Článek
Plesová sezóna je plném proudu, přičemž podstatnou část z pořádaných akcí tvoří plesy maturitní. Páteční dceřin ples mi kromě veselí a společenské zábavy dal příležitost zavzpomínat na ten můj, který se uskutečnil v maloměstské sokolovně v druhé polovině 80. let. Dnes bych jej nazval velmi konzervativním, ale pochopitelně jsem si jej jako maturant náležitě užil. Jaké největší rozdíly jsem zaznamenal?
1. Organizace
Zatímco my jsme do programu plesu nemohli nijak zásadně zasahovat a neměli moc variant ohledně místa jeho uspořádání, v případě dceřiny Střední Scioškoly Žižkov byl ples pojat jako mimoškolní akce, jež byla letos týmovou maturitní prací, v tomto případě šesti studentů a studentek 4. ročníku. Studenti nejdříve hledali vhodné místo, které podléhalo schválení zbytku maturitního ročníku, pak podepsali smlouvu o pronájmu, sestavili rozpočet a připravili program. Museli si sami zajistit finance, kapelu, věci do tomboly, sehnat sponzory, zorganizovat prodej vstupenek a pochopitelně také zamluvit další místo, na kterém se následně konala poplesová „afterparty“.
2. Pestrost a uvolněnost
Přiznejme si, že v 80. letech minulého století jsme my, chlapci, velký prostor pro vyjádření vlastní osobnosti neměli. Všedním oděvem nám byly v Tuzexu pořízené džíny, tričko a džínová bunda. Do školy jsme nesměli chodit s triky a mikinami na nichž by se nacházel jakýkoliv cizojazyčný, myšleno zejména anglický, nápis. Osobně jsem zažil situaci, kdy jsem musel ředitelce gymnázia vysvětlovat, že latinský nápis Universitas Carolina na mé mikině nemá nic společného s propagací dekadentního kapitalistického stylu života. Nechala se přesvědčit a nesnížila mi známku z chování. Na maturitním plesu jsme prakticky všichni, muži na prahu dospělosti, byli oblečeni v černých oblecích, černých polobotkách, bílých košilích a v černých motýlcích. Dívky přece jenom měly šanci nechat si ušít šaty podle svého vkusu - vybrat si z dostupných materiálů, barev a střihů (ty určoval zejména západoněmecký časopis Burda). Současné maturitní plesy jsou demonstrací kreativity. Na parketu vedle sebe tančí tradičně oblečené páry, ale i povedené róby inspirované punkem, čarodějnictvím, nebo country stylem. Mezi návštěvníky najdete studentku, která je zároveň módní návrhářkou a na ples si vzala jeden ze svých povedených kostýmů.
3. Hudba a program
Pokud mě paměť neklame, předtančení našeho plesu mělo podobu mazurky, tombolu jsme neměli a po celý večer nám hrál taneční orchestr střídající klasické tance s latinou, tu a tam i rock´n´rollem. Předtančení dceřina maturitního plesu zajistila dívčí taneční skupiny a mělo podobu street dance. Bohatou tombolu, ve které bylo možné vyhrát zájezd, láhve šumivého vína, dárkové vouchery různého druhu, ale i erotické pomůcky, doplnil ještě fotografický koutek, ve kterém bylo možné po celou dobu plesu zachytit památečné rozjásané momentky. Výborná rocková kapela hrála velmi citlivě vybrané taneční hity domácí i zahraniční provenience. Kdyby mi někdo v 80. letech minulého století řekl, že budu na dceřině plesu tančit na písně Mišíka nebo Prokopa, nevěřil bych mu a podezíral bych jej z nepříčetnosti. Mladí tanečníci, na rozdíl od nás, texty anglických a španělských hitů znají, podstatná část z nich jim i rozumí. Čtyřhodinové živé vstoupení doplnila v závěrečné části plesu reprodukovaná hudba, která vtáhla na parket tanečníky všech přítomných generací. Musím říct, že se tančilo jako o život, klobouk dolů. Kromě již zmíněných aktivit byly na programu: velmi zdařilá imatrikulace studentů prvního ročníku spočívající v předávání bílých růží a vyrobených stužek, defilé maturantů, jejich šerpování a přípitek, zlatý déšť a 15 minutové, velmi zábavné půlnoční překvapení, do kterého se zapojila většina maturantů, někteří i opakovaně. Maturanti nezapomněli ani na charitu - dražili 5 dortů vyrobených jednou z maturantek a výtěžek se rozhodli vložit do školního fondu podporujícího sociálně slabší studenty a studentky. Dorty se vydražily úplně všechny a kupující se nebáli sáhnout do kapsy.
4. Místo konání
Náš ples se odehrával v rozpadající se sokolovně. Kulisu nám tvořily žebřiny a kruhy, některé stoly stály vedle různého cvičebního nářadí - švédských beden, koz, bradel a odrazových můstků. Tančili jsme na navoskovaných parketách, na kterých nám při neopatrném pohybu trvale hrozil pád. Bar se nacházel pod pódiem ve stísněném prostoru nesoucím název „Peklo“. Dceřin ples se odehrál ve velmi reprezentativních prostorách Národního domu na Vinohradech (loni si maturanti vybrali klub Trezor, předloni pak smíchovskou MeetFactory). Za sebe musím majiteli Národního domu, ale i jeho provozovateli, vyslovit pochvalu. Již dlouho jsem nebyl na akci, ve které se skloubí příjemné prostředí s velmi profesionálně vystupujícím pořadatelským týmem, milou obsluhou, včetně trpělivými uklízečkami (za smetání přilnavých konfet jim zaslouženě patří uznání všech hostů). K tomu skvělá nabídka nápojů i drobného občerstvení - chlebíčky i větrníky byly čerstvé, mně osobně učarovaly z chlebíčků ty roastbeefové. Pozdější nabídku lahodných nakládaných sýrů považuji za velmi chytrý tah. K tomu všemu si doplňme milou obsluhu, včetně šatnářek, možnost platit bezhotovostně, čisté toalety po celou dobu konání plesu a dostatečný, chytře uspořádaný prostor. Výsledek, který dostanete jen podtrhuje pozitivní emoci, se kterou budu na ples vzpomínat.
Slovo závěrem
Pan ředitel Dobrovolný použil na plese ve svém proslovu ve spojitosti se vzděláváním metaforu zahradničení. Přidržím-li se této metafory, tak musím uznat, že ples maturitního ročníku 2023/2024 byl velmi chutným a zároveň libě vypadajícím plodem. Škola je pod jeho vedením a díky úsilí všech průvodců a studentů bezpečným svobodným prostorem, který studentkám a studentům umožňuje růst a stávat se sebevědomými a zralými osobnostmi. Ocenění a uznání patří i Ondřeji Štefflovi, zakladateli sítě Scioškol a trvalému kritikovi státního regionálního školství. Je jen škoda, že tento druh scio zahradničení není hrazen z veřejných rozpočtů, a že si za něj daňoví poplatníci musí přispívat ze stále napjatějších rodinných rozpočtů.
