může se návštěvník některých exponátů dotýkat, může naslouchat doprovodným textům, může si na dotykových obrazovkách vybírat předměty vlastního zájmu, má možnost listovat kopií dobového architektonického katalogu. Škála vystavených artefaktů je tak pestrá, že zaujme jak exaktně zaměřené návštěvníky, tak jejich humanitně orientované protějšky. Na své si přijdou lidé se založením dějepisců, architektů, matematiků, religionistů, antropologů, ale i jazykovědců, malířů, sochařů, řezbářů a dalších profesí.
Troufám si říct, že každý z exponátů má potenciál najít si svého obdivovatele. Mě osobně velmi zaujaly modely stropních výzdob, ať již kostelních, nebo knihovních. Návštěvníky, kteří studovali na některé z pražských univerzit, vrací například do prostředí Klementina a připomínají mu pod jak jedinečnou klenbou se nacházel a jak intenzivní pozornost věnovali její tvůrci obsahu, který měla tato výzdoba studujícím zprostředkovat. Výstava návštěvníkovi předkládá také tipy na nespočet poznávacích výletů a to jak po Česku, tak přirozeně také po Bavorsku. Připomíná nám tak, že kromě pivní a fotbalové kultury sdílíme s Bavoráky i kus historie, kterou utvářely stejné dějinné postavy a události. Tímto pojetím nás zbavuje provinčnosti. Připomíná nám, že jsme součástí širšího civilizačního rámce majícího vlastní kulturu a s ní i jedinečné hodnotové zakotvení.
Výstavu Baroko v Bavorsku a v Čechách lze jedině doporučit. Potrvá do 8. května tohoto roku a již dnes, myslím si, si říká o své prodloužení. Základní vstupné činí 180 Kč. Na závěr se pak patří poděkovat všem, kdo přispěli ke vzniku této jedinečné umělecké události. My všichni potřebujeme, možná dnes více, než kdy jindy, připomínat historické vazby, které formovaly naši současnost. Výstava Baroko v Bavorsku a v Čechách je jednoznačně dostatečně srozumitelným a znělým druhem této připomínky.
