Turecký půlměsíc v srdci Českého ráje. Zámek Humprecht

Ovšem, že nabízí. Nepředstavujte si ale, že místo, o kterém bude následně řeč, je obklopeno palmami a pokryto pískem. Jedná se o symbol, netradiční pro naši zem, kterého si lze velice dobře povšimnout, jelikož trůní na věži loveckého zámečku Humprecht v Českém ráji. Tím symbolem je turecký půlměsíc, díky němuž stavba právě získává nádech cizokrajnosti.

Asi mnohým z vás vytane na mysli představa, jak Turci na koních napadají zámek, dobudou ho a obsadí. To by mohlo vysvětlovat, jak se turecký půlměsíc dostal na špičku věže zámečku. Pravda je ovšem jiná. Půlměsíc byl na vrchol věže umístěn až v 19. století jako připomínka údajného tureckého věznění zakladatele zámku.

Se samotným vznikem zámku je spojeno jméno Jan Humprecht Černín z Chudenic, který zámeček nechal vystavět v druhé polovině 17. století, jako místo, kde se budou pořádat hony. Ovšem legenda praví, že lovecký zámek byl postaven jako dárek k svátku manželce Jana Humprechta. Jeho chotí, jenž ve své době byla údajně nejkrásnější ženou Evropy, byla Italka Diana Marie Ippoliti di Gazoldo. Zámek Humprecht je bohužel krásným příkladem toho, že drahé dárky nejsou všechno. Diana se totiž s Janem při dokončení stavby rozešla.

K zámečku vede cesta lesoparkem, přičemž vás při výstupu ke stavbě nemine nemnoho schodů, prostřednictvím kterých vystoupáte až k prostoru před Humprechtem. Někteří si možná po cestě nahoru povšimnou kamenného patníku s vyrytým křížem. Jako kdyby snad někdo chtěl dát najevo, že i přes turecký půlměsíc na vrcholu humprechtovské věže, zde převládá zcela jiná náboženská víra.

K hlavnímu vchodu Humprechtu vede několik dalších schodů, a tak nezbývá než se směle po nich vydat nahoru až k terase kolem vchodových dveří. Ve chvíli, kdy budete mít poslední stupeň konečně za sebou a překročíte práh hlavního vstupu do budovy, stanete v malé předsíni s řadou paroží na zdi. Tato výstava návštěvníka jen utvrdí v tom, že hony zde konané byly opravdu žádanou kratochvílí. Na tomto místě se dají koupit vstupenky a usadit se na lavici, pokud čekáte déle na zahájení prohlídky. Zvídavé návštěvníky jistě jako první zaujme točité schodiště vpravo od hlavních dveří. Vede do dalších pater zámku a na samotný ochoz stavby.

O chvíli později si nás vyzvedl průvodce a následně zamířil do hodovní síně s dlouhým stolem, vyřezávanými židlemi a loveckou výzdobou. Podobné lovecké artefakty můžete ovšem postupně spatřit i v několika dalších místnostech stavby. Hodovní síň byla určena panstvu jako jakási čekárna, kde mohli pohodlně vyhlížet služebnictvo s tácy pokrytými připravenou zvěřinou, kterou nedočkavým strávníkům záhy naservírovalo na připravené cínové talíře. Dlouhou chvíli si mohli hosté rovněž krátit prohlížením hraběcí obrazové sbírky.

Zámkem nás prováděl mladý muž vybavený plastovou ochranou obličeje s hledím. Toho času se v České republice začal šířit COVID-19, proto takovéto opatření. Ovšem na kvalitu výkladu to nemělo vůbec žádný vliv. Mladík naši skupinku krok za krokem provedl všemi místnostmi zámku, přičemž nás upozornil na mnoho zajímavostí, jako například na zdi pověšenou hlavu divočáka Kamila, pánskou ložnici, která svým vybavením nejvíce připomíná zakladatele zámečku, zeleně glazovanou či lístečkovou týnskou keramiku nebo truhlici na ukládání oblečení, kterou doprovázel kvíz, kolik šatů se do tohoto kusu nábytku mohlo vejít. Zamířili jsme i do černé kuchyně ve sklepení, kde se nejen připravovaly pokrmy pro panstvo, ale natáčela se zde i TV show Kluci v akci.

Čím je ovšem Humprecht asi nejvíce proslavený je přes 16 metrů vysoká akustická hodovní síň. Místnost, jenž kopíruje elipsovitý půdorys stavby má právě díky svému tvaru a výšce dozvuk, který trvá v rozmezí od 6 do 8 vteřin. Však až vejdete do tohoto prostoru, zkuste zatleskat a budete moci sami posoudit, co je na tomto tvrzení pravdy. Evropa nabízí pouze jediný takovýto sál, který se nachází právě zde na Humprechtu. Ne náhodou se na tomto místě pořádají koncerty. Umím si představit hlas zpěváka či zpěvačky, jenž během hudebního vystoupení míří do výšin, aby se pak s daleko větší intenzitou vrátil dolů a sypal se na hlavy posluchačů jako čerstvý prašan. V tu chvíli jistě každý pocítí, jak celá síň rezonuje a hudba společně se zpěvem se odráží od zaoblených zdí a podlahy, aby pak jako gejzír vytryskla zpět do oválné kupule.

Od tohoto skvostného zážitku, který buď prožíváte naživo nebo jen ve svých představách, se přesuneme na ochoz dvoupatrového zámečku, jehož výhledy poskytují široké pohledy na Český ráj a nedaleké město Sobotka s vyčnívající věží kostela sv. Máří Magdaleny. Až překonáte nízký vstup vedoucí na humprechtovský ochoz, budete mít možnost toto posoudit sami. Naskytne se vám totiž možnost projít se po zámeckém ochozu pěkně dokola a vcítit se tak do pocitů panstva, které bylo v minulých dobách pozváno na zdejší hony a mohlo z této výšky pozorovat obory a lovné rybníky, které bývaly magnetem pro nejednoho lovce.

Neotřelý tvar zámku je údajně imitací istanbulské Galatské věže, kde měl být vězněn prastrýc Jana Černína. Inspirací ke stavbě zámku ovšem nebylo Turecko, nýbrž Itálie. A tak lze tvrdit, že Humprecht je nejen symbolem Českého ráje, ale zároveň i kouskem prosluněné Itálie, kterou se podařilo přenést k nám do Čech.

Zdroje:

NEUBERT, Karel a ROYT, Jan. Poklady minulosti: umělecké a historické památky Československa. Praha: Odeon, 1990.

https://www.humprecht.cz/

Toulavá kamera, TV, ČT1, 31. května 2020.

Toulavá kamera, TV, ČT1, 19. května 2024.

https://jicinsky.denik.cz/

Výklad průvodce.