Článek
Jedněmi takovými dveřmi jsou ty nacházející se v zadní části informačního centra na náměstí Míru. Blížil se čas prohlídky a kolem vstupu do sklepení se začali hemžit návštěvníci.
Mělnické podzemí.
Zanedlouho do prostoru rázně vplula mladá průvodkyně, z jejíchž úst následně pro nás zazněly jasné pokyny. „Z polic za vámi si každý prosím vezměte jednu žlutou helmu a nasaďte si jí na hlavu.“ Celá naše skupinka začala plnit úkol mladé ženy. Ve chvíli, kdy jsme na hlavách měli všichni tyto zářivé doplňky jsme splňovali všechny podmínky k tomu, abychom mohli projít kovovým vstupem směrem ke schodišti do podzemí.
Ještě před tím než jsme postupně začali scházet dolů, jsme byli upozorněni na zarámovaný obraz barokní kapličky, která dříve stávala na Náměstí Míru. O stavbičku se však nikdo pořádně nestaral, a proto musela být pro svůj špatný stav zbořena. Řekli byste, že tímto činem byla kaplička definitivně smetena z povrchu zemského, ale přeci jen po ní něco zůstalo. Ti, co kapličku v 19. století zbourali, se už neobtěžovali odvést stavební suť. Pouze ji jednoduše svrhli do studny nacházející se právě v podzemí, do kterého jsme zanedlouho pronikli.
Vyrazili jsme jeden za druhým jako pochodující divoké kachny na břehu řeky a dávali si dobrý pozor, aby naše helmy nenarazily do betonového stropu. Konečně jsme se ocitli v očekávaném prostoru s teplotou kolem 16ºC. Obklopovaly nás nasvícené kamenné zdi a z cihel vytvořené vstupní oblouky. Prostorem se linul příjemný chlad. Byl srpen a možnost ochladit se tedy jistě každému přišla vhod.
Mělnické podzemí.
Na úvod nám byly předány informace o tom nejdůležitějším, co podzemí obsahuje, a sice studnu, která se díky své šířce 4, 54 m honosí titulem nejširší studny v České republice. A pak už následovalo zasvěcení do úplných počátků sklepení, které se datuje ke konci 13. století. Prošli jsme další část podzemí, kde byl strop podpírán silnými kůly, až jsme se ocitli v chodbě, které vévodila replika rumpálu.
Kůly podpírající strop.
Replika rumpálu.
Replika rumpálu.
Během výkladu o stavbě mělnického podzemí, na které se podíleli ti nejvyhlášenější kutnohorští havíři, jsem pohledem sledovala vlhké zdi a strop sklepení a říkala jsem si, co všechno by se člověk asi dozvěděl, kdyby uměl číst v paměti kamene. Třeba bychom byli překvapeni, kdo všechno se jich dotýkal, kdo s nimi pracoval.
Mělnické podzemí.
Mělnické podzemí.
Mělnické podzemí.
Pokračovali jsme dál a pomalu se blížili k rekordmance mezi českými studnami, a to v kategorii jejich šířky. Strop se pomalu snižoval a my konečně stanuli před úzkou chodbou vedoucí k 54 metrů hluboké studně. Utvořili jsme frontu a po jednom přistupovali k mříži zabudované do děrované železné desky v podlaze. Konečně přišla řada na mě. Vkročila jsem tedy na desku, abych mohla nahlédnout dolů a spatřit tak studenou černou vodu. Zdálo se, že temná hladina je jakýmsi koncem všeho. Pevnou zdí, za kterou už nic není. Nejsem zrovna příznivcem výšek, proto jsem jen v rychlosti ještě vzhlédla vzhůru, ale popravdě jsem spíše vnímala, jak se mi klepou nohy. Následně jsem ustoupila a uvolnila tak místo dalšímu návštěvníkovi.
Pohled do mělnické studny.
Po prohlídce studny nás čekala ještě jedna pozoruhodná zajímavost. Během všech možných výzkumů, které v prostorách mělnického podzemí probíhaly, objevili paleontologové na jednom ze stropů zkamenělinu škeble. Jedná se o předchůdkyni rodu hřebenatka, jejíž stáří se odhaduje na 80 – 95 milionů let. Tato velice fotogenická fosilie pochází z doby svrchní křídy, což znamená, že pamatuje i samotné dinosaury.
Uprostřed snímku je vidět zkamenělina škeble.
I přesto, že prohlídka mělnického podzemí byla poměrně krátká, jsou tyto prostory daleko rozsáhlejší než se může zdát. Sahají totiž až 25 metrů pod zem. Ovšem veřejnosti je přístupno pouze první podzemní podlaží. Druhé a třetí jí zůstává zapovězeno. Jisté je, že se zde křižuje mnoho chodeb. Jedna z nich prý vede až na samotný mělnický zámek. Kolik chodeb celkem se v podzemí vlastně nachází se přesně neví. Jisté je, že společně tvoří širokou síť cest, díky kterým vzniklo takzvané město pod městem, jenž údajně ve svých útrobách skrývá podklad nevyčíslitelné hodnoty. Třeba jednou některý z návštěvníků zahlédne jeho zář.
https://toulavecrossroady.cz/melnicke-podzemi/
Zdroje: výklad průvodkyně, letáky z infocentra, kniha Město ve válce, válka ve městě: Mělník 1618 – 1648, Jan Kylián
