Hlavní obsah
Umění a zábava

Nohavica pod Žižkovskou věží

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Petr Vrzáček

Jarek Nohavica, Robert Kuśmierski (vpravo) a Pavel Plánka v černém 23. srpna při děkovačce pod Žižkovskou věží.

I když je Jarek Nohavica někým vnímán kontroverzně, zůstává velkým básníkem a vypravěčem. Další z jasných důkazů o tom předložil 23.8. na koncertu pod žižkovským vysílačem.

Článek

Když jsem se před svými přáteli zmínil o tom, že se s manželkou chystáme na srpnový koncert Jarka Nohavici, reagovali většinou mlčením nebo vedením monologů na téma interpretova komplikovaného vztahu k báťuškovi Putinovi. Stejnou kontroverzi jako ostravský bard budilo i místo konání koncertu - Mahlerovy sady s k nebi čnějícím televizním vysílačem. Je těžké jej vzít na milost, zvláště pokud znáte eleganci okolních Vinohrad a nespoutanost blízkého Žižkova. Pocity vyvolané arogancí této stavby vůči jejímu okolí a pražskému kulturnímu dědictví v sobě musí člověk dlouho potlačovat a věřit, že mu v tomto úsilí pomůže mimořádný umělecký zážitek.

Nohavicův koncert konaný 23. srpna 2023 byl třetím, posledním v řadě, který pro milovníky hudby připravilo Divadlo Kalich na své letní scéně. Konal se den před pohřbem hudebního kritika Jiřího Černého a v den 65. narozenin Nohavicova letitého přítele, Karla Plíhala. Sedmdesátiletý Nohavica se na něm představil ve vrcholné formě. Začal sám, černě oděný v košili a džínách přišel doprostřed pódia, aby a capella zazpíval Divoké koně, které věnoval právě Jiřímu Černému. Následně se k němu přidali Robert Kuśmierski (akordeon a piano) a bubeník Pavel Plánka, oba prvotřídní muzikanti s obrovským citem pro Nohavicovu melodičnost a lyriku. Společně zahráli lety osvědčené Jdou po mně jdou, na které navázali melancholickým Sarajevem, tesklivým Zítra ráno v pět a pro mnohé z nás stále aktuální Velkou vodou.

Nohavica je mistrem mnoha umění, včetně navazování kontaktu s publikem. Z jeho proslovů je patrné, jak moc si váží posluchačovy přízně a kolik energie čerpá ze zájmu o jeho tvorbu. Zároveň má lety trénovaný cit pro dramaturgii svých vystoupení. Ví přesně, kdy produkci odlehčit a kdy se vrátit na melancholickou notu. Oba tyto talenty prokázal zařazením rozverné Před svatbou ne, fujarou zahájené, středoevropskými jazyky zpívané, lidovky Ide synek do maštala, zvučné, energií tepoucí Ostravy. Zklidnění pak přinesl Těšínskou a vlastním překladem Cohenovy famózní You got me singing, přičemž oznámil, že na překlady dalších Cohenových písní se v jeho podání můžeme těšit. Následoval příběh z ostravské hromadné dopravy v podobě Jede tramvaj po přívoze, Hamletův monolog v ostravštině a tematicky blízká Náplava blues. Karlu Plíhalovi se pak dostalo přání k narozeninám v podobě letité Cukrářské bosanovy, na kterou navázalo výstižné Vedro a jazzová Bolavá záda.

Čekal-li někdo Nohavicův komentář k aktuálnímu válečnému konfliktu na Ukrajině, nedočkal se. Vianův Le déserteur, v Nohavicově podání známý jako pacifističtí Pánové nahoře, prý není třeba uvádět. V této fázi koncert vrcholil a Nohavica jej dokázal krášlit citlivým výběrem klenotů ze své bohaté hudební pokladnice. Dojemnou Máma mi dala na krk klíč doplnil řízně pojatou Když mě brali za vojáka a žalujícím Panem prezidentem - anoncovaným jako změna v původně plánovaném playlistu. Druhou vlnu odlehčení přinesl nepřítomným ženám směrovaný Zadek jako žok , od kterého si to hudební trio namířilo k jistotám zvaným Mám jizvu na rtu Petěrburg. V druhé z jmenovaných skladeb velmi sympaticky zazněla i polština Roberta Kuśmierského. Poslední Nohavicovo album připomněly sentimentálně hladiví Dobří holubi , na které navázalo povzbudivé Dokud se zpívá. Přídavek tvořila milostná Svlíkni si košilku, lásko moje, rozverná Až to se mnou sekne a úryvek z Mozartovy Kouzelné flétny nazvaný Revizor. Končit Nohavica nemohl jinak než Kometou, kterou s ním stejně jako mnoho předcházejících skladeb zpívalo vděčné a nadšené publikum.

23. srpna 2023 se Jarku Nohavicovi, Robertu Kuśmierskému a Pavlu Plánkovi podařilo odehrát špičkový koncert, při kterém navázali úzký kontakt s publikem, a troufnu si říct, že každému z přítomných tak pomohli nést tíhu vlastního osudu. Jarek Nohavica, sám sebou při koncertě označovaný jako boss, je především Ostravou odkojený plebejec, není a nikdy nebude politik. Vždy, za každého režimu se vymezoval vůči pánům nahoře a vždy se stavil na stranu utlačovaných. Dopřejme mu setrvat v této pozici, aby nám ještě dlouho mohl rozdávat radost. Budeme ji i jej potřebovat.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz