Oskarshausen a ZOO v Drážďanech

Přikývl a spolu s osmiletou Eliškou jsme se rozhlíželi kolem sebe a všemi póry vstřebávali přesládlou vůni, jenž vyplňovala prostor mlsné továrny. Říkám rovnou, že takové aroma není zrovna mým šálkem kávy, do něhož mimochodem lze v této místnosti nasednout a pěkně si nechat zamotat hlavu. I přesto mi tento přebarevný prostor učaroval. Je to jako kdybyste najednou vstoupili do úplně nového světa vystavěného na cukru a sladkostech.

Dohodli jsme se, že vnitřní část zábavního parku Oskarshausen v německém městě Freital, nyní rychle projdeme a začneme venkovními atrakcemi. Venku okamžitě upoutala naší pozornost vysoká dřevěná pyramida, na jejíchž stupních byly usazené dýně různých velikostí, tvarů i barev. Za pyramidou zval pár kostlivců k návštěvě děsivého bludiště, do kterého jsme následně vstoupili a nechali se vystrašit netopýry a několika tu a tam pohozenými kostrami.

Eliška si usmyslela, že nutně potřebuje sjet po obří skluzavce, která se nacházela naproti pyramidě s dýněmi. Jirka se obětoval a šel také na klouzačku, já raději zůstala dole, pěkně na pevné zemi.

Kráčeli jsme dál zábavním parkem a míjeli další atrakce. Prošli jsme kolem housenkové dráhy, řetízkového kolotoče, gastro stánku s grilem nebo padací věže, u které jsme nakonec zastavili. Tentokrát si atrakci užil pouze nejmladší člen našeho tria. Zbylí dva se raději dívali zezdola, jak nejmenší z naší skupinky lítá nahoru a dolů a to v různých rychlostech. Když někoho naplňuje mít obsah svého žaludku až v krku, tak proč na něco podobného nejít, že?

Slunce hřálo a my se zastavili u ohrady s poníky, kteří se líně pohybovali kolem svého vytyčeného prostoru a občas uždíbli sena. Pozorovala jsem ty chundeláče a při tom jsem pohledem pronásledovala našeho malého výletníka a říkala jsem si, kam asi míří. Eliška se nakonec zastavila u kádě s vodou, u které bylo možno vyzkušet si rýžování zlata. Drahý kov je zřejmě mnohem zajímavější než zvířata. I tato aktivita nás za chvíli posunula k malému pirátskému rybníčku, na jehož hladině pluly dva modely nádherných lodí. Pokud jste je správně řídili, mohli jste prokličkovat mezi zrádnými balvany a dostat se až k truhle s pokladem.

Zdálo se, že jsme již prošli všechny venkovní atrakce. Bylo tedy načase zamířit dovnitř. Jelikož byla doba oběda rozhodli jsme se najíst v Oskarově restauraci Spachtelwerkstatt, která nabízí hamburgery, těstoviny s omáčkami, saláty, sladké pečivo a mnoho dalšího. Z plných nerezových boxů si mohl každý nabrat, co hrdlo ráčí a obsah talíře pak byl podroben vážení. Žena za pokladnou nás následně zkasírovala a my se konečně mohli odebrat k dřevěným stolům a lavicím, abychom se v klidu najedli. Z mého talíře se na mě smál pravý německý Schnitzel a jakási směs zeleniny a brambor, jejichž chuť mě po pravdě nijak nenadchla.

Po jídle jsme vyrazili na obhlídku vnitřího prostoru Oskarshausenu. Lidí tu bylo jako máku. Elišce bylo slíbeno, že po obědě zajdeme do textilní tiskárny, kde si návštěvníci mohou navrhnout vlastní tričko nebo tašku. Zatímco si náš nejmenší výletník promýšlel návrh vzhledu své nové tašky, prohlížela jsem si dekorace na Oscarově objevovacím trhu.

Taška byla konečně na světě. Ještě jednou jsme prošli vnitřní prostory Oscarova zábavního parku a pomalu vyrazili k autu.  Navigace mi prozradila, že nedaleko parku se nachází keš Die Mauer, což v češtině znamená zeď. Cílem této kešky je ukázat kačerům a kačerkám zámek Burgk, který je ovšem z místa, kde se keš nachází, viditelný jen málo. My jsme se ale nevydali k zámku. Nasedli jsme do auta a po poradě, jak naložíme s načatým odpolednem, jsme vyjeli směrem k drážďanské ZOO.

První, co v zoologické zahradě návštěvník obdivuje, jsou samozřejmě zvířata. Pozorovali jsme líně se pohybující slony, všetečné surikaty, jejichž malá očka neustále sledovala, kde se co šustne, nejrůznější šelmy nebo krokodýla dumajícího nad tím, co by slupnul ke svačině. Nejsou to ale jen krásní a úžasní živočichové, kterým je v této ZOO třeba věnovat pozornost. Pokud zavítáte do této zoologické zahrady, zkuste se zaměřit na promyšlenou architekturu pavilonů, výběhů a prostor určených pro návštěvníky. Zahrada je takovým malým rájem a mozaikou nejrůznějších druhů živočichů, rostlin a dokonalých architektonických nápadů.