Článek
Naprosto chápu, že taková situace je prostě nepříjemná, zvlášť třeba ve chvíli, kdy pospícháte a opravdu nemáte kde zaparkovat. Ale ani to vás neomlouvá zaparkovat na místech určených pro držitele ZTP, či ZTP/P průkazu, pokud nejste jeho vlastníkem, či nepřevážíte osobu, která takový průkaz vlastní.
Už jsme to nejspíše viděli někdy všichni. Přijedeme například k obchodnímu centru, kolem nás profičí auto, kolikrát velmi luxusní, bez váhání zaparkuje na místech pro invalidy a jde. Kartička za oknem? Samozřejmě žádná.
Jako máma dítěte, které je držitelem ZTP průkazu, a tak automaticky i parkovacího průkazu si tohohle chování všímám čím dál tím více. 8 míst pro držitele parkovacího průkazu, 6 je obsazených a z toho třeba jen dvě auta mají průkaz za oknem. Zbytek nic.
A co na to říká zákon?
Silniční zákon říká, že na místě vyhrazeném pro invalidy smí stát pouze to vozidlo, které je vybaveno platným parkovacím průkazem osoby se zdravotním postižením. Tento přenosný parkovací průkaz mohou získat držitelé průkazu ZTP nebo ZTP/P, přičemž ani nemusí dané vozidlo řídit, stačí pouze, když v něm budou přepravováni. Pozor, pokud je tento parkovací průkaz použit neoprávněně, jde o přestupek. Parkování (zastavení i stání) na invalidech (nebo neoprávněné užití parkovacího průkazu) se podle nového bodového systému hodnotí pokutou na místě 2 500 Kč až 3 500 Kč, nicméně pokud prohrajete správní řízení, pak flastr začíná na 4 000 Kč a končí na 10 000 Kč. Vždy k tomuto prokázanému přestupku dostanete navíc 2 body do karty řidiče. Vyhrazená stání pro invalidy jsou v současnosti označena jednak svislou dopravní značkou IP 12 (vyhrazené parkoviště), na níž je uveden symbol zařízení nebo prostoru pro osoby na vozíku, a také vodorovnou značkou V 10f, která představuje piktogram vozíčkáře s vyznačenou parkovací plochou.
Pakliže vodorovné značení V 10f zcela chybí (ve smyslu, že na místě vůbec není) nebo je chybně namalované, ale značka IP 12 je na místě, pak je vyhrazené parkovací místo stále platné. Ačkoli se mnoho řidičů domnívá, že tomu tak není.
Pozor ovšem, bez vodorovného značení V 10f je zde jiný sazebník pokut, protože jde o nerespektování značky IP 12, kde je pokuta do 1 500 Kč, ve správním řízení poté 2 000 až 5 000 Kč. A bez bodů.
Parkujete na invalidech, kartu nemáte a říkáte si, že se přece tu chvíli nic nestane?
Dodnes si pamatuji, jak mi před rokem, při čekání na ergoterapii na syna, říkala paní, že jela s jejím synem, který má mozkovou obrnu, sám nechodí, na kontrolu do fakultní nemocnice. Rok objednané vyšetření. Přijela včas, i s rezervou, a co se nestalo? Místa pro invalidy v areálu nemocnice obsazená a samozřejmě opět převážně auty bez parkovacích průkazů. Protože ji docházel čas a musela syna defacto donést do ordinace, tak zaparkovala co nejblíže to šlo, aby nepřekážela, ale mimo vyhrazená parkovací místa. Když přišla k autu z vyšetření, tak co ji tam čekalo? Pokuta. A auta, která stála na místech pro invalidy bez průkazu? Nic. Všechno tohle samozřejmě strážníkům řekla, když to potom řešila, poukázala na to, proč to tak udělala a proč tedy neřeší auta, která na takových místech stojí neoprávněně. Nic. Strážníci mávli rukou, že viděli její auto, a tím to končilo. Nikdo tím neříká, nebo nezlehčuje, že samozřejmě parkovala tam, kde neměla, ale když to vezmeme z lidského a morálního hlediska, tak proč to udělala? Protože někdo, kdo v sobě nemá empatii, si prostě v klidu zaparkoval auto na místě, kde nemá co dělat a už nepřemýšlel nad tím, že někdo jiný se kvůli tomu může dostat do svízelné situace.
Buďte rádi, že průkaz nepotřebujete a važte si toho
Když jsem nedávno se svým synem, jehož postižení není viditelné, parkovala u obchodního centra na místech pro invalidy, tak mě ostře sjela starší paní, že jako jestli vím, že stojím na místě pro invalidy.
„Ano, samozřejmě že to vím.“
„Tak to asi taky víte, že to je místo pro postižený a musíte mít kartu?“
„Ano, to samozřejmě vím taky, ačkoliv si nemyslím, že jsem povinná tady o tom s vámi diskutovat.“
„No, ale vy zjevně tu kartu nemáte, vždyť chodíte.“
„Tak pokud vás to tolik zajímá, tak se klidně podívejte, že tam tu kartu mám a že mám s sebou i syna, na kterého je karta napsaná. Na shledanou.“
„No, tak to je vrchol, dneska se ta karta dává fakt už každýmu, ale my starý, to abychom chodili přes celý parkoviště, to je teda něco. Neskutečný.“
Nezapomněla si paní ještě odplivnout jedovatou slinu, když už jsem k ní se synem byla otočena zády a odcházela.
Průkaz ZTP, nebo ZTP/P, ke kterým se váže parkovací průkaz, není žádná výhra. Věřte tomu. Opravdu ho nedají v dnešní době jen tak někomu a je potřeba podstatný zdravotní důvod k tomu, aby vám ho posudkový lékař schválil. A já bych vyměnila 10 takových průkazů za zdravé dítě. Nikdo, nikdo ten průkaz vlastně doopravdy nechce a nikoho doopravdy netěší. Je to jen malá pomoc v tom, co musíme my a ostatní takový denně řešit.
Jo, a nebuďte bezohlední sobci a neparkujte na invalidech, když tam nemáte co dělat. To se prostě nedělá, fakt. Nikdy nevíte, kdy přijede někdo, kdo bude opravdu to místo potřebovat.
Zdroj:
osobní zkušenosti
https://www.garaz.cz/clanek/servis-legislativa-bodovy-system-na-invalidech-pry-muzete-stat-tri-minuty-nejen-na-tuhle-poveru-jsme-se-podivali-a-pozor-za-parkovani-na-invalidech-hrozi-dve-ruzne-pokuty-21012336