Článek
Videa z Live Aid jsou notoricky známá a dají se vyhledat na „první dobrou“. Jaké však bylo zákulisí celé akce? Jak to celé vzniklo a kdo dal popud k tomu, aby se tato neuvěřitelná show vůbec odehrála? Dnes již legendární koncert byl ve své době něčím nevídaným. Všichni, kdo měli tu čest a dostali se do arény ve Wembley, dodnes vzpomínají na památné výjevy, které působily až absurdně.
Live Aid vešla do dějin a obrovská show, která probíhala souběžně i v americké Philadelphii dodnes nepřestává fascinovat snad všechny hudební fanoušky. Nikdy totiž nebylo k vidění pohromadě tolik slavných skupin, zpěváků a osobností, kteří bez nároku na honorář podali mnohdy životní výkon. Kdo je vyhecoval a přesvědčil?
K tomu totiž stačilo málo - aby jednoho krásného večera jeden rocker po tahu vstal z postele, pustil si televizi a rozčílil se.
Tato bezprecedentní hudební událost století má co říci i dnes. První globální charitativní koncert v historii - Live Aid.
Naprosto nečekaný hrdina aneb „tak si pustím zprávy, abych věděl, co jsem zmeškal…“
Bob Geldof (*1951) je irský zpěvák, herec, muzikant, plete se i do politiky a rád se nazývá politickým aktivistou. Bohémský rocker se objevil ve filmu The Wall, který byl součástí projektu skupiny Pink Floyd. Měl skupinu The Boomtown Rats.
Bob Geldof si jednoho říjnového večera pustil televizi. Bylo to v roce 1984. Na tom byl nebylo nic špatného, kdyby si nenaladil stanici BBC. A ta zrovna vysílala děsivé záběry. Východoafrická Etiopie, zbídačená občanskými válkami, zmarem, smrtí a krví, prodělala v letech 1984 - 1985 také jeden z největší hladomorů v historii celé Afriky.
Podvyživené děti umírají hladem, matky nemají absolutně žádnou možnost je zachránit, samy později umírají. Muži už jsou buď mrtví po občanských nepokojích, nebo se snaží zajistit alespoň nějaké jídlo. Ale marně. V reportáži BBC jsou zveřejněny záběry naprosto srdceryvné.
Doslova v přímém přenosu tam například zemře dítě hlady. Matka, která se nad ním sklání, už je tak otupělá, že ani nepláče. Jen poví lékařům, že přišla o všechny děti, toto byla poslední holčička. Navíc sama pomalu umírá na komplikace s podvýživou. Vše dala dětem, pro sebe nic nechtěla. V reportáži se poté svěřuje, že přišla i o manžela.
Neuvěřitelné záběry pohnou s každým, ale snad s nikým tak, aby bouchl do stolu a NĚCO se rozhodl dělat. Geldof se rozčílil tak moc, že se bál, aby mu nerupla cévka. A okamžitě mu hlavou začala projíždět možná řešení k poskytnutí pomoci. Je to až kupodivu, že vlasatý rocker, u kterého by se dala předpokládat jistá lhostejnost a žití z minuty na minutu, podnikl tolik na základě jedné reportáže.
Já umím jen zpívat. A moji kamarádi umí taky zpívat. Něco s tím uděláme
Geldof se rozhoduje v okamžiku. Napadne ho totiž, že by mohl pomoci tím, co umí. Zpěvem. A napadne ho, že svolá všechny svoje kamarády z hudební branže a natočí spolu s nimi písničku, jejíž výtěžek z prodeje půjde na charitativní účely.
Nápad to byl bleskový a realizace ještě bleskovější. Zavolal snad všem, které znal, přednesl jim návrh a všichni souhlasili. A tak vznikl legendární song Do They Know It's Christmas? (Vědí vůbec, že jsou Vánoce?) Narychlo spíchnutá „skupina“ snad všech britských rockerů a popových zpěváku se nebývale semkla a pojmenovala se Band Aid.
Video z natáčení slavného songu je zde. Je až úsměvné, jak jsou všichni mladí, je to něco neskutečného.
George Michael, Bono Vox, Phil Collins, Boy George, Sting, skupiny Duran Duran, Ultravox, Status Quo, Geldolfova kapela Boomtown Rats - také zpěvačky a celková uvolněná atmosféra dala vzniknout skutečně krásné vánoční písničce, navíc s hlubokým poselstvím.
A povede se. Stane se totiž nejprodávanějším singlem v celých britských dějinách. A cifra, kterou vydělá, je ohromující - 7 milionů liber! Veškerý výtěžek posílá hlavní organizátor, Geldof, spolu se zástupci charitativní organizace UNICEF přes Červený kříž přímo do Etiopie. Zdálo by se, že mise je splněna.
Jenže prosáknou zprávy, že s pomocí přímo v Etiopii to nebude jen tak. Aby se potraviny, zakoupené za vybranou částku skutečně dostaly k potřebným, je nutné na tom zainteresovat spoustu lidí. A někteří z těch lidí nemají čisté svědomí, jak to tak bývá.
Já se tam pojedu podívat!
Když se Bob Geldof dozví, že je s „jeho“ penězi něco hodně v nepořádku a část zřejmě byla během přeskupování a nakupování prostě „odkloněna“, neuvěřitelně se naštve. A jelikož je to, jak se ukázalo, opravdu muž činu, rozhoduje se k bezprecedentnímu kroku. Sbalí se a osobně se vypraví do Etiopie, aby se podíval, jak to tam vlastně vypadá a kde to vázne.
Kdybych do Etiopie nejel, kdybych tam nebyl a neviděl to na vlastní oči, nikdy by žádná Live Aid nebyla, o tom jsem přesvědčen. Teprve tam jsem to všechno viděl. Ty peníze - to byla jen kapka v moři.
A vázne to všude. Ukáže se, že vybrané peníze za singl, který s takovou láskou a nadějí nahrál spolu s kamarády, byly sice použité na nákup potravin (samozřejmě ne všechny, skutečně část někdo ukradl), ale hlavní háček spočívá v distribuci přímo k nejzasaženějším oblastem, kde lidé stále umírají hlady.
Geldof je otřesený vším, co v Etiopii vidí. Nejen dětmi, které umírají doslova jako mouchy, také všeobecný zmarem a neschopností. Jídlo je naházené na hromadách, nemá je kdo rozvážet, protože nejsou řidiči. A když jsou řidiči, nejsou nákladní automobily. A když jsou, nejsou pojízdné.
Vše je prosáknuto smrtí, zápachem a neschopností místních, kteří přijímají pouze úplatky a kradou si vše pro sebe. Při návratu do Anglie Geldof vůbec nemluví a v hlavě se mu rodí další nápad. Tohle totiž nestačí. Chce to něco většího, něco, co tu ještě nikdy nebylo.
Megakoncert, který přenáší televize. A jde to vůbec?
V rockerově hlavě už je narýsovaný jasný plán. Jenže se ukáže, že si Geldof ukousl skutečně velké sousto. O organizaci nějaké větší akce nemá ani páru, snaží se, ale vše jde jen tak napůl. Ale Bob Geldof se spolu s kamarádem Midge Urem hecne a skutečně se do toho „položí“. Jediné, co zatím ví, je datum. A zbývají mu čtyři měsíce, aby plán ze své hlavy přenesl do reality.
Začne zuřivě telefonovat na všechny strany a osloví odborníky v oblasti televizních přenosů. Dokonce zajde tak daleko - a to zcela oprávněně, protože větší odborníci v té době neexistovali - že osloví skupinu organizátorů televizních přenosů z Olympijských her v Los Angeles, které se konaly rok předtím.
A dozvěděl se šílenou věc. Přenosoví režiséři po jeho telefonátu začali počítat a rýsovat a seznámili ho s výsledkem. Olympiáda byla přenášena dvěma satelity. Na Geldofův „výmysl“ by bylo zapotřebí satelitů šestnáct! Geldof totiž rozhodně netroškařil a mimo koncertu v Británii plánoval souběžný koncert v Americe. A oba tyto podniky měly být přenášeny živě do všech domácností.
Já mám plán hotový, vy mi pomozte ho realizovat! A zadarmo a bez smlouvy, to je přece jasné!
Ale stane se nemožné a nakonec Geldofovi na jeho šílený plán sponzoři i realizační tým kývnou. Bude koncert, jaký svět ještě neviděl. A řeší se detaily, které prostě nedomyslel, ani nemohl. Týmy techniků dumají, jak nacpat do omezené kapacity stadionu ve Wembley zázemí pro bezmála třicet kapel. Nadávky na utrápenou hlavu rockera jen prší, ale on stále telefonuje. Tentokrát muzikantům.
A ti se nestačí divit. Následuje totiž již slavná tisková konference, na které Bob Geldof čte seznam kapel, které vystoupí na akci, kterou pojmenovává Live Aid. Je v tom ale menší háček. No, trošku větší háček. S dobrou polovinou kapel a jejich frontmany Geldof o tom, že by měli na Live Aid hrát, absolutně vůbec nejednal. Prostě to oznámil a čekal, co bude. A bylo.
Mezi jinými mi pak volal Brian Ferry. Ten aspoň neřval. Jen se ptal - „hele, se mnou jsi přece vůbec nejednal!“ A já mu říkám: „Jooo, kámo. Máš smůlu. Když se z toho vyvlíkneš, budeš za lakomce!“ Bouchl mi s telefonem.
Geldof spoléhal na to, že ti, kteří neoslovil a jmenoval, se budou stydět nevystoupit. Vždyť jde o charitu. A schytal za to pořádných pár nadávek. Ale snad se opravdu nenašel nikdo, kdo by svoje vystoupení, hrdě oznámené Geldofem, odvolal. Podařilo se mu i za pomoci určitého citového vydírání přesvědčit ty největší britské hvězdy.
V Americe takové nadšení zdaleka nepanovalo, tam skutečně několik interpretů odmítlo vystoupit a někteří dokonce poměrně nevybíravými slovy. Mezi nimi byl bohužel i Michael Jackson. Ale show mohla začít.
Přestaň se vlnit do rytmu, Diano! A ty si trhni nohou, Charlesi!
Konečně přišlo klíčové datum. 13. červenec 1985. Přenos se vysílá do neuvěřitelných 165 zemí světa. Našlapaný stadion ve Wembley dle odhadů hostil 72 000 návštěvníků, ve Filadelfii bylo na stadionu JFK zhruba 90 000 lidí. Přenos sledovalo odhadem bezmála 2 miliardy lidí. Ne nadarmo si celá tato akce vysloužila přezdívku Globální jukebox.
Je pravé poledne v Londýně, sedm hodin ve Filadelfii a všude po celém světě je čas na Live Aid!
Otevření celého koncertu se za mohutných ovací naprosto všech chopily doslova hlavy pomazané - za křiku a výskotu diváků do královské lóže vkráčela princezna Diana a princ Charles. Následoval je Bob Geldof, který s naprostou a drzou samozřejmostí usedl vedle Charlese.
Diana v ležérních a krásných modrobílých šatech rozdávala úsměvy na všechny strany, kapely ji přiváděly do varu a temperamentní Diana stála, tleskala, vlnila se do rytmu a byla šťastná.
Milí zpěváci a zpěvačky. Prosíme vás, potlačte svá ega a staňte se lidmi. Opravdu se musíte dělit o jednu šatnu s deseti dalšími lidmi. Není čas na manýry. Děkujeme!
Charles v trojřadém obleku seděl jako prkno a zřejmě nevěřil, kde se to ocitl. Navíc vedle něj seděl Geldof s dlouhými, poněkud mastnými vlasy a v ošuntělé džísce. Sice se snažil Dianu trošku usměrňovat, ať si sedne a drží dekorum, ale asi usoudil, že je to naprosto zbytečné.
A tak Charles trošku odhodil svou masku a povídal si Geldofem a neustále se na něco vyptával. Už to samo o sobě je momentem neuvěřitelným. V té době byla britská monarchie skutečně institucí svázanou. Aby manželka budoucího krále tančila na rockovém koncertě, to bylo věcí neskutečnou. A měly následovat další.
A jedeme aneb momenty uvěřitelné a neuvěřitelné.
Phil Collins dokončil svoje vystoupení v Británii, sebral tašku a „vercajk“ a nastoupil do Concordu, který ho bleskově přenesl přes oceán. Najednou se zjevil i ve Filadelfii a diváci u obrazovek nevěřili svým očím. V JFK centru si podruhé užil svých pět minut slávy. Dalším třeskutým momentem bylo krásné vystoupení Paula McCartneyho.
Tento osiřelý Beatlesák se od atentátu na svého kolegu Johna Lennona, který se odehrál 8.prosince 1980, uzavřel a celých pět let se snad na veřejnosti vůbec neobjevil.
Bál se, že si ho někdo „také najde“ a stal se až paranoidním. Přesto na naléhání Geldofa kývl a jeho vystoupení bylo úžasné. I když při pohledu do jeho tváře, pokud víte souvislosti, je znát určitá plachost, strach i těkající oči. Ale zvládl to. I muzikanti mají těžký život.
22 minut, které vešly do dějin aneb jak Mercury očaroval celý svět
To, co předvedla skupina Queen, je právem nazýváno „nejlepším hudebním vystoupením všech dob“. Pouhých 22 minut stačilo k tomu, aby si Queeni, potažmo Freddie Mercury, zajistili nesmrtelnost a doslova a do písmene si celou slavnou Live Aid ukradli pro sebe.
Ale vypadalo to docela bledě. Freddie nebyl v ideální kondici. Navíc kapela byla nějaká rozhádaná, Mercury se zlobil na Geldofa, že ho nepřizval k Band Aidu, sotva mluvil, protože se opět ozvaly nemocné hlasivky. Prostě všechno špatně. Poměrně autenticky je celá tato scéna a událost zpracována ve filmu Bohemian Rhapsody.
V dnes již ikonickém bílém tílku s náramkem nad loktem se však vřítil před řvoucí dav jako naprosté ztělesnění energie a zdraví. Hrál si s diváky jako kočka s myší, rozezpíval celou arénu a jeho hlas snad ještě nikdy nezněl tak krásně a čistě. Šest písniček, slavné „déééédo“ a famózní úspěch byl na světě. Video s vystoupením Queen na Live Aid naleznete pod článkem ve zdrojích.
Rozzuřený Geldof nadává a tluče do stolu.
Bob Geldof po celou dobu bedlivě sledoval cifru, která se až dosud vybrala a kterou lidé pomocí telefonů přislíbili zaslat. A je čím dál naštvanější. On byl vůbec naštvaný, protože před samotným „dnem D“ snad týden nespal. Celá tato show se vlastně povést NEMĚLA. V době před internetem a mobily se vše domlouvalo pouze telefonicky, nebo pomocí faxu.
Strávil přilepený na sluchátku pevné linky snad čtyři měsíce a když tedy konečně show jela, peněz bylo vybráno málo. Zatím „jen“ 1,5 milionu liber. A lidé se bavili, tančili, zpívali jako o život a Geldof došel k závěru, že se vlastně bavit nemají. Mají myslet na to, PROČ tady vlastně jsou. A protože to byl muž činu, navíc naštvaný muž činu, rozhodl se k bezprecedentnímu kroku - opět.
Musíte hned k telefonu! A vytáhněte ty peníze s kapes! Půjdete do hospody, nechoďte do hospody, JDĚTE K TOMU ZK… TELEFONU A POŠLETE PENÍZE! Ty lidi tam umírají PRÁVĚ TEĎ!!! Takže zvedněte zadky a dejte mi ty peníze!
Sebral partu svých kamarádů a v přímém přenosu doslova a do písmene vtrhl i se svou suitou do živého vysílání televize BBC. Zaskočení seriózní moderátoři v oblecích nechali rockery usadit ke stolu a viditelně unavený Geldof přerušil Live Aid, aby mohl z papírku přečíst lidem, co má na srdci. No, přečíst - spíš zakřičet. A tlouct přitom do stolu.
Zmatený režisér dal pokyn, narychlo vyhrabané záběry z Etiopie byly puštěny přímo na velkoplošné obrazovky na stadionu i u televizních obrazovek. Vše ztichlo a před chvílí rozvášnění fanoušci se dívali v hrobovém tichu na sdrcervoucí výjevy dětí s nafouklými bříšky, umírajících rodičů, mrtvých miminek. Někteří diváci plakali. David Bowie tyto záběry uvedl a stál na podiu a čekal, až vlna dojetí opadne, aby mohl vystoupit.
V tu chvíli si asi každý uvědomil, že tahle show zde není pro zábavu, ale pro pomoc. A telefony se mohly uzvonit a už vše šlo podle Geldofova plánu.
Taková smutnější věc - my nevíme, kam ty peníze šly.
Konečný výtěžek z akce se odhaduje na 280 milionů dolarů, i když odhady se různí, od 127 milionů až k 300 milionům dolarů. A i když se celý svět semkl jako ještě nikdy, zůstala po vydařené akci, která vstoupila do dějin, hořká pachuť. Získané prostředky totiž ani zdaleka neskončily tam, kde měly. Tedy většina z nich. Frank Zappa dokonce prohlásil, že Live Aid byla největší pračkou peněz z kokainu všech dob.
Geldof se sice snažil v bohulibém úmyslu vše rozdělit, jak mu to přišlo spravedlivé, ale Etiopie, prolezlá korupcí a diktátorským režimem bývalého generála v čele, mu velice poděkovala a doporučila, že „už se o to postará“. A asi postarala. Odhaduje se, že většina peněz skončila v etiopské armádě, byla použita k distribuci drog a pro koupi zbraní. Tak to prostě dopadá.
Nic to nemění na tom, že Live Aid vešla do dějin. A chudák Geldof, když odcházel jako poslední z prázdné arény s pocitem dobře odvedené práce, a na smrt unavený, zjistil, že se nemá jak dostat domů. Všechno bylo pryč, nezbyl ani jeden taxík. Tak jel stopem.
Hrdina celého projektu, který spal čtyři měsíce ve stoje, nakonec usnul ve stopnutém autě jistého muže ze západního Londýna, který se o hudbu vůbec nezajímal a jel do práce. A tam spal a spal, dokud ho jeho náhodný řidič z vozu zdvořile nevytáhl a neumístil ho před dveře jeho domu.
Perliček z Live Aid samozřejmě existuje spousta. Například rozhádaní Stouni, hádky v Británii o tom, že Queenům se nadržovalo a měli nejlepší ozvučení, vzájemné napadání o pořadí vystoupení, takové ty rockersko - muzikantské problémy, do kterých normální smrtelník nevidí.
V tomto článku šlo hlavně o přehled. Jak to celé bylo. Jak to probíhalo a jak to skončilo. A jaké momenty vešly do dějin. Live Aid - největší hudební akce v dějinách a Bob Geldof - nepravděpodobný hrdina, kterého královna Alžběta II. o rok později za tuto zásluhu jako prvního rockera pasovala na rytíře. A datum, které vešlo do dějin, jako datum píle a neuvěřitelné práce týmu nadšených lidí, kterým nikdo nevěřil, že se to podaří. Ale podařilo.
Live Aid - 13. červenec 1985.
V pořadí za sebou v Londýně hráli Status Quo, The Style Council, The Boomtown Rats, Adam Ant, Ultravox, Spandau Ballet, Elvis Costello, Nik Kershaw, Sade, Sting, Phil Collins, Howard Jones, Bryan Ferry, Paul Young, U2, Dire Straits, Queen, David Bowie, The Who, Freddie Mercury s Brianem Mayem, Paul McCartney a končila celá skupina Band Aid i s hosty se svojí písničkou.
V Americe Joan Baez, The Hooter, Four Tops, Billy Ocean, Black Sabbath, Run - D.M.C, Rick Springfield, REO Speedwagon, Crosby, Stills and Nash, Judas Priest, Brian Adams, Beach Boys, Simple Minds, Pretenders, Santana, Madonna, Tom Petty, The Cars, Neil Young, Thompson Twins, Eric Clapton, Phil Collins, Led Zeppelin, Duran Duran, Patti LaBelle, Hall and Oates, Mick Jagger, Bob Dylan a Keith Richards s Ronniem Woodem.
Stouni byli totiž v té době rozhádaní až na kost a hráli odděleně. Večer končil skladbou We are the World, kterou nezpíval Michael Jackson, ale uskupení z hvězd - USA for Africa.
Souběžně s oběma hlavními scénami se do přenosu zapojily i další země, namátkou například Japonsko, Rakousko, Západní Německo, Sovětský svaz, Austrálie. Diváci přenos hltali. My u nás jsme měli samozřejmě smůlu. Ale někteří diváci na Slovensku mohli chytit signál například Polské televize, která přenos vysílala.
Zdroje:
【Queen】Live Aid 1985 Full Concert (youtube.com) - vystoupení skupiny Queen
Live Aid 1985 Full - YouTube - zde je celý záznam
Dokument BBC - Live Aid and Bob Geldof