Článek
V 60. a 80. letech dvacátého století snad nebylo v Evropě člověka, který by ji neznal. Z pláten kin, z plakátů, z reklam a časopisů. Snědá, vnadná a okouzlující kráska s kočičíma očima se stala objektem tajné i veřejné touhy nejen pubertálních mladíků, ale i zralých mužů. Někteří se doslova zbláznili a Claudia měla i takové fanoušky, které bychom dnes označili slovem stalker. Ženy ji zčásti záviděly a zčásti také tajně obdivovaly.
Claudia navíc mimo osobního kouzla měla doslova zlato v hrdle. Hluboce posazený, chraplavý, svůdný a nesmírně sexy hlas. V mládí dokonce nesměla mluvit, měla to zakázáno vlastním otcem.
Objekt marné touhy mnoha mužů. Claudia Cardinale byla skutečně nesmírně krásná.
Životní start a dospívání neměla lehké. Narodila se do střetu odlišných kultur a náboženství. A jak rostla a byla čím dál krásnější, její rodina se snažila ji doslova ukrývat. Stejně svému osudu neunikla a stala se herečkou. A také otrokyní. Ne však v nějakém harému, jak by se nabízelo. Naletěla. Krásnému muži, krásným slovům, příslibu ochrany a lásky. Podepsala smlouvu a na dobrých patnáct let se stala „majetkem“ jednoho muže, který si s ní dělal, co se mu zachtělo.
V současné době oslavila pětaosmdesáté narozeniny. Krásu odvál čas, ale charisma a osobní kouzlo Claudie Cardinale nezhaslo. A její hlas zůstal pořád stále neuvěřitelně sexy. Pořád je čilá a natáčí, má spoustu soukromých projektů a nadací. A na svůj život vzpomíná už jen v dobrém a s pokorou. Setkala se spoustou slavných a byla nejobletovanější kráskou starého kontinentu. Claudia Cardinale.
Mlč a zahal se!
Claudia Cardinale se narodila 15. dubna 1938 jako Claude Joséphine Rose Cardinale rodičům sicilského původu. Její rodina žila po tři generace v Tunisku, kde také v hlavním městě Tunis, na jeho okraji v přístavu La Goulette, spatřila světlo světa. Claude byla nejstarší ze čtyř dětí, měla ještě sestru a dva mladší bratry. Otec Francesco byl zaměstnán na železnici, matka Yolanda se starala o domácnost.
S Jacquesem Perrinem ve filmu Marná opatrnost
Rodina to neměla lehké, zvláště kvůli politické a náboženské situaci, která v Tunisu vládla. Tunisko bylo francouzskou kolonií. Rodiče, ač ze Sicílie, vystupovali raději jako občané Francie. Sice je místní Arabové nenáviděli také, ale alespoň si k nim jako k „vládnoucím“ nic nedovolili. Zatím.
Najednou spadla bomba. V tu chvíli jsme byli všichni doma. Zatímco mě matka cpala kostkami cukru, abych neplakala a aby odpoutala mou pozornost od toho hrozného rámusu, ozvala se další exploze přímo na dvoře našeho domu. (…) Vzpomínám si, jak uprostřed dvorku ležel mrtvý kůň s nohama vzhůru. Byla to první mrtvola, kterou jsem v životě viděla, a zdaleka ne poslední.
Po vypuknutí druhé světové války se situace výrazně zkomplikovala. Z Francie a Itálie se stali nesmiřitelní nepřátelé, takže na Claudii začali nenávistné nadávky pokřikovat i francouzští vrstevníci. Claudia se sourozenci navíc ještě byla vychovávána v katolické víře, což vyvolávalo nelibost u obyvatel muslimského vyznání. Dětem se začali vysmívat i francouzští vrstevníci, protože rodina vlastně nepatřila „nikam“ a neudělala si dobré oko nikde.
Claudiiny nejranější vzpomínky jsou na válku, posměch, skrývání, padání bomb a mrtvoly. Navíc jak vyrůstala, bylo jasné, že z ní bude opravdová krasavice. Přísný otec Francesco, pravý Sicilan, jí nakázal, aby raději chodila zahalená a oblékala se výhradně do muslimských šatů. Tak byla vlastně neviditelná.
Růžový panter
Otec také nesnášel její hlas, hluboký a hrdelní sexy chraplák ho přiváděl k šílenství. Raději Claudii zcela zakázal mluvit. Nesměla spolu se sestrou vůbec nikoho oslovovat, hlavně ne muže, chovat se jako muslimka, ne jako katolička a - „splynout s davem“.
Chodila do základní školy, kterou spravovaly jeptišky z katolického kláštera v Kartágu. Ty Claudii nenáviděly. Viděly v ní „koketu“ a kvůli jejímu hlasu jí dokonce zakázaly zpívat v kostelním sboru. Claudia nevěděla, kde je její místo. Neměla ponětí, kam patří. Zahalená, mluvit nesměla, ve škole ji považovaly za „malého ďábla“. Snažila se chovat slušně, ba i jeptiškám a spolužačkám tak trochu podlézala, ale bylo to ještě horší. Stala se jakýmsi otloukánkem.
Byla jsem divné, prapodivné dítě. Zamlklá, divná a bojácná holka.
Kdo jste? Omar Sharif, holčičko!
Start herecké kariéry a začátek slávy Claudie Cardinale byl dílem neskutečné náhody. Až by se dalo říct osudu. Ze smutného dítěte vyrostla nádherná dospívající dívka, která ať chtěla nebo ne, svoje půvaby už prostě neskryla. Navíc se projevil vrozený temperament, Claudia se stávala odvážnější a průbojnější a její uchvacující krása se rozvíjela způsobem nevídaným. Navíc, když si začala své kočičí oči podmalovávat černými linkami, jak to viděla v časopisech u Brigitte Bardot.
Francie vyslala do Tunisu novináře a kameramana, aby natočili dokument o svých občanech v této zemi. S roztočeným dokumentem objížděl malý štáb Tunisko a hledal francouzské rodiny. Shodou neuvěřitelných náhod točil také před školou, kde udělal rozhovor se skupinou dívek. Tam Claudia odpovídala, že by si přála být učitelkou. Tento dokument se promítal na filmovém festivalu v Berlíně.
Omar Sharif
Jaké překvapení na patnáctiletou Claudii čekalo, když vyšla z bran školy a před ní stál Omar Sharif? To si ani neumíme představit. Tento slavný herec viděl v Berlíně dokument a při spatření ohromující krásky se prostě impulsivně rozhodl. Nevěděl, jak se dívka jmenuje, jen kam chodí do školy. A do Tunisu si pro ni prostě dojel. Zní to jako pohádka, ale Claudia exotického herce považovala za šmíráka a utíkala před ním.
Sharif spolu s režisérem Baratierem dívce posléze vysvětlili situaci a nabídli hlavní roli ve filmu Goha. Ale zasáhl přísný otec a Claudii cestu „někam pryč s podivnými individui“ prostě zakázal.
Já jsem Miss? Ale co tomu řekne tatínek? A kam mám jet? Do Benátek?
Claudia nastoupila na lyceum a hodlala se stát učitelkou, tuto kariéru jí opět, jak jinak, předurčil otec. Ve škole prospívala na výbornou a školu dokončila. V roce 1957 se opět v životě Claudie Cardinale objevila Náhoda s velkým „N“. Bylo jí 19 let, měla zajištěné místo učitelky a poslední prázdniny. Italská komunita shodou okolností pořádala soutěž o nejkrásnější Italku v Tunisu.
Jedu do Benátek. Možná budu slavná!
Claudia se nezúčastnila, prodávala lístky do tomboly. Ale uhrančivé krásky s vosím pasem si všimla porota. Po nesmírných protestech nejen Claudie, otce, ale hlavně ostatních finalistek, byla Cardinale doslova vtažena na podium. A korunována. Nevěřila svým očím a ostatní finalistky ji málem inzultovaly.
Jednou z výher v této soutěži byla i cesta na filmový festival v Benátkách. Tehdy už ale zasáhla matka Yolanda a protestujícímu otci se postavila.
Nikdy by se odsud nedostala. Podívej, jak vypadá. Nekaž ji život, pusť ji a nech žít. Ona nám to vrátí - to, si pamatuji z hádky otce s maminkou. Nakonec svolil.
V roce 1957 tedy odjela s matkou do Itálie, poprvé viděla film ve velkém sále (šlo o Viscontiho Bílé noci). Díky mimořádně fotogenickému a exotickému zjevu tam zapůsobila jako dokonalé zjevení. Producenti a režiséři se předháněli v nabídkách, ale kráska je vytrvale odmítala, čímž ještě víc podnítila jejich zájem.
Claudia Cardinale přitahovala muže jako magnet
Já mám na muže smůlu…
Začala studovat herectví na filmové škole Centro sperimentale. A také dostala první roli. Komedie Zmýlená neplatí (1958), kde stanula po boku Renata Salvatoriho (pozdějšího manžela Annie Girardot) a Marcella Mastroianniho, znamenala opravdový start filmové kariéry uhrančivé krásky.
Když jsme odlétali domů, přečetla jsem si o sobě v novinách článek, který se jmenoval Dívka, která nechce hrát ve filmu. Nikoho jsem neznala, nemohla jsem přijít na chuť římské kuchyni, oblékala jsem se nalehko, až jsem z toho onemocněla. V té době se má fotografie ocitla na obálce časopisu Epoca. Krátce poté mi režisér Monicelli svěřil úlohu ve filmu. Tak se všechno obrátilo k dobrému.
Točila jeden film za druhým, Tři cizinky v Římě, Zatracený malér, Nahoře a dole, došlo i na Sharifovu nabídku - zahrála si ve filmu Goha. Při natáčení dalšího filmu, První noc (1959), se objevil nečekaný a velice závažný problém, který natrvalo poznamenal celou osobnost dosud bezstarostné, nádherné a život si užívající Claudie Cardinale.
Temperamentní sexbomba byla a je vždy považována za velice inteligentní ženu. Ovšem, co se týče vztahu k mužům, byla slavná „CC“ vždy tak trochu „mimo“. Snad za to mohla její přísná výchova, snad dominantní otec, ale s muži to sice uměla, ale muži to také velice dobře uměli s ní. Podléhala velice snadno krásným slovíčkům, po kterých následovala vášnivá noc a zářez na pažbě domnělého přítele, který se mohl pochlubit, že „spal s Cardinale“.
Z filmu Lost Command
Claudia byla ve svých 17 letech brutálně znásilněna. Ještě v Tunisku si krásku vyhlédl jakýsi francouzský pilot. A jelikož mu tehdy lidově řečeno „nechtěla dát“, posloužil si po svém. Claudia se svěřila pouze mamince a mladší sestře Blanche. Ohlásit něco takového na policii bylo tehdy ostudné, znásilněná dívka, navíc v Tunisu, to by znamenalo konec pověsti celé rodiny. Jenže Claudia svého násilníka vyhledala. A to několikrát.
Pojil je nějaký toxický a destruktivní vztah. Jestli měla ráda násilný sex, to nikdy nikdo neřekl. Spíše šlo o nějakou romantickou představu dospívající dívky. A v roce 1959 se onen muž objevil v Římě a Claudia otěhotněla.
Franco Cristaldi
Smlouva s ďáblem jménem Franco Cristaldi
Pomoc a podporu nemohla nikde najít. Znala jen producenty a herce. A tady na scénu přichází Franco Cristaldi. Muž, který Claudii vzal doslova do otroctví.
Bezbranná a naivní žena nevěděla, co má dělat. Cristaldi, ředitel produkční společnosti Vides, měl herečku dlouho v hledáčku a zavětřil příležitost k tomu, aby Claudii lapil do svých tenat. Měl se sexbombou velké plány, které se zdaleka netýkaly jen její kariéry. Naopak. Byl doslova posedlý a v jeho rysech lze spatřit i psychopatické sklony. Nabídl jí pomocnou ruku a Claudia mu bezvýhradně uvěřila. A tím se na dlouhých patnáct let doslova upsala ďáblu.
Soustředěně jsem v záři reflektorů poslouchala režiséra: „Ano, takhle, ne, takhle ne, prima, jen tak dál,“ pohybovala jsem se, tvářila se vážně a smála se podle scénáře a neustále jsem myslela na sebevraždu. Strašně jsem trpěla nevolností a nevěděla, co bude dál.
Cristaldi Claudii doslova omámil tím, že pomohl v nejtěžší chvíli jejího života. Na potrat jít odmítla, to věděla od samého počátku. Dohodli se tedy, že musí rostoucí bříško za každou cenu utajit, aby neutrpěla její pověst neposkvrněné dívky. Až do třetího měsíce nosila při natáčení korzet a pak se stáhla do ústraní. Porodila tajně v Londýně a syna Patrizia začala za svého vydávat její matka Yolanda. A Cristaldi připravil smlouvu. Tento pakt Claudia bez rozmyslu podepsala. A Cristaldi ji měl v hrsti.
S Cristaldim. Je vidět v jejích očích strach?
Ve společnosti Vides nechtěli, aby se vědělo, že Patrick je můj syn. Žil sice s námi, ale předstírali jsme, že je to matčino poslední dítě a můj nejmladší bratříček. Hrozné bylo, že jsme nechali žít v klamu i dítě.
Smlouva obsahovala například tyto věci - neskutečné, vyděračské a bizarní podmínky lovce a kořisti. Jinak se to nedá nazvat:
- Každý den kontroloval její váhu, nesměla přibrat ani jeden gram, nebo gram shodit
- Nesměla otěhotnět
- Kontroloval její menstruační cyklus a když menstruovala, musela mu to dokázat
- Nesměla změnit účes a každý den musela počítat vypadané vlasy z hřebenu
- O každém jejím kroku musel být Cristaldi informován, najal na Claudii dokonce několik špiclů, hlášení o všech hereččiných aktivitách podávala například sekretářka nebo osobní šofér
- Osobně dohlížel na její jídlo, pokud snědla více, než měla dovoleno, druhý den hladověla
- Nesměla změnit líčení a PRAVÍTKEM kontroloval souměrnost obočí
- Bez jeho vědomí se nesměla vdát
Postupem doby mezi herečkou a jejím majitelem vznikl i vztah milostný. Ale počáteční vděčnost později přerostla v nepříjemný pocit závislosti a nesvobody. Nikdy spolu nebydleli, ač Cristaldi chtěl. Claudia mu oponovala tím, že to nemá zakotveno ve smlouvě, s čímž musel psychopatický producent chtě nechtě souhlasit. Jedna klauzule však mohla mít samostatný výklad - bod o tom, že se bez jeho vědomí nesměla vdát.
Snímek z doby, kdy si musela vzít Cristaldiho
Cristaldi z tohoto podepsaného bodu udělal závazek, celé to překroutil a donutil ji k sňatku s ním. Protože coby ženich o tom samozřejmě vědět mohl. Vydíral Claudii hlavně tím, že všem řekne o Patriziovi. V roce 1966 se v Atlantě v USA berou - svatba však v Itálii nebyla nikdy uznána za platnou.
A z toho všeho se dostavil pouze pocit ponížení: dojem, že toto rozhodnutí, včetně toho, které se týkalo našeho manželství, se nezrodilo z žádného skutečného citu, ale spíš šlo o to udržet mě ještě víc závislou.
Konečně se tě zbavím, tyrane!
Bulvární novináři začenichali senzaci - někdo někde řekl, že byla Cardinale při natáčení První noci těhotná. A začali se pídit. Claudia se poprvé Cristaldimu vzepřela a sama vydala prohlášení o tom, že má syna a vychovává ho její matka. Chtěla tím Patrizia uchránit před „přepadením“ od novinářů.
Tím se dozvěděl, že sestra je ve skutečnosti jeho matka a jeho matka je ve skutečnosti jeho babička. Jak z Cimrmanova „Vichru z hor“…
Přesto trvalo ještě dlouhých deset let, než se Claudia z tohoto novodobého otroctví vymanila. To už dva roky žila s režisérem Pasqualem Squitierim. V roce 1975 manželství s Cristaldim rozvedl americký soud a od téhož roku s Squitierim žila. Byli spolu přes třicet let. Než se režisér na stará kolena zbláznil a oženil se s mnohem mladší italskou zpěvačkou Ottavií Fusco. Zemřel v roce 2017. Cardinale s ním měla dlouho po čtyřicítce dceru Claudii.
V porotě soutěže Miss Itálie
Cristaldi se jí nehodlal vzdát, a dokonce si demonstrativně několikrát podřezal žíly. Ale v Claudii se už něco zlomilo a stala se i díky novému partnerovi více nezávislou. Těžká patnáctiletá životní zkušenost ji poučila. Od té doby si nenechala od nikoho poroučet.
Hvězdná kariéra nádherné sexbomby a Tenkrát na západě…
Během šílených let s Cristaldim samozřejmě natáčela a její hvězda neustále stoupala. Nádherná žena uchvátila prostě všechny, a navíc oplývala nesporným hereckým talentem, který se film od filmu zlepšoval. V dramatech Rocco a jeho bratři (1960) a Gepard (1963) se setkala s Alainem Delonem, zahrála si také s Belmondem v komedii Cartouche (1962) a s Peterem Sellersem ve snímku Růžový panter (1963).
Z dalších filmů můžeme jmenovat Statek, Děvče se zavazadlem, 8 1/2, Bubovo děvče, Ztracená jednotka, Den Sovy, Červený stan, Rodinný portrét, Železný šéf, Salamandr, Dvě tváře války, Fitzcarraldo, Princezna Daisy, Drsný chlapík, Příběh, Francouzská revoluce. Celou filmografii herečky je těžké vypsat, dostupná je samozřejmě například na webu ČSFD.
Tenkrát na západě
V roce 1968 pak přišla její nejslavnější role ve westernu Tenkrát na Západě. Once Upon a Time in the West (1968), jeden z nejslavnějších westernů všech dob, má kouzelnou atmosféru, strhující lokace v Monument Valley, hvězdné obsazení, nádhernou Morriconeho hudbu a jakousi tklivou a nepostihnutelnou atmosféru.
Jde spíše o rozjímání nad minulostí i budoucností Divokého západu než o příběh pomsty. Henry Fonda, Claudia Cardinale, Jason Robards excelují, a ještě více exceluje Charles Bronson jako tajemný mstitel Harmonika. Claudiina vdova Jill dovolila herečce rozehrát mistrný part a právem se Claudia Cardinale díky této roli zařadila mezi superhvězdy.
Tenkrát na Západě
Claudia nyní žije v Paříži a stále natáčí. Věnuje se demonstracím, charitě a týraným ženám. Asi zúročuje roky strávené v toxickém vztahu. Krásná je pořád, byť oslavila již pětaosmdesáté narozeniny. Nežije v minulosti, jak sama řekla - soustředí se na budoucnost, která ji ještě nějaký čas čeká. A žije naplno.
Nádherná žena, která se stala objektem touhy tisíců mužů po celém světě se nesmazatelně zapsala do světa filmu. Nejen svou krásou, ale i temperamentem a talentem. Claudia Cardinale.
Cardinale v roce 1984
Co možná nevíte:
- Začala kouřit v roce 1974.
- Její hlas byl překážkou i režisérům, byla předabována i v italštině.
- Nikdy se ve filmu neukázala nahá.
- Divadlo začala hrát až v roce 2000.
- Je držitelkou Cézara a francouzského řádu Čestné legie.
- Zúčastňuje se demonstrací za práva žen.
- V roce 2012 zasedala v porotě české Miss.
- Má vnučku Lucille.
- Cristaldi si údajně „naoko“ osvojil jejího syna Patrizia, ale bylo to oficiální. Po jeho smrti tak Patrizio zdědil všechen jeho majetek. Claudia to okomentovala pouze slovy: dobře mu tak. Patrizio se odstěhoval do Ameriky a s matkou moc nevychází. Hluboce ho poznamenalo její rozhodnutí se ho zřeknout.
Alain Delon - v roce 2010 v Cannes
- Měla intimní vztah s Alainem Delonem, Jeanem-Paulem Belmondem a Marcelem Mastroiannim.
- Federico Fellini se do ní při natáčení snímku 8 1/2 úplně zbláznil a chtěl se zastřelit, když ho odmítla.
- V dobách své největší krásy a vrcholu měla asi dvacet fanoušků, kteří jí byli trvale v patách. Dnes bychom řekli stalkeři. Brala je už jako takové křoví. Jednou se s jedním zastavila a pozdravila ho. Muž okamžitě omdlel.
- Nemá ani jednu plastickou operaci. Vydala knihu pamětí Já Claudia, ty Claudie.
Claudia Cardinale stárne s grácií
zdroje:
