Článek
Autismem žije mnoho dětí a dospělých, kteří vnímají svět jinak - možná o něco intenzivněji, citlivěji, zkrátka po svém. Někdy nerozumí pravidlům, která jsou pro ostatní samozřejmá. Jindy zase naopak vidí krásu v detailech, kterých si třeba ostatní ani nevšimnou.
Cesta autistů rozhodně nevede růžovým sadem, a totéž platí i pro rodiče těch nejmenších. Vím, že každý to máme svým způsobem těžké, zásadní rozdíl ale je, že většina problémů má řešení a když člověk chce, vyřeší je. U dětí s autismem to ale tak lehké není. Nezměníme, co je dáno. Autismus se nedá vyléčit a odlišnost v uspořádání nervových spojů je neměnná a napořád. Můžeme udělat mnohé, můžeme jim maximálním možným způsobem pomáhat, ale některé věci prostě obtížné zůstanou. A v tom je opravdu obrovský rozdíl.
Rodiče dětí s autismem a jejich děti samotné denně překonávají překážky, které jsou někdy menších a jindy zase vyloženě obřích rozměrů. Od okolí nežádají absolutní a okamžité pochopení, protože ve finále porozumět autismu není úplně lehký úkol a i my, rodiče, autistických dětí, s tím máme stále ještě občas problém. Od okolí a společnosti žádáme a potřebujeme jediné. Pochopení, otevřenou mysl a vlastně i tak trochu srdce. Přijměte variantu, že jsou na světě různí lidé. A že různí neznamená horší, nebo snad hloupí. A každý takový člověk si zaslouží šanci a je součástí společnosti.
Autismus je neurovývojová porucha, která ovlivňuje sociální interakce, komunikaci a chování. Důležité je pochopit, že každý člověk, který se nachází na autistickém spektru je jiný, jedinečný. Neexistují dva lidé s autismem, kteří by měli naprosto totožné projevy.
Mezi běžnou charakteristiku autismu patří:
- Sociální obtíže - například omezená schopnost navázat kontakt a udržovat konverzaci.
- Opakující se chování - Mávání rukama, točení předměty, a jiné, stereotypně se opakující aktivity.
- Senzorická citlivost - Přecitlivělost na zvuky, světlo, či doteky.
- Potřeba rutiny - Nelibost ke změnám v denním režimu.
Statistiky autismu: Prevalence v ČR a Evropě
V České Republice je prevalence autismu odhadována na přibližně 1 ze 100 dětí, což odpovídá evropskému průměru. Autismus je diagnostikován častěji u chlapců, než u dívek, kdy je poměr přibližně 4:1 pro chlapce.
Nejčastější předsudky, se kterými se lidé s autismem potýkají:
Lidé s autismem se často setkávají s řadou předsudků a stereotypů, které vycházejí z neznalosti, nebo zkreslených informací. Předsudky ale mohou negativně ovlivňovat jejich život v mnoha oblastech.
- Všichni autisté jsou stejní - Jedním z nejrozšířenějších mýtů je představa, že jsou všichni autisté stejní. ve skutečnosti je ale autismus velmi rozmanitý, i právě proto se říká, že je člověk na autistickém spektru.
- Lidé s autismem nemají emoce ani empatii - Tento předsudek je často velmi škodlivý. Mnoho lidí s autismem naopak prožívá emoce mnohem intenzivněji, než neurotypická část lidí, jen je nemusí projevovat obvyklým způsobem.
- Autisté nemohou navazovat vztahy - Ačkoliv autisté mohou mít problém s navazováním sociálních interakcí, tak to neznamená, že nechtějí vedle sebe přátelé, lásku a jiné vztahy. Potřebují však podporu a pochopení okolí, aby tyto vztahy mohl dále rozvíjet.
- Neverbální autisté jsou intelektuálně zaostalí - Neverbální komunikace není ukazatel inteligence.
- Autismus je nemoc, které lze vyléčit - Autismus není nemoc, ale neurodiverzita, tedy jiné fungování mozku. Snaha o „vyléčení“ je tedy pro autisty spíše škodlivá a stigmatizující.
A jak tedy bojovat proti předsudkům? Vzdělávání veřejnosti, kdy zvyšování povědomí o této poruše, osvěta, a kampaně mohou vést k tomu, aby tyto předsudky byly odstraněny. Podpora, vytváření prostředí a kolektivu, kde se autisté budou cítit přijati a vítáni bez předsudků. A hlavně v neposlední řadě, empatie a respekt.
Autismus je totiž mince o dvou stranách. Má stejně tak potenciál rozkládat všechno kolem sebe, jako aktivovat obrovské množství sounáležitosti.
Zdroj:
Vlastní zkušenosti ze života s autistickým synem
autismport.cz
