Článek
Také patříte k milovníkům burčáku a nedokážete si začátek babího léta představit bez jeho konzumace? Burčák má mnoho přívlastků, jenž nejlépe vystihují jeho charakter. Je novým, mladým, bouřlivým, bouřícím a řízným vínem. Jednoduchým osvěžujícím nápojem, ve kterém, je-li dobře ošetřený, čerstvě vylisované hrozny naznačují svůj charakter. Je prvním vzkazem z vinic, vzkazem, který má zahnat naši netrpělivost a ujistit nás, že i v tomto roce vinaři věnovali révě potřebnou péči. Na výrobu burčáku ještě vinař nemusel ve sklepě vynaložit mnoho umu. Kvalita burčáku však zrcadlí veškerou dřinu, kterou vinaři nechali na vinicích. Mošt vypráví o půdě, ze které hrozny vzešly. Připomínají nám jaké jsme zažili jaro, a jak se vydařily letní měsíce. Jsou v nich skryty jarní mrazíky, přívalové deště, ale i horké letní dny a noci. Akumulují v sobě také kulturu a historii kraje, ze kterého pochází. Melodie, které se nesou vzduchem, příběhy, jenž si místní obyvatelé vypráví, vůně okolních luk a šepot větru, který si zalétl do viničních řádků, aby ověřil jejich pevnost.
Burčák nám dodává svěžest, energii, radost a posiluje naši vitalitu. Vybízí k cestě do vinohradů, do městských parků a na vinobraní konaná na historických náměstích našich měst. Je společenským nápojem, rozhodně není mokem samotářů. Je však také nápojem zrádným, vždyť v sobě skrývá alkohol. Ten je v něm však rafinovaně skryt pod chutí přírodních cukrů, kvasinek a jemných kyselin ovocných tónů. Rozhodně se nevyplatí pít burčák na žízeň, ale po malých douškách, pěkně na chuť. Usrkávejte jej a hledejte v něm poselství, které se vám snaží sdělit. Doušky poválejte v ústech a pomalu je polykejte. Nechte na sebe působit osvěžení a ovocnou chuť, které v sobě tento nektar skrývá. Dopřejte si mezi nimi malou pauzu, ve které v družném hovoru, si můžete zakousnout i něco malého k snědku. Burčák nepatří do plastu. Je-li to jen trochu možné vychutnávejte jej z menších tlustostěnných sklínek tvaru obráceného seříznutého kužele, nalít jej můžete i do pohárů tulipánovitého tvaru. Sedimentu na dně sklenky se nelekejte, kal a kvasnice k burčáku nerozlučně patří, spoluvytváří jeho tělo.
Burčák rozhodně není jen „mlékem starců“. Milují jej lidé jakéhokoliv věku, národnosti a vyznání. Proč se však těší takové oblibě právě v zemích bývalého Rakouska-Uherska? Jednoznačnou odpověď jsem na tuto otázku nenašel, a tak mohu jen spekulovat. Bylo to dáno netrpělivostí našich předků, nebo malou kapacitou jejich sklepů, jejich zvědavostí, nebo snad špatnou zkušeností s dalším zpracováním moštu? Těžko říct, proč se pustili do koštování mladého vína a našli v jeho chuti zálibu. Zpráva o libé chuti tohoto moku se pak jistě rychle roznesla po celém mnohonárodnostním mocnářství. Druhé národy si ji jednoduše nenechaly odepřít. I jejich příslušníci chtěli zažívat rozkoš, kterou konzumace burčáku přinášela. Byl přece levným, lehce dostupným nápojem, kterého po vinobraní byly plné sklepy. Patřil ke končícímu létu, době hojnosti, která předcházela chladnému a sychravému podzimu, po němž přicházela nevlídná zima. Vysvětlení však může mít i ekonomické důvody. Vinařům se prodejem burčáku nabízely „rychlé peníze“, díky kterým mohli věnovat větší péči těm odrůdám, které jim, nebo jejich okolí více chutnali, a které tudíž v sobě skrývaly vyšší kapitalizační potenciál. Z bílých odrůd se k výrobě burčáků používají ranné odrůdy, mezi které patří Irsai Oliver, Muškát Otonel, Solaris nebo Müller Thurgau. Vesměs se jedná o výrazné, aromatické odrůdy, které již v srpnu dosahují vyšší cukernatosti. Z modrých hroznů se nejčastěji využívá Modrý Portugal.
Když jsme se v našem vršovickém domě se sousedy každoročně loučili s létem, ochotně jsem na sebe bral úkol sehnat dobrý burčák. Měl jsme své osvědčené vinaře, pana Markupa z vršovické Barriqády, nebo pana Železného z nuselského a rakovnického Karnevalu, na které jsem se mohl spolehnout. Věděl jsem, že ve svých vinotékách navazují na vinařovo dílo, nekazí jej špatným zacházením. Pití burčáku spojené s grilováním bylo naším každoročním zářijovým rituálem. Těšila mě blaženost, s jakou si sousedé na lahodném nápoji pochutnávali a vážil jsem si vzájemné blízkosti, kterou jsme prožívali. Dlouho do noci jsme si vyprávěli, naslouchali příběhům, které se vázaly k našemu domu a probírali témata, na která jinak nebyl čas. Burčák tato vřelá sousedská setkání doprovázel. Zvýrazňoval jejich vřelost a upřímnost, sbližoval nás. Nechť přináší podobné pocity i vám! Na zdraví a na um našich vinařů!
