Marlon Brando: sexem posedlý bouřlivák ničil své blízké. Byl obviněn z incestu, miloval muže i ženy

V začátcích a na vrcholu své kariéry byl tento muž ztělesněním všech snů. A nejsou to jen plytká slova, která se říkají o všech slavnějších hercích. Kdepak. Tajemný, krásný, okouzlující. Měl charisma, hluboký hlas, svalnaté tělo. Ženy mu opravdu padaly k nohám. A kdyby jen ženy. Marlon Brando měl skutečně oněch pověstných „pět pé“. Jenže na povrchu. Uvnitř jeho osobnosti bublalo nesmírné zoufalství, zlost a nenávist.

Mohlo za to jeho hrozné dětství v rodině alkoholiků? Tvrdá výchova? Nevěděl to ani on sám. Možná právě ono skryté zlo mu umožnilo tak skvěle hrát. Talent měl ohromující a dovedl ho využít. Nejen k filmování, ale také k okouzlování okolí. Cynický úšklebek, pohled doslova ďábelský, to mu v kariéře spíše pomáhalo.

Hořký konec svého života prožil jako obézní a zatrpklý stařec, který měl za sebou plejádu skandálů. Zničil naprosto každého, kdo jen prošel kolem. Své ženy, své milenky, své milence, své kolegyně, své děti. Ani nevěděl, kolik jich má. Všichni se však velice zajímavě shodují na tom, že se snažil po svém způsobu dělat dobro.

Stal se aktivistou v oblasti lidských práv, bojoval za uznání černochů. Lidumilné projekty, kterým propůjčil tvář, fungují dodnes. Tak si lze klást otázku - co to bylo za člověka?

Marlon Brando je osobností nesmírně kontroverzní. Rozporuplná povaha mu v životě nadělala takovou paseku, že se několikrát nervově zhroutil. Na dně duše byl naprosto rozervaný, nikdy nezapomněl, jak strašné dětství po boku dvou alkoholiků měl. Možná právě to lidi tolik přitahovalo. Neměl totiž žádné hranice. Na co se někteří ani neodváží pomyslet, on realizoval. Intimně se stýkal s muži, i když nikdy sám sebe neoznačil za bisexuála. To pro něj bylo hanlivé. Zkrátka spal s tím, s kým chtěl.

Byl blízkým přítelem Michaela Jacksona, na Neverlandu trávil spoustu chvil. Už jen toto rozporuplné přátelství s neméně rozporuplným zpěvákem vyvolalo spoustu spekulací.

A jak to tak bývá - když zemřel, byl obviněn naprosto ze všeho. Mrtví se nebrání. Jenže on se nebránil ani za života, spíše to cynicky a s ďábelským úsměškem „přešel“. Incest, znásilnění, sadismus, masochismus, na co si vzpomenete. Skutečně chybělo jen obvinění z vraždy a bylo by to komplet. No, ačkoliv - i tohle se šuškalo. Na svědomí měl spoustu lidí, byť nepřímo. Ale i on plakal a zažil tragédii, při které musel pochovat svou nejoblíbenější dceru. Od jeho narození právě uplynulo sto let.

Kdo vůbec byl Marlon Brando? Byl skutečně zlý, nebo v něm také byla ona pověstná „perlička na dně“? Na tyto otázky už nikdo neodpoví. A celý jeho životopis, osud, eskapády a podivnosti se vypsat ani nedají. Ale herec to byl fenomenální. A to stačí. Nebo nestačí?

Marlon Brando Jr. se narodil 3. dubna 1924 v Omaze. Byl jediným synem Marlona a Dorothy (Doddie). Měl dvě starší sestry, Jocelyn a Frances. A byl to, čemu se říká nechtěné dítě. Rodiče byli alkoholici, kterým bylo vše úplně jedno. Otec prodavač, matka rozevlátá herečka a bohémka, která byla neustále opilá. Chlastala i celé těhotenství, takže vznikla také teorie o tom, že psychické problémy Branda a jeho bipolární povaha mohou mít počátek právě v alkoholismu jeho matky. Fetální alkoholový syndrom, poškození plodu, nikdo neví.

Marlon zažíval dětství plné bití, násilí a ran. Otec ho opravdu týral. Doddii to bylo úplně jedno, byla neustále opilá a starala se spíše o cizí, než o vlastního syna. Kamarádila se například s matkou Henryho Fondy (ze kterého mimochodem vyrostl psychopatický bezcitný cvok), neustále dělala teatrální výstupy a hlavně pila. „Raději bych byl v sirotčinci, než zažívat tohle,“ prozradil Brando. Ale matku měl rád, ono mu ani nic jiného nezbylo. Ta ho nebila. Jen na něj kašlala. Rodiče se neustále rozcházeli, mydlili se navzájem, utíkali od sebe a zase se k sobě vraceli. Marlon byl naprostou časovanou bombou. Otec mu neustále vtloukal, že z něj nic nebude, že se nikdy neměl narodit.

Stal se z něj už v pěti letech úplně nezvladatelný kluk. A pořád se stěhovali, podle toho, jak se zrovna otec s matkou rozešel a naopak. Kluk byl jako putovní maskot, navíc jak vyrůstal, stále více si uvědomoval matčin alkoholismus. Nebylo výjimkou, že třeba osmiletý syn táhl pozvracenou matku z nějakého baru, nebo po ní vytíral, když se válela opilá někde u úplně cizích lidí v bytě. Tohle toxické prostředí mělo samozřejmě na psychiku dítěte strašný vliv. Když se rodiče usmířili asi po padesáté, koupil otec farmu, že se „usadí“. Bylo to v Libertyville ve státě Illinois.

Tam se Marlon Brando poprvé zamiloval. Zoufale a osudově. Do rodinné služebné, kterou si Doddie „držela“, aby mohla dělat milostpaní. Ermi, jak se dívka jmenovala, se později vdala a odešla z neutěšeného zaměstnání. Na ni svedl Brando všechny své pozdější eskapády. Jenže právě Ermi jednou promluvila o tom, co se vše u Brandů doma dělo. Doddie se v opilosti velice ráda „chlubila“ tím, co vše s dětmi dělali. Otec si běžně vodil domů prostitutky, takže asi od čtyř let věku byl Marlon svědkem pohlavních styků. Nebo ho přinutil, aby si lehl do postele, ve které byly dvě nahé asijské dívky s tím, že ho „uspí“. Matka se zase neustále producírovala nahá, jak to občas alkoholičky mají v oblibě. Prý to bylo „naprosto přirozené“.

Hospodyně však pomlčela o tom, jestli s dospívajícím Marlonem spala. On však ne. Nazýval ji svou první láskou, prokletím. A byl přesvědčen o tom, že kdyby neodešla „za cizím chlapem“ a zůstala „s ním v posteli navěky“, nikdy by se z něj nestalo takové „monstrum, co ojede každého, kterého potká.“ Jeho slova.

Smysl života Marlon Brando skutečně našel v sexu. Na střední škole, ze které ho samozřejmě vyloučili (vyloučili ho i ze školky i ze základky kvůli otřesnému chování), měl jednu dívku za druhou. Tajemný a divoký mladík byl naprostým postrachem dívčího panenství, přesto ho milovaly. Měl takové to osobní kouzlo a pohled, kterému žádná neodolá.

Pak se kvůli sázce projížděl na motorce v chodbách budovy školy, vyhodili ho a doma ho otec zbil jako dosud ještě nikdy. V tu chvíli se v Marlonovi už všechno zlomilo a otci ránu vrátil. „Nenáviděl jsem ho tak strašně, že jsem sám sobě slíbil, že až budu mít svoje dítě, tenhle člověk se k němu ani nepřiblíží. Ani na kilometr. Strašně mi ublížil. Proč hraju? Když jste nechtěné dítě, hledáte identitu, která bude přijatelná, do které se můžete skrýt. To je herectví. Stejně je to celé k smíchu. Celé to herectví. Vždyť je to pro malé děti…“ glosoval později svůj vztah s otcem Marlon Brando. Senior se však rozzuřil a poslal syna na přísnou vojenskou akademii, jeho alma mater, Shattuck.

Na vojenské škole tedy měli z nezvladatelného divocha vychovat spořádaného mladíka. Tehdy už se u něj projevoval i herecký talent, Marlona ale zatím bezprostředně nenapadlo, že by ho měl rozvíjet. Sice bavil už od dětství (pokud měl dobrou náladu a nebyl zbitý) celé široké okolí svými výstupy a parodováním, ale herectví? To vůbec. Pokusil se zahájit vojenskou kariéru, sportovní zranění kolene z dětství ho ale činilo oficiálně neschopným služby. Navíc ho samozřejmě ze školy vyloučili pro rvačku s velícím důstojníkem a dezerci. Jak jinak.

Marlon Brando se rozhodl, že se rozhodně NIKDY nevrátí k rodičům. Jeho sestry „zdrhly“ už dříve, obě byly v New Yorku, vydal se tedy za nimi. A jak to tak bývá, pokud se nějaký mladý americký muž stal slavným hercem, začínal i Marlon navštěvovat hereckou školu Stelly Adler. Ta byla propagátorkou Stanislavského metody a v divokém a krásném mladíkovi poznala něco neuvěřitelného.

A on opravdu neuvěřitelný byl. „Marlon Brando byl jeden z nejcharismatičtějších a nejtalentovanějších herců, jaké kdy měla filmová kamera možnost snímat. Expresivním, až do morku kosti prožitým herectvím boural konvence..“ tvrdil tisk. A všichni ostatní.

S Brandem se stala také určitá změna - byl ŠŤASTNÝ. Neskutečné, že. Zřejmě tento pocit zažil poprvé v životě. Protože si ho někdo všímal, nikdo ho „nebuzeroval“, byl obdivovaný pro to, co uměl, ne kvůli tomu, kolik kde svedl holek. „Poprvé v životě o sobě slyšel dobré věci,“ řekla později jeho sestra Jocelyn. A opět, jak to u amerických herců té doby chodilo, zhmotnila se před krásným Marlonem ona mýtická Broadway, meta všech umělců. Také Brando, jak se snad u všech stalo, potkalo svůj osud - v jeho případě to byl Elia Kazan. Na začátku prosince 1947 měla premiéru Tramvaj do stanice Touha. Na Broadway. Kazan to riskl a obsadil do role Kowalského Marlona Branda.

Co se strhlo, bylo naprosto nečekané. Lidé se rvali o lístky na ulici, pokoutní prodejci vstupenek například jeden „lupen“ nadhodnotili až tisíckrát z původní ceny. A prodali to, protože co tam Brando předváděl, bylo úchvatné. Čaroval svým projevem, zlobou, ale i citlivostí a zranitelností. Právě v tom zbořil Brando mosty - předtím to byli takoví ti ušlechtilí deklamátoři textu, „mleči“, kteří jen hráli. On nehrál, on se Kowalským stal. Brando to prožíval a bylo to neskutečné. 855 repríz (vždy vyprodaných) mluví za vše. Pak už to ukončil, aby se na divadelní prkna nikdy nevrátil.

Filmová kariéra se rozjela filmem Muž z roku 1950 a následovalo filmové zpracování výše zmíněné hry. A hned získal nominaci na Oscara. „Agresivní mužnost, archetyp síly a burácivé vzpoury, krásný mladík, temný mladík, záhada sama, kdo je Brando?“, ptaly se nadšené kritiky. Po filmu Divoch bylo jasno. Rebel, buřič, šéf motorkářského gangu Johny a jeho typická kožená bunda - bylo vymalováno. Zjevil se Marlon Brando a okouzlil naprosto všechny. Těžko se popisuje, co v jeho projevu bylo nejvíce úchvatné. Snad talent, který šel ruku v ruce s tajemným kouzlem, které z něj vyzařovalo. A temnota.

Další dva filmy, další dvě nominace na Oskara. Viva Zapata! a Julius Caesar, kde hrál Marka Antonia. Bylo to až k smíchu - všude byl Brando. Ve všech časopisech, ve všech výkladech, naprosto všude. On sám tohle „nestíhal“. A jak byl šťastný, že si ho všímají, nyní začal být skutečnou hvězdou se všemi manýry, které k tomu patří. Opět se změnil, k horšímu, spolupráce s ním byla strašná. Ale ve finále, když snímek vznikl, byla to nádhera. Konečně, Oscara dostal už v roce 1954 za drama V přístavu (opět Kazan), takže to skutečně byla jízda - spočítejte si, jak dlouho mu prestižní sošku trvalo získat - ve filmovém světě je tohle pouhé mrknutí oka. Tak úžasný herec byl.

Přibývaly další role, další filmy: Desirée, Frajeři a saze, Čajovna u srpnového měsíce, Sayonara, Mladí lvi, Sestup Orfeův, Vzpoura na Bounty, Hraběnka z Hongkongu. Zkusil si i režii, jenže western Křivák skončil průšvihem. Divákům se líbil, což o to, ale jako režisér byl Brando velikášský a nafoukaný ješita, který desetinásobně překročil rozpočet, byl megaloman, herce doslova týral a nakonec skončil až po uši v dluzích. A ještě ho pronásledovali věřitelé.

Neuvěřitelné zlomy. Ze dna na výsluní a zase zpátky. V šedesátých letech proto přestal točit, zakoupil si atol na Tahiti a choval želvy.

A také konečně přiznal nemoc - po celý svůj herecký život trpěl bulimií. Pořád měl krásné tělo, ale bylo to znát hlavně na obličeji. A ze stálého zvracení mu vyhnily zuby. Celý život se potýkal s kolísavou váhou. Měl nesmírně rád jídlo, dopřával si opulentní pokrmy a často se přejídal. K tloustnutí nejspíš přispíval i sedavý způsob života a nedostatek pravidelného pohybu.

Museli před ním i zamykat lednici, stejně pořád blil. Byl to pro něj jako rituál, ráno sežral na co přišel, pak si umyl ruku, strčil si prsty do krku a jelo se dál. A tohle tropil později i na place za přítomnosti kolegů. Přestal se řešit. Dávali mu umělé zuby, nasazené na pahýly jeho žaludeční kyselinou nenávratně poškozených.

Pak se od zachraňování želv, ptáků a stavění observatoře vrátil k filmu. A to ve velkém stylu. V roce 1972 mu byla nabídnuta role Dona Vita Corleona - jistě, slavný Kmotr. Marlon Brando odmítl. Několikrát. Prý je to „pro malý děti“. Jenže pravým důvodem bylo, jak sám po mnoha letech přiznal, že se bál popudit mafii, neboť mu kdysi (někdy, možná) půjčila velkou částku peněz. Zřejmě na ten atol. Nicméně Kmotra natočil a byl fascinující. Museli ho o pár let „postaršit“, ale to vůbec nikdo nepoznal. Vysloužil si druhého Oscara, kterého odmítl.

Z tajemného a krásného mladíka, ve kterém bublala vnitřní vášeň, žár, sexualita, temnota - zbyla už jenom ta temnota.V obalu zvracejícího otylého nerudného stárnoucího debila, jak ho označil Bertolucci. A mělo být hůř. Po skandálním Posledním tangu v Paříži se opět blýskl - film Apokalypsa a jeho šílený plukovník Kurtz zase ukázal hlubokou sílu jeho herectví. Jako na houpačce. A pak ho přestalo herectví bavit. Žil pro své politické projekty. účastnil se mírových manifestací, veřejně hájil práva Židů a černochů, podepsal petici za práva homosexuálů a proti trestu smrti. Vystupoval také na obranu amerických indiánů.

Natočil ještě filmy jako Bílé období sucha, Bojovník, Ostrov dr. Moreau, Superman (kde ztvárnil Jar-Ela, tuším, že ve dvou „prvních filmech“, ale mohu se mýlit, pozn. aut.), Prachy k likvidaci. Jenže to už nebyl Brando. Byl to výstřední podivín, otylý, zlý, neuměl texty, hádal se s kolegy, byl až tragikomický. Bohužel. Dohnala ho jeho egoistická povaha a marnivost. Samozřejmě, jisté charisma měl. Bezesporu.

Ale - jak glosovala jedna filmová kritička v roce 2012, kdy o herci vznikal dokument - „on v té době vypadal spíš jak Homer Simpson. V díle, kdy chce invalidní důchod, aby mohl pracovat doma, tak přibere hrozná kila. Víte který díl myslím? A pak chodí v té havajské košili, v tom stanu, vše se na něm třese - to byl prostě Marlon Brando ve svých posledních filmech. Nevešel se do kostýmů. A přesně tyto havajské košile nosil.“

Nepopiratelným faktem zůstává, že mu Hollywood ležel u nohou. Nezkrotný geniální herec a absolutní hollywoodská star. Solitér, který svůj nezměrný talent využil ke krmení svého ega. A také vztahů. A jsme u toho. A nebude to hezké

Jak bylo zmíněno v úvodu, zničil každého, koho potkal. Není to nadnesené, manželky, děti, milenky, milenci, všichni si s nespoutaným Marlonem vytrpěli své. Tak třeba manželky. Jeho první žena byla herečka Anna Kashfi. Brali se v roce 1957, o dva roky později se rozvedli. Z manželství vzešel Brandův nejstarší syn. V roce 1960 se oženil podruhé, vzal si herečku Movitu Castanedu, s níž měl dvě děti. Manželství vydrželo osm let. V roce 1962 pak stanul před oltářem potřetí, bral si svou hereckou kolegyni z filmu Vzpoura na Bounty, o zhruba 18 let mladší krásku Taritu Teriipaiu. Tenhle vztah vydržel deset let a vzešly z něj také dvě děti.

Jenže tohle číslování je v jeho případě úplně bezvýznamné. Byl otcem nejméně 11 dětí, kolik jich běhá po světě, to si netroufá nikdo odhadnout. Brando doslova rozséval, to slovo je úplně přesné. Pět dětí měl s třemi manželkami a k tomu tři adoptoval, tři mu porodila guatemalská hospodyně. Christian, Miko, Rebecca, Simon, Cheyenne, Ninna, Myles, Timothy, Petra, Raiatuia, Maimimiti. Ehm. První pětice je v počestných (no!) manželstvích zrozená. Ale bude jich daleko více.

Mimo manželek měl milenky. A milence. Marilyn Monroe, se kterou se stýkal až do její smrti. Grace Kelly, Marlene Dietrich, Jackie Kennedy, byli bychom tu do půlnoci, než by se to všechno vyjmenovalo. Mimo nesčetných milenek (potrpěl si na asijské ženy) měl také muže. Nebránil se vůbec ničemu a byl údajně naprosto neukojitelný. Sex pro něj znamenal úplně všechno, povýšil ho na umění. A byl brutální. Sice popíral vztah k Jamesi Deanovi, ale nikdo mu to neuvěřil, existují důkazy ve formě milostných dopisů, které Marlon mladému rebelovi psal. A Dean jemu.

Procítěné, plné temného sexu, smrti, bolesti. Ve finále jsou to dopisy nádherné. A Dean ho skutečně miloval. Experimentovali, oddávali se sadomasochistickým hrátkám, kdy Brando byl ten dominantní. Dean se nechal pálit voskem nebo cigaretami. Například. Také se šuškalo o Jacku Nicholsonovi, ale ten se všem vysmál. „Já jsem děvkař. Jděte s tím někam, nejsem na mužské ohony!“, rozchechtal se při dotěrném dotazu.

Brando na to kontroval: „Homosexualita je tak v módě, že už se nedostává do zpráv. Jako mnoho mužů, i já jsem měl homosexuální zkušenosti a nestydím se za to. Nikdy jsem nevěnoval moc pozornosti tomu, co si o mně lidé myslí. Ale pokud je tu někdo, kdo je přesvědčen, že Jack Nicholson a já jsme milenci, ať v tom pokračuje. Přijde mi to zábavné.“. Brando měl také dlouholetý poměr s komikem Richardem Pryorem, Cary Grantem a Laurencem Olivierem. No jo.

Všichni tito lidé byli zoufalí, pokoušeli se o sebevraždy (někdy i dokonané), ale byli to dospělí lidé, kteří s Brandem vlezli do postele dobrovolně. Ale děti, to byla jiná kapitola. Ty se bránit nemohly. Marlon zažil tragédii. Budiž řečeno, že k ní velice přispěl. Byl nehorší otec pod sluncem. Opět jeho slova.

Nejtěžší život asi připravil svému prvorozenému synovi Christianovi a dceři Cheyenne. Brando a Christianova matka se po rozchodu hádali, kdo bude mít chlapce v péči. Poté matka syna unesla, našli ho až po několika měsících a rozhodně ne v dobrém stavu, byl nemocný. Všechny jeho děti se hádaly navzájem s matkami, se sebou, s otcem, bylo to jak z blbého filmu. Moje děti a tvoje děti bijou naše děti, něco na ten způsob. Na Branda však čekala životní tragédie, kterou nikdy nevydýchal.

16. května 1990 zazněl v jeho domě výstřel. Brando, který byl v té době doma, přiběhl na místo činu a zkoušel postřeleného muže zachránit. Nemohl mu už ale pomoci. Mrtvým byl šestadvacetiletý Dag Drollet, přítel Cheyenne. Vrahem byl bohužel jeho prvorozený syn Christian. Zabil Daga v opileckém vzteku. Cheyenne, v té době v osmém měsíci těhotenství, mu totiž o pár hodin dříve řekla, že ji Dag bije. Později se ukázalo, že její tvrzení o týrání byla lež - a namluvit jí to měl právě Marlon Brando.

„Řekni, holčičko, že tě bije, řekni, že tě týrá!“ Cheyenne mu to potvrdila a Christian to slyšel. O pět let později Cheyenne spáchala sebevraždu. Christian se ve vězení nechal slyšet, že za svůj zpackaný život vděčí otci, o kterém řekl, že je neschopný milovat a v jeho rodu je něco zlořečeného. A aby toho nebylo málo, začalo se tvrdit, že otcem Tuki, Cheyenniny dcery, je Marlon Brando. Takže otec i dědeček zároveň? Herec v době Cheyennina dospívání holdoval alkoholu a drogám, podle tvrzení matky Tarity měl za dcerou chodit, aby ji „masíroval“.

A toto masírování mělo trvat dlouhé roky. Údajně s dcerou spal vždy, když byl na dně. Přišel se „pomazlit“ a odcházel k ránu. Drby, myslíte? Tarita o tom vydala knihu a nepřestávala Marlona Branda nikdy obviňovat z toho, že je otcem Tuki a že kvůli jeho žárlivosti (to jak „nakecal“ Cheyenne bajku o týrání zavražděným Dougem) zničil jak mladou ženu, tak Christiana. Obě své děti. Christian zemřel na zápal plic ve svých 49 letech, ale za vše mohly drogy, jak jinak.

Život nejlepšího herce své doby se chýlil ke konci. Život plný eskapád, protkaný neuvěřitelnou temnotou. Nikdo s ním už nemluvil, všichni, které potkal, byli buď mrtví, zhroucení, na léčení, nebo navždy poznamenaní. Před svou smrtí žil Marlon Brando sám v malinkém bytečku v Los Angeles. Téměř nevycházel. Přibral údajně 150 kilo a ani zdálky už nepřipomínal slavný sexsymbol.

Příčinou jeho smrti bylo respirační selhání, zemřel v 80 letech, 1. července 2004. Jeho nejlepším přítelem byl komik Wally Cox (známý jako Mr. Peeper) a urnu s jeho popelem měl Brando doma.

Když zemřel, na vlastní přání (Marlon si svůj pohřeb do detailů naplánoval) byla část jeho popela smísena s Coxovým a rozptýlena po celém Údolí smrti. Urnu vysypával jeho kamarád.

Řekl při tom:

„Tak už leť, ať tam doletíš, ty hajzle krásnej!“

Další část Brandova popela byla rozptýlena na jeho atolu. A ještě zbyla jedna část, kterou dostala rodina. Jeho syn Christian ho nechal poslat FedExem svým sestrám. A ta troška se dokonce stala předmětem právní bitvy ve vypořádání dědictví. Protože po slavném herci zbyly jen obrovské dluhy. Vše utratil, zašantročil, nikdo neví.

Jak tohle celé dlouhé, předlouhé vyprávění zakončit? Nic mě nenapadá. Shrnutí života Marlona Branda samo o sobě postačí.

Co ještě nevíte:

zpracováno podle:

Problematické dětství Marlona Branda ovlivnilo jeho život | Novinky o celebritách | Showbyznys a televize | Express.co.uk

Marlon Brando – Wikipedie (wikipedia.org)

Marlon Brando | ČSFD.cz (csfd.cz)

Marlon Brando podle manželky zneužíval svou dceru - Novinky

Marlon Brando spal s mým mužem, potvrdila vdova po komikovi Pryorovi - iDNES.cz

Marlon Brando se narodil před 100 lety. Génius, rebel i podivín platí stále za hereckého boha | Kinobox.cz

Marlon Brando: Nenáviděl otce, miloval ženy a trpěl obžerstvím. Projedl se k obezitě i cukrovce | DIAstyl

FOTO Najväčší sexsymbol 20. storočia Marlon Brando: Pred smrťou by ste ho už ani NESPOZNALI! (pluska.sk)

Z hřebce, který zplodil 11 dětí a měl fůru milenek a milenců, obézním staříkem: Marlon Brando by oslavil 97. narozeniny - Super.cz