Michael York: legendární d’Artagnan oslavil 82 let. Vážná nemoc krve ho změnila k nepoznání

Hrál téměř ve stovce filmů, ale jeho d’Artagnana považují mnozí za dodnes nejlepšího ze všech filmových zpracování Tří mušketýrů. V životě se řídil heslem, že je lepší riskovat, než nedělat nic. Proto se nebál žádných postav ani žánrů. Vždy to vnímal jako šanci vyzkoušet něco nového. Vyrůstal v britské „vyšší“ společnosti. I když prožil velkou část života v Kalifornii, nikdy se nezbavil vzhledu anglického kultivovaného gentlemana.

A nezpronevěřil se ani svému anglickému divadelnímu „vychování“, které mu mezi jinými v mládí vštípil velký Laurence Olivier (†82). Od roku 1968, kdy se oženil, je věrný pouze své ženě - a to doopravdy. Nikdy o něm nekoloval žádný drb či nařčení z nevěry. Vyženil syna, který je o pouhých dvanáct let mladší než on. Charismatický Brit dokonce nosil „nesnesitelně sexy tvář“, jak se o něm vyjádřil jeden z jeho obdivovatelů. Muž.

Velkou rolí bisexuálního studenta Briana Robertse v kultovním muzikálu Kabaret si totiž vysloužil obrovskou fanouškovskou základnu gayů.

Častým hostem je i u nás, nejen na festivalech, ale v Čechách natáčel i své filmy. Vše by se zdálo zalité sluncem, jenže mu do života vstoupila zákeřná nemoc. A nebýt inaugurace Baracka Obamy, mohl být již dávno po smrti.

Životní příběh věčného chlapce Michaela Yorka.

Michael York je rodák z města Fulmer nedaleko Londýna. 27. března 1942 spatřil světlo světa jako Michael Hugh Johnson. Maminka se jmenovala Florence a patřila mezi velice známé umělkyně - slavná zpěvačka se zamilovala do vojáka, důstojník dělostřelectva Joseph Johnson byl výraznou figurou. Modrooký blondýn Florence naprosto okouzlil, vzali se a měli malou Penelope. Michael byl druhý v pořadí. V té době také otec opustil kariéru vojáka.

Údajně byl zproštěn služby, ale předpokládá se, že jelikož druhá světová válka byla v plném proudu, odešel kvůli zdravotním problémům. Nastartoval kariéru úplně jinou - stal se manažerem velkého obchodního řetězce. Rodina byla tak trochu v závětří. Válka zuřila, byl hlad, nálety a bombardování. Jenže to se Johnsonových netýkalo, ani chudá poválečná doba. Měli se dobře a děti zažily bezstarostné dětství. Měli štěstí. Ne však nadlouho. Florence po pár letech znovu otěhotněla - tentokrát čekala dvojčata. Narodily se dvě krásné holčičky, Caroline a Bridget.

Radost netrvala dlouho, holčička Bridget zemřela den po svém narození za nevyjasněných okolností - přítomnost lékařů, péče, neustálý dohled - přesto najednou Florence zjistila, že jedna z dcer nežije. Zdrcující rána poznamenala život rodiny Johnsonových už navždy, zvláště Caroline byla vždy posmutnělá a depresivní. Dlouho jí neřekli, že byla z dvojčat, přesto měla neustále pocit prázdnoty a něčeho „chybějícího“. Zvláštní.

Michael to nemohl pochopit, byl ještě velmi malý. Byly dvě a je už jen jedna? Otec mu namluvil, že jednu sestru má na zemi a jednu v nebi. Tak se v klučičí hlavě vylíhl plán: Já za Bridget poletím! Vyšplhal na střechu, rozpřáhl ruce a odrazil se. Skončil rozpláclý na zemi a měl z pekla štěstí, jak se říká.

Odnesl to pouze zlomeným nosem. Od té doby ho má tak trochu širší a placatý, i když prý krásně srostl. Jako teenager navštěvoval chlapecké gymnázium Bromley v Londýně, které je velice prestižní, setkal se tam s všelijakým šlechtickým „potěrem“ z vyšších kruhů. V Bromley také pochytil své vybrané způsoby. A jak to tak bývá, už pošilhával po herectví.

V šestnácti letech získal angažmá v divadle pro mladé herce, které mělo v repertoáru převážně hry Williama Shakespeara. Rozjel se na velké turné, mimo jiné vystupoval třeba ve Francii, Itálii nebo Nizozemí. Modrooký blonďák s typickou patkou přes oko byl skutečně nepřehlédnutelnou personou, nejen tím, že opravdu uměl hrát. Shakespeara miloval a zná jeho hry nazpaměť.

Pořád se ale vzdělával -prestižní univerzitu v Oxfordu ukončil jako premiant v oboru anglické literatury. Jenže učit Michael York nechtěl, už byl „polapen“ divadlem, herectvím, vším okolo. V roce 1964 putoval do divadla ve skotském Dundee. A trvalo pouhý rok, než mladému muži s nevšední vizáží přišla nabídka hodná krále - Národní divadlo v Londýně. Zde Michael prožil osudové setkání, které zažije snad každý slavný herec - někoho potká, někdo ho obsadí, někdo si ho všimne, někdo mu obrátí život naruby.

V případě Michaela Yorka se tím osudem stal italský režisér a producent Franco Zeffirelli. Mladík, který dosud exceloval na jevišti, měl filmovat. A rovnou pěkně zostra. Adaptace Shakespearovy hry Zkrocení zlé ženy pro filmové plátno byla obsazená naprosto hvězdně. Michael York, který hrál Lucenzia, v první chvíli nevěděl, jestli bdí, nebo se mu to všechno jen zdá. Najednou ho někde v zákulisí pozdravila žena, York odpověděl, maně se na ni podíval a ustrnul - samozřejmě, byla to Elizabeth Taylor.

Pak mu na rameno poklepal muž, který ho požádal o sirky, aby si mohl zapálit. Prý se v tu chvíli pod Michaelem Yorkem tak trochu zahoupal svět. Richard Burton mu řekl: „No no no, mladíku, co čumíte? Máte ty sirky?“

Své role se zhostil na jedničku a odbyl si další velký křest. Televizní. A opět pěkně ostrý. Legendární televizní zpracování Ságy rodu Forsytů z roku 1967 je považováno za nejlepší adaptaci tohoto slavného díla, které je dodnes s úspěchem reprízováno po celém světě. Michael York si zahrál Jolyona Forsyta. Bylo jasné, že Británie má dalšího nadějného herce. Jeho zvláštní charisma a tvář přilákala také spoustu fanynek, na což nebyl vlasatý mladík absolutně zvyklý. Neustále ho zvali na večírky, ale on byl doma, četl, vzdělával se.

Zeffirelli pokračoval s filmováním děl slavného dramatika a obsadil Michaela i do Romea a Julie. V roce 1968 si Michael Johnson také mění jméno - Johnsonů je plno, tak mu Zeffirelli poradil, ať si vezme nějaké lépe znějící příjmení. Herec si vybral pseudonym York, ač i Yorků je hodně, líbilo se mu, jak to zní. Navíc se tak jmenovaly jeho oblíbené cigarety.

Sláva na sebe nenechala dlouho čekat. Michael York se objevil ve velkofilmu Alfred Veliký, Pro každého něco nebo ve filmu Vzducholoď. A najednou byl všude. Jeho velice zvláštní a nepopsatelná tvář hleděla ze všech možných filmových časopisů, byl označován jako největší naděje britského umění. Novináři i fotografové se u něj střídali jako na běžícím pásu. A Michael měl opět potkat osud - tentokrát v podobě ženy.

Bylo mu agentem oznámeno, že ho přijede vyfotografovat Pat McCallum. Michael se prý jen pousmál, že Irové jsou skutečně všestranní, byl zvědavý na fotografa. Ale místo Ira na něj vykoukla Irka. Krásná blondýna Patricia McCallum, která žila v Americe, měla v té době již zavedené jméno a určitou prestiž. Po sérii vzájemných nedorozumění, kdy neohrabaný a plachý Michael York dělal jeden trapas za druhým, se stalo to, co se tak občas stává - oba naprosto ztratili hlavu. Jeden pro druhého.

Pat měla v době jejich seznámení již dítě, syna. Rick se narodil na americké základně v Západním Německu, kde jeho otec působil jako vojenský pilot. Jenže to byla taková jednorázovka, pilot se k synovi vůbec nehlásil, tak Pat vše táhla sama. A táhla, až dotáhla Michaela před oltář. Nutno podotknout, že toto je řečeno spíše obrazně - dotáhl on ji. Michael vzal Pat s sebou do Indie, kde natáčel film Guru. Tam ji na proslulé bombajské pláži Juhu požádal na Valentýna o ruku.

Oba se těšili na svatbu, ale Pat za pouhý týden velice těžce onemocněla. Měla nějaký zánět v těle, který zanedbala a bolesti řešila prášky. Do nemocnice se dostala za minutu dvanáct s prudkou otravou krve. Málem zemřela. Michael York seděl u jejího lůžka nonstop. Když se z toho vykřesala, oba věděli, že už nechtějí váhat - vzali se na radnici v Kensingtonu. Bylo to na jeho narozeniny a v den jejího propuštění z nemocnice, kde Pat skutečně utekla hrobníkovi z lopaty.

Jejich manželství trvá dodnes, což je v době nevěr a rozvodů a volných vztahů opravdu záviděníhodné. Michael následoval manželku do Ameriky, kde se zabydleli v Hollywoodu. A také se zájmem sledoval poměrně zajímavou kariéru svého nevlastního syna. Když se brali, Rickovi už bylo 14 let, od nevlastního otce jej dělilo pouhých dvanáct let. Ale právě tohle jejich vztah spíše posílilo, Michael i Rick byli jako bratři. Rick v Americe navázal spolupráci s Georgem Lucasem a jako producent se podílel na třech dílech slavných Hvězdných válek.

Rok 1970 měl pro Yorka hořkou pachuť. Odmítl totiž hlavní roli v dramatu Love Story. Prý v díle neviděl potenciál, stejně jako třeba Michael Douglas nebo Peter Fonda. Pak se nestačil divit a závidět. Bylo mu nabídnuto deset procent na zisku, což hodil producentům na hlavu spolu s rolí. Ryan O‘Neal zazářil, shrábl peníze a film byl nominován na sedm Oscarů. Odmítnutím role se tehdy připravil odhadem o deset milionů dolarů, což si nikdy nepřestal vyčítat.

I když pak následovala jeho velká role v muzikálu Kabaret, která Yorka po boku Lizy Minnelli vystřelila ke hvězdám i v Americe. Osm Oscarů, jeden pro Minnelli, ale žádný pro Yorka. Nikdy nejvyšší filmové ocenění nedostal. Získal „jen“ Řád britského impéria, což považuje za největší poctu, které se mu v životě dostalo. A kariéra pokračovala slibně dál.

Tři mušketýři z roku 1973 jsou pokládáni za nejlepší adaptaci Dumasova románu v historii. Michael York se v roli d’Artagnana stal vlastně doslova filmovou ikonou - každý si ho od té doby spojuje právě se slavným mušketýrem. A není divu. V té době přelomová kombinace akčních scén, romantiky, skvělé krásné výpravy a vtipu se setkala s obrovským ohlasem. Jenže opět se musela spolknout hořká pilulka - materiálu bylo natočeno tolik, že tvůrci chtěli z jednoho udělat dva filmy.

Herci se dožadovali dvojnásobného honoráře, najímal se houf právnických es, smlouva byla zkoumána div ne pod mikroskopem. Nakonec celý spor skončil u soudu. Právě od té doby mají všechny filmy ve smlouvách klauzuli o tom, kolik dílů vznikne. Nakonec druhý díl samozřejmě vznikl, ve stejné sestavě, herci spor vyhráli a byl natočen nejkrásnější film podle Dumase vůbec. Někdo však namítá, že právě York to tam „kazil“. Byl prý „moc“. Moc mladý, moc divoký, moc vlasatý, moc přehrávající. Záleží na konkrétním vkusu každého diváka.

Michael York už byl ale ve škatulce svého mušketýra. Kordu se chopil ještě v dalších filmech, v roce 1989, kdy měl premiéru film Návrat tří mušketýrů - a také ve snímku D’Artagnanova dcera (2004). Filmografie Yorka je přes jistý šuplík se jménem d’Artagnan nesmírně bohatá. Jenže kvalita snímků šla tak trochu dolů. Po krásné Vraždě v Orient Expresu se přestěhoval do Ameriky, natáčel střídavě v různých zemích různé filmy s různou kvalitou.

Za zmínku stojí například Nadějné vyhlídky, Fedora, Ježíš Nazaretský, Jménem mých blízkých, Meč Židů, Daleká země, Navštivte ráj, Gospa. V roce 1991 natočil spolu s rakouským režisérem Peterem Patzakem v Bratislavě politický thriller Rošáda podle povídky Ladislava Mňačka Mlha. Ve filmu si zahráli také slovenští umělci jako Marián Zednikovič a Jaroslav Filip.

Michael York si uvědomil, že kvalita filmů, které točí, postupně upadá, tak filmování pomalu zanechal. Raději se vrhl se na recitaci. Je obdařen krásným hlasem a načetl spoustu audioknih, vesměs s díly svého oblíbeného Shakespeara. Také miluje hudbu, jezdí po různých festivalech, několikrát navštívil i ČR.

Při jeho pobytu v naší zemi ho často vyzpovídali novináři a vznikly velice pěkné rozhovory, viz. odkazy pod článkem. Je autorem dvou autobiografických knih. Také se veleúspěšně zhostil namlouvání např. Homerova údajně pravého otce v legendárním seriálu Simpsonovi.

Spolu se stagnací kariéry začalo Michaela Yorka zrazovat zdraví. Začalo to všechno plíživě. V roce 2008 si všiml, že se mu pod očima dělají kruhy. Tmavě fialové „pytle“ nešly vůbec ničím zamaskovat, ale York to přičítal únavě a dnům, které trávil v tmavých místnostech při načítání audioknih. Jenže to bylo čím dál horší, vypadal skutečně otřesně. Tak si řekl, že málo spí, že to má z nespavosti, patlal na oči různé krémy proti pigmentovým skvrnám.

Když už to ale nešlo zamaskovat ani špičkovým filmovým make-upem, který zamaskuje naprosto vše, začal nosit tmavé brýle. Nic jiného mu totiž v té době ještě nebylo. Na inauguraci amerického prezidenta Baracka Obamy potkal známého lékaře. Když si sundal tmavé brýle, lékař se naprosto zhrozil a okamžitě Yorka poslal na vyšetření. Dost možná mu tím zachránil život. Jenže cesta k diagnóze byla dlouhá, trnitá, a málem Michaela Yorka zabila.

Odborníci si ho vzali do parády a začala série různých vyšetření. A na otázku „Co mi je?“ odpovídaly lékařské kapacity různě. Poprvé mu byla přiřknuta Fabryho choroba, vážné metabolické onemocnění. Okamžitě zahájili drastickou léčbu. Herec, který měl do té doby vlastně jen ty fialové kruhy s občasnou slabostí, upadl do kómatu. Pat ho našla doma v chodbě na zemi, byl takřka mrtvý a jen včasný zásah dalších lékařů ho zachránil.

A začalo další kolečko a další diagnóza - tentokrát měl mít York mnohočetný myelom, typ rakoviny kostní dřeně. Opět začala drastická léčba, chemoterapie, ozařování, herec přišel o vlasy, vypadal děsivě. A když se ukázalo, že tohle všechno podstoupil naprosto zbytečně, protože neměl rakovinu, Yorkova manželka se rozhodla vzít věci do vlastních rukou a kontaktovala jiného lékaře. Právě díky jeho angažovanosti bylo zjištěno, že hvězda trpí amyloidózou.

Amyloidóza je nevratné onemocnění, při kterém se amyloidy ukládají v tkáních v těle, což může způsobit srdeční selhání, střevní poruchy, chronickou únavu nebo selhání ledvin. Tento stav je extrémně vzácný, špatně se diagnostikuje a v nejhorších případech může způsobit smrt. Tři roky trvalo, než se podařilo určit správnou nemoc. Michael podstoupil riskantní transplantaci kmenových buněk, po níž se začal jeho stav zlepšovat. Zůstaly mu kruhy pod očima, fobie z lékařů a tělo zničené zbytečnou chemoterapií.

Michael York však neztrácí humor a ani přibývající roky ho neděsí. V životě si užil krásné role, potkal krásné lidi a mrzí ho jen to, že se nedočkal vlastního dítěte. Má však vnučku Ali, která je Rickovou dcerou. Vtipkuje, že je mu konečně podobná. Vzpomínání na milého herce, který se stal věčným chlapcem, můžeme zakončit slovy Michaela. Když mu byla konečně určena diagnóza jeho choroby, řekl shromážděným novinářům:

prameny:

Michael York | Biografie | ČSFD.cz (csfd.cz)

Zlín Film Festival: Britský herec Michael York si odvezl mnoho vzpomínek - Zlínský deník (denik.cz)

Klavír ani housle mi nešly, říká filmový d’Artagnan Michael York - iDNES.cz

Michael York - Wikipedia

Michael York – Wikipedie (wikipedia.org)
Michael York vítězí nad nemocí a slaví 80 let - Film a televize - Kultura - Pravda