Byl idolem 90. let, pak zmizel. Akční hrdina Michael Dudikoff pečoval o týrané děti, dnes staví domy

Hvězda videopůjčoven, Céčkovej Ninja, Napomádovanej frajer, Dudík, Dudák, Chlapeček - tak se u nás poněkud ironicky přezdívalo legendárnímu herci, který účinkoval v dnes už kultovních amerických akčních filmech. Některé nesou označení „pecky“, o kvalitě jiných snímků lze občas s úspěchem pochybovat, což ale nic nemění na tom, že Michael Dudikoff tehdy bez nadsázky opanoval snad každý český obývák.

„To byly krásný časy. To mě bavilo být naživu. Akční osmdesátky, u nás devadesátky, to byl i Schwarzenegger, Stallone, Willis, Seagal, Norris, Van Damme a Dudikoff. Když jsem sehnal VHS kazetu s filmem, co měl strašidelnou kvalitu a směšný rychlodabing, který „nahekal“ nějaký znuděný pán s polským přízvukem, točili jsme ji pořád dokola, dokud se nevymotala nebo úplně nerozpadla,“ vzpomíná na ony „staré dobré časy“ fanoušek akčních filmů Jan Navrátil.

Při těchto promítacích večírcích se scházely celé rodiny sousedů i známých a kazety s legendárními snímky jako Commando, Rambo nebo Rocky kolovaly mezi lidmi a téměř suplovaly oběživo! „Vždy se ozval kamarád. Mám! Jiskřily mu oči. Pak jsme se slezli a měli jsme akční večery. Jeden film pořád dokola. Všechny scény jsme znali nazpaměť. Když pak vypukl boom videopůjčoven, tahali jsme domů podpultovky, co nám schoval personál. Za pěkný poplatek! Dnešní mladí lidé si tohle fakt neumí představit!“ usmívá se Jan, který popisuje, jak celá tato subkultura zasáhla i ženy:

„Kamarádky chodily s námi, dívaly se, líbila se jim spíš Amerika jako taková. Auta, pěkně oblečené holky. Akční hvězdy ani moc ne. Nepamatuji se, že bych sháněl pro známou plakát Seagala nebo Norrise! Koho ale milovaly, byl Sly, Bruce, Jean-Claude a Dudikoff. Ten je tak hezkej, říkala i moje máma. Pojmenovala ho Klouček. Čipera. Dudikoff měl talent, charisma, ale myslím, že byl hlavně opravdu pohledný,“ říká Jan.

To je pravda. Michael Dudikoff byl 186 cm vysoký blonďák s pronikavýma očima a pěkným obličejem, takže právem budil rozruch v každém filmu. I když jeho kariéra v devadesátých letech zcela upadla a objevoval se ve snímcích, kterým se spíše ironicky pousmějeme, nic to nemění na tom, že právem patří mezi legendy žánru akčních filmů.

Dudikoffův život se však měl zprvu ubírat úplně jinam. Představte si, že vystudoval dětskou psychologii a začínal v centru pro týrané děti, kde zažil opravu příšerné chvíle. Živil se i jako model (aby ne!), před natáčením filmu Americký ninja viděl bojová umění leda tak z rychlíku, onemocněl přímo na place malárií a do ucha jej kousl komár. Z malého štípance se stal ošklivý hnisavý bolák, který způsobil infekci a Dudikoff málem přišel o ucho!

„Dopadlo to dobře. Ani bych nemohl nosit brejle. O oko jsem také málem přišel. Točili jsme v lese a zabodlo se mi do rohovky jehličí. Modřiny, řezné rány, vyražené zuby… Ale já nikdy nechtěl kaskadéra. Většinu nebezpečných scén jsem si odmakal sám,“ usmíval se sympatický herec.

Jaký je osud „Dudíka z Kalifornie“, který chystaný filmový comeback přeměnil na řezbářství, obchodování a architekturu?

Michael Joseph Stephen Dudikoff Jr. se narodil 8. října 1954 v kalifornském Redondo Beach do velice zajímavé rodiny, kterou založil pravoslavný kněz. Jmenoval se Jan Feoktist Dudikov a byl to rodák z ukrajinského Mohylevu. Přísný Jan se oženil s Marijou Bogdanov z Kyjeva a stal se generálním inspektorem Svatého synodu Ruské pravoslavné církve. Jenže tak dlouho tepal do poměrů v zemi, až se dostal na pomyslnou černou listinu a musel urychleně i s rodinou opustit Rusko, sic by skončil ve vězení. Nebo ještě daleko hůř!

Jan utekl do Ameriky, kde si změnil jméno na John Dudikoff a přivítal na svět syna Michaela. Míša, jak mu důsledně říkali ruští rodiče, byl veden k pravoslaví a John chtěl, aby z něj byl také kněz. Co chtěl, důrazně to vyžadoval! Hučel do syna tak dlouho, až zoufalý Míša utekl do armády, nechal se naverbovat a naštval tím pravoslavného otce tak moc, že ho málem vydědil!

U armády se Míšovi dařilo, ale on už zase myslel na něco jiného. Spíše na někoho. Zamiloval se do půvabné Rity T. Girardy, která pocházela z Quebecku a měla francouzského otce a kanadskou matku. Hotový galimatyáš genů z celého světa! Michael si vzal Ritu za ženu, pár se odstěhoval do Kalifornie, kde Rita hrála na klavír a Michael nastoupil zpět k ozbrojeným složkám. Postupně se Dudikoffovým narodilo pět dětí - čtyři holky a jediný syn Michael Dudikoff, který byl odmalička matčinou pýchou.

„Máma chtěla, abych byl šťastný. Chtěla, abych v životě dělal jen to, co chci já,“ říkal sám Dudikoff ve vzácné vzpomínce na rodiče. Modrooký blonďáček byl celé dny obklopený ženami - máma, sestry i sousedky, co obdivovaly toho krásnýho chlapečka! Jenže sotva krásnej chlapeček nastoupil do školy, idylka skončila. Michaelovi učení zoufale nešlo. Byl pomalý, nešikovný, bál se, zadrhával, koktal. „Nejprve si mysleli, že špatně vidím. To bylo dobré. Ale pak zjistili, že mám dyslexii. Kombinovanou poruchu učení,“ uváděl Dudikoff.

Tato diagnóza rozhodla o dalším směřování mladého Michaela Dudikoffa. Ve škole prožil pravé peklo. Nemohl se naučit pořádně číst, spolužáci se mu posmívali, zažil hnusnou šikanu a byl zoufale osamělý. Matka ho přivedla do podpůrné skupiny stejně „postižených“ dětí a Dudikoff se zlepšoval. Byl bystrý, inteligentní a už na střední škole se rozhodl, že zasvětí svůj život dětem. Dětské duši. Nastoupil na vysokou školu Harbor College, aby se stal dětským psychologem.

Poněkud zvláštní představa, to musíme uznat! Modrooký svalovec jako pan doktor, který léčí dětská traumata! Ještě před koncem studia musel Dudikoff absolvovat řadu stáží jako ošetřovatel a vychovatel dětí, které se ocitly v krizové situaci. Nastoupil do rehabilitačního centra Cedar House - psychiatrické středisko se specializovalo na akutní pomoc týraným a zneužívaným dětem. Putovaly tam zdevastované děti z celého Los Angeles. Puberťáci s monokly i zanedbaná a podvyživená batolata a miminka, které se ošetřovatelé snažili vrátit zpět do života.

Dudikoff komunikoval s dětmi, které zažily krutá traumata, občas se mu do rukou dostalo i miminko s absťákem nebo chlapeček, co se ho pokusila zavraždit vlastní matka. Zoufalé scenérie zbitých nemluvňat Dudikoffa pronásledovaly celý další život, jak sám přiznal. Ke všemu se ještě přidaly obavy o holé živobytí a budoucnost - Michael neměl peníze na studia. Rodiče mu něco posílali, ale nechtěl je prý dřít.

„Musel jsem dostudovat, tak jsem dělal všechno. Byl jsem plavčík, parkoval jsem auta. Pak jsem obsluhoval hosty v restauraci.“ vzpomínal herec. A právě při této práci se kormidlo jeho kariéry otočilo úplně jinam: „Musel jsem si vydělávat modelingem. Byl jsem hezký, mladý, svalnatý. V nákupním centru jsem předváděl módu a v resortu Beachbum Burt's v Redondo Beach roznášel jídlo. Tam mě u oběda oslovil jeden chlapík,“ vysvětloval zlom ve svém životě Dudikoff.

Onen chlapík se jmenoval Max Evans a byl to módní redaktor z časopisu Esquire. Měl sebou krásné modelky, ty viděly pohledného mladíka a šťouchly do něj: „Hele! Ten by se nám hodil. Ten je hezkej! Ty oči, ty vlasy!“ mumlaly dívky. „Stál jsem tam jako blbec. Obhlíželi si mě, potom Max vstal a nabídl mi, abych se zúčastnil přehlídky v Newport Beach. To byl opravdový velký svět, žádné nákupní středisko. Ihned poté už se to rozjelo. Sotva jsem dostudoval, dal jsem se na modeling.“ říkal herec.

Jako pánský model byl nesmírně žádaný. Fotil pro nejprestižnější časopisy své doby, vybral si jej i Calvin Klein. Dudikoff dřel na svém těle, posiloval, brzy měl vyrýsované svaly a jeho „kukuče“ si všimli televizní producenti reklam. „Pak to šlo jedno s druhým. Reklama v televizi, druhá, třetí… Ve dvaceti jsem měl poměrně slušný výdělek a věděl jsem, že jako psycholog bych se jen probíjel. Mladý kluk, toužil jsem mít vše na světě. Peníze, auta, drahé hodinky, drahé ženy. Tento život se mi líbil.“ sdělil upřímně Dudikoff.

Dudikoffova první televizní role přišla v roce 1978, kdy hrál v jedné epizodě legendárního seriálu Dallas. Potom už to obrazně řečeno jelo: Sever a Jih II., Happy Days, The Blac Marble, Tron, Making Love, Sedm neohrožených, Pánská jízda… A začínajícího herce si v roce 1985 všimli producenti připravovaného snímku Americký ninja.

„Byli prý zoufalí, protože Chuck Norris jim tu roli hodil na hlavu. Měl něco jiného a tlačil je čas. Vše bylo připravené k filmování, peníze jim utíkaly… Zkusili tedy oslovit Dudikoffa. Protiklad Chucka, to je pravda, ale proč ne? Jenže když mu roli nabídli, začal se smát. Neměl s bojovým uměním žádnou zkušenost,“ vysvětluje Jan zákulisí vzniku legendárního akčňáku, který představoval vrchol kariéry Michaela Dudikoffa.

Nicméně podepsal smlouvu. „A začal jsem makat,“ sděloval upřímně Michael. Byl zatím „jen“ fotomodel bez žádné průpravy, to je pravda, ale šikovný Dudikoff miloval sport už od dětství. „Na škole trénoval atletiku, gymnastiku, tanec a plavání a posiloval pomocí izometrie. Závodil velmi úspěšně v triatlonu a věnoval se surfování. Před natáčením tedy prošel několik měsíců trvajícím tvrdým výcvikem s bojovým choreografem a karatistou Mikem Stonem. Ten mu vysekl poklonu, jak rychle se to naučil a jak tvrdě na sobě dřel.“ popisuje Kinobox.

Film oblétl svět a Michael Dudikoff byl rázem jedním z nejpopulárnějších herců své doby. Měl našlápnuto ke kariéře slavných akčních hrdinů a mohl se zařadit po bok zmiňovaných velikánů, jenže… Něco se stalo. Kultovní Ninja se sice dočkal dalších pokračování (hrál ve dvojce a čtyřce), ale kvalita šla rapidně dolů. Dudikoff natočil ještě pár dobrých filmů: „Jednoduché a použitelné akčňáky, které si vždy našly publikum,“ jak glosuje Kinobox. Jde například o Velitele čety, Útok na ponorku, Řeku smrti, Půlnoční jízdu…

Ale mezi nimi zapadla řada „céček“, které se ani nedostaly do kin a putovaly rovnou do videodistribuce. Těchto filmů bylo asi třicet a Dudikoff se naštval. „Jsem tady holka pro všechno! Vše odmakám, pořád mi slibujete, jaká to bude pecka - a nic!“ řval na producenty společnosti Cannon Films, která si z herce udělala dojnou krávu a on se dlouhé roky nemohl vyvázat ze smlouvy, která pohrdala jeho talentem! Dopadlo to špatně. Michael Dudikoff už na úspěch filmu Americký ninja nenavázal a jeho filmografie je bohužel plná naprostých propadáků. I když se pokusil o restart kariéry, nevyšlo to.

„Po pravdě, po těch blbostech, co natočil, bych možná nechtěl vidět žádný nový film. Sly Stalonne to dokázal, Harrison Ford si také ještě zahrál svého Indyho, ale pochybuji o Dudikoffově comebacku. Myslím, že by to byl další propadák jako Navy Seals vs. Zombies, Akční komando, Peklo ve městě nebo Hurikán. Na to se nedalo dívat,“ uvažuje Jan.

I když jeho filmová sláva uvadla, Michael Dudikoff našel své skutečné štěstí jinde. Nekompromisně se vyvázal z toxického světa pokleslých akčních filmů a vrátil se k tomu, co ho naplňuje – k práci rukama a designu. Dnes je z něj uznávaný tesař a interiérový designér, který se specializuje na renovace a prodej luxusních nemovitostí v Kalifornii. Jeho domy mnozí považují za umělecká díla, založil si i firmu a ve volném čase stále provozuje bojový sport, plave a propadl józe.

Má černé pásy v karate, brazilském jiu-jitsu a judu. Medituje po boku své překrásné manželky Belle, kterou si vzal v roce 2004 a má s ní tři děti. Brzy dvaasedmdesátiletý Dudikoff žije spořádaným životem a nevěry, skandály, aféry nebo paparazzi v zádech se ho údajně vůbec netýkají, což je na hollywoodského herce dost netypické! Možná je to tím, že Michael vlastně nikdy hollywoodským hercem nebyl. Pro všechny pamětníky tak zůstane už navždy Americkým ninjou!

Zpracováno podle:

Culfaction.com, Michael Dudikoff, Kinobox, Fandom, Frompage2screen.com, ActionFlix.com, Nancy Dudikoff, Belle Dudikoff, ČSFD, TV Guru, EthniCelebes.com, Cedar House, ExpresFM.cz, kamarád Honza Navrátil