Článek
Nechci se nikoho dotknout, sama mám máslo na hlavě. Po porodu mi dali dítě a snaž se. Nevěděla jsem absolutně nic. První měsíce s dcerou byly ve znamení pokus x omyl, kdy jsem se snažila vše dělat instinktivně, spolu s několika všeobecnými a velice mlhavými radami od pediatra. A samozřejmě jsem hledala na maminkovských portálech. Je jich více a některé jsou plné maminek normálních, slušných a s touhou pomoci, což se často nevidí. Nicméně i tam lze narazit na osobu duševně chorou, která mi tehdy zcela kategoricky oznámila, že pokud dám dceři čípek proti horečce, znásilním ji.
Snažila jsem se tedy od té doby všem těmto stránkám vyhýbat. Ale tak to víte, člověk googluje kvůli něčemu, vyjede mu něco, kde se tápající matka - gůglistka (tedy já) ocitne v nějakém jiném časoprostoru. Všichni tam mluví podivnou, prapodivnou řečí. Třeštila jsem oči na slova, která jsem neznala. A to si myslím, že mám poměrně slušnou slovní zásobu.
Samozřejmě, evergreeny jako manža, mimísek, těhu, tuleníčko nebo ovulka, toto proniklo snad ke každému. Ať člověk chce, nebo ne, obohatí mu to výše zmíněnou slovní zásobu - v tom negativním smyslu. Pokud je tu někdo tímto sluníčkovým maminkovským slangem dosud nepolíbený (gratuluji!), vězte, že význam těchto patvarů je manžel, mimino, těhotenství, pohlavní styk a ovulace. Ale nejde jen o slovíčka.
Tento doslova a do písmene „dark web“ se pyšní i fotkami nechutných pokrmů typu nakrájený gothaj zalitý smetanou či houskový knedlík přelitý jogurtem, s popiskem „ovocné knedlíčky na náš způsob, příťa si čvachtal!“ (tak to nepochybně. A prosím pěkně, příťa je dle výkladového slovníku, na kterém usilovně pracuji, přítel!).
Ještě horší jsou fotografie všech tělesných výměšků mimísků. A tím myslím všech. Takže nedá vůbec žádnou práci na narazit na fotku plné plíny s popiskem - „udělali jsme eánek a máme v něm nějaké cucínky, ale jsme jen kojo, máme jít k mudře?“ Což v překladu znamená - Dítě se vykadilo a má v tom cucky, je jen kojené, máme navštívit dětskou doktorku?" Jojo.
Opravdu je to nový jazyk. Žádný slang ani žargon, zcela nový jazyk! Tato sluníčková maminkovština roste a kvete. Počet pošahaných uživatelek (a uživatelů!) se zvyšuje kosmickou rychlostí. Určitě brzy bude respektovaný světový jazyk! Ve školách se bude učit! Achjo.
Když jsem nevěřícně dotřeštila oči na fotografie nejen eánků, ale hlenů, blitek, ušního mazu a pokrmů, jejichž fotografie se nedaly odlišit od fotografií obsahu plné pleny, začala jsem pídit po významu maminkovských slovíček. Jelikož mám ráda ve všem jasno, nořila jsem se hlouběji a hlouběji do temných hlubin webu, jehož jméno má v sobě slovo „mimi“ (modří už vědí).
Snažila jsem se dát slovíčkům srozumitelný překlad do češtiny. Pravda, práce to nebyla lehká. Muselo se číst mezi řádky i mezi neřádky. Ale nakonec jsem něco dala dohromady. A s dovolením se o svůj malý překladový slovníček podělím. Zčásti pro zajímavost, zčásti pro tápající a rady hledající maminky, které se v těchto kalných vodách ocitnou poprvé.
Při tvorbě svého veledíla jsem narazila na jakési podkategorie maminkovštiny. Jedná se o posloupnost - zprvu jde o zařizování domu či bytu, poté snaha o početí dítěte, snaha o umělé oplodnění, fotky těhotenských testů, porod a vše o porodech, novorozenec, kojenec, batole - a tím související růst, jídlo, zuby, kojení, spánek a vše, na co si jen vzpomenete. Další velmi oblíbenou oblastí slov jsou partnerské vztahy všeobecně a zmíněné obskurní recepty na „mňamky“.
Neméně zajímavou kategorií maminkovštiny jsou ženské věci - přes bolest hlavy, menstruaci až po různé výrůstky, bradavice, padání vlasů, prášky na hlavu i na hlavu (však rozumíte) - často jsou též doprovázeny fotografií a popisek „tohle bylo ráno po tuleníčku na papíře, je to MS nebo si mám udělat ovutestík?“ s přiloženou fotkou toaletního papíru s čímsi - to už je fakt, fakt silné kafe (kafátko). A MS je menstruace.
Víte co - zde je ten slovník. Ať se neztrácíte ještě tady! Na posloupnost jsem se postupem doby vykašlala, protože jsem měla co dělat, abych se hysterickým smíchem nezřítila ze židle. Inu, posuďte sami. Třeba vám tento malý překladový česko - maminkovský slovníček někdy zachrání život (žitíčko). Nikdy nevíte! Tak hurá na maminkovštinu!
- Jednodětka - matka mající jedno dítě, stejně tak dvoudětka či třídětka. A to je teprve začátek, ehm...
- Prstíčkování - není to přesně to, co si myslíte a co vás okamžitě napadne. Zkusím bližší vysvětlení - spermijky do jeskyňky - aha, už jsme doma? Rozumím. Je to přesně to, co to znamená. Jistý způsob inseminace. Je zajímavé, že tento termín sluníčkové matky používají s jakýmsi hrdým gustem, jakože "měla jsem tuleníčko, heč..."
- Mrcha - jojo, je to menstruace. Zvláště u snažilek, což je výraz pro ženy, které se snaží o dítě, je slovo mrcha populární. "Zase přišla mrcha." Také se často používá zkratka MS. Kde jsou časy Tety z Červený Lhoty či starých dobrý krámů - pánové i dámy odpustí, ale není to tak?
- Dálnice - tak tady jsem tápala. Říkám si, baví se o těhotenských testech a vzápětí jedou autem po tříproudovce? Jo, pak mi to došlo, v kontextu s dušíkem, což je stín druhé čárky na těhotenském testu. S oblibou se zveřejní fotografie testu s otázkou "vidíte ho, nebo ne?" Diskutující poté s radostí oznamují, že ho buď vidí, nebo zdrceně, že nevidí. A snažilka za pár dní zveřejní fotku zmíněné dálnice. Heuréka, mám to. Dvě jasně zřetelné čárky na těhotenském testu. Gratulace!!!
- Domarodka - doparoma, co to je? Domorodá žena nějakého kmene? Nebo žena, která ochořela a marodí doma. Ne. Jistěže se jedná o doma rodící ženu. Pěkné.
- Kojo - no jo. Kojo. Též kojomil, ceckomil, prsomil, mlíkomil, kozomil, v dalších příbězích - "jdeme na kojo..." Prostě kojení. A mimísek, co kojení zbožňuje. Chce se mi výt na měsíc jako kojo... kojot. Kojotovi. Zvláště při větě: "Náš Artíseček je ceckomil, dneska mě osmkrát podojil. A teď chce další kojo. To zase bude naděleníčko v pampsu. Jsem megakojanda". Haúúúú, co se to s ženskýma děje?
- Bydlenka - tak tady jsem narazila. A přitom je to prý ohromně známé a jsem pitomá, když to nevím. Původně jsem myslela, že jde o překlep, rybenka. A zamoření rybenkami v domácnosti. Kdepak. No, ačkoliv o zamoření domácnosti se jedná také, ovšem jiným způsobem - bydlenka je žena, která zařizuje bydleníčko, zvelebuje byteček a doupátko různými krámy a lapači prachu. Aby se dobře žil ten živůtek s manžou, mimískem, nebo příťou. Achjo.
- Ajdam - v maminkovštině znamená ajdam prostě Eidam. Nebo jakýkoliv sýr, kterým se posypou mňamky nebo papů. Většinou jsou to recepty přímo bizarní. Těstoviny obarvené namodro posypané ajdamem. Například. Evergreenem mezi recepty je zapečený rohlík s ajdamem a gothajem. Manža si bude čvachtat. Pohlreicha by trefil šlak, to vám garantuji!
- Nurouš, Parouš, Utrouš, Sirouš a Čípajda! - haha, že by novodobá Saxana? Suxo Plexo Muxo? Ale kdeže. Zamyslete se. Už to máte? Mně to trvalo, ale pak jako v animáčích se mi nad hlavou rozcinkal zvoneček. Nurofen, Paralen - klasika, léky pro děti. A Utrouš je těžší, zvláště pro ty, co s ním nikdy nepřišli/y do styku. Utrogestan. Já ho brala, malá je z IVF, takže ano. Názvy léků. S tím souvisí i dva poslední - zní to jako jména z Neználka. Ale je to jednoduché. Sirup a čípek. Proč? Proč to dělají? Proč to takhle przní? Netroufám se ptát, protože se bojím.
- Zmrzlík - znám jen pražský hucul klub, který sídlí na Zmrzlíku. Asi někdo píše o koních a připletlo se mu to do diskuse o IVF (umělé oplodnění) - ba ne. Zmrzlík je zmrazené embryjko, které se rozzmrzlíkuje a mudra může zasadit semínko do svatyňky. A pak je z ženy čekačka (něco jako čekačka Kačka, jak hanlivě označovali novináři princeznu Catherine). A když se objeví ona zmíněná dálnice, tak vznikne stav, který pošašená maminkovština označuje jako těhulkování (těhotenství) - hůře to nešlo? Ale pozor, nikomu se nevysmívám, zažila jsem přesně to samé, včetně zmrzlíka, čekačky i dálnice. Jen jsem tomu tak neříkala, protože by mi nikdo nerozuměl!
- Tatínkování - tak tady jsem opět tápala. Při větě "Příťa dnes Laurinku krásně tatínkoval." , která evokuje opravdu doslova to, co evokuje a je na trestní oznámení, jsem zalapala po dechu. To jako opravdu takhle na rovinu napíšou to, co napíšou? Ale kdež. Tatínkování je totiž popis činnosti zcela jiné. Jde o to, že se zmíněný příťa choval jako vzorný tatínek. Vzal Laurinku na hřiště a pak spolu hráli pexeso. Věnoval se jí. To je tatínkování. Bože můj.
- Nemáma - máme, či nemáme mámu? Ema mele maso? Proč tak dehonestující výraz pro bezdětnou ženu? Nematka, nikdymáma, dokonce až expresivní houbymáma či hovnomáma, nebo bezdětka - jako bába, co nemá dědka. Ale jsou to fakt označení pro bezdětnou ženu. V kontextu diskusí až hanlivě vyjádřeno. "Co může ta houbymáma vědět???" No nemůže, ale proč se navážet do bezdětných? Copak jste něco víc jen proto, že máte děti? Nikdo neví, jak to je, proč je nemá, tak fakt není na místě se hrdě (a hanlivě) maminkovštinou vytahovat. Dlouho jsem byla nemáma a užila jsem si své. Takže tohle mě spíš naštvalo. Některé ženy jsou fakt škodolibé až ďábelsky.
- Kapitán - jak byste pochopili větu: "Manža měl velkýho kapitána, tlustice byla na prvňáka a ofiko." Že by někam jeli na lodi a tlustice je přece ryba, ne? Vidíte, jak je to úplně na hlavu postavené? Pak jsem to pochopila. Kapitán je nejsilnější spermijka, ta, co první dorazila do svatyňky k vaju (to je vajíčko, ale už snad chápete). Tlustice je druhá čárka na testu, viditelná hned na první pokus a oficiálně. No nic. Kapitán...
- Bublinkováníčko - ne, nejedná se o perličkovou lázeň. Ani o ráchající se matku ve vířivce. Jde o první pohyby plodu, ještě se to nazývá motýlkování. První znamení toho, že fazolka se v bříšínku (skutečně, věřte mi, bříšínko se používá velice často, stejně jako bubínek či bubíneček) má k světu a bude z ní bejbísek či ňoupínek. Pokud jsou v bříšínku ňoupínkové dva, označuje se těhotná žena s dvojčaty jako dvojtěhule. A dvojčata jednovajky či dvojvajky. Já už fakt radši vůbec nic neříkám...
- Novoš - v jednoduchosti je krása! Novorozenec! Jupíííí!!!
- Mimoň - zde je to v kontextu jasné. Mimoděložní těhotenství. Ovšem věta:"Já měla mimoně a pak bylo tuleníčko a teď mám jednovajky," kterou těšila jedna supermatka druhou, která chtěla skutečně jen poradit a popovídat si s ženami, co mimoděložní těhotenství prožily, se asi minula těšícím účinkem. Protože nebohá maminka musela větu nejdříve rozluštit. Alespoň přišla na jiné myšlenky. Vše zlé je pro něco dobré.
- Kokýno - toto zajímavé slovo má dva významy. Pokud se zamění, vznikají vtipné situace. "Spapali jsme kokýno," nebo "Marťousek vyeánkoval takový velký kokýno!" (s přiloženou fotkou!) Buď je kokýno sladkost, jakákoliv, nebo hovínko. A teď babo raď. Mimochodem, stolice se probírá na těchto webech neustále. A to nejen dětská. Eánek, míchaná vajíčka (ano, opět zmatení pojmů - nejedná se o pokrm, nýbrž o konzistenci stolice kojeného dítětě), naděleníčko (jezuskote!) průjmíkujeme (máme sračku), související nočníkování, látkování, bezplenkajda, (posazování na nočník, látkové pleny, bezplenková metoda) a děsuplné dupajdy. To nemohou napsat dupačky??? Nemohou! Mluví přece maminkovštinou.
- Špendlíček - o šití jsme ještě nemluvili, o tom píší hlavně bydlenky. Ovšem napadlo by někoho, že špendlíček je v maminkovštině nedonošené dítě? Mě tedy ne. Z velice dramatické situace, jakou bezesporu narození nedonošeného dítěte je, se stane rázem humorná věc, pokud si přečtete větu: "Špendlíček v inknouškovi". Inknoušek je inkubátor. To byl docela oříšek vám řeknu.
- Soutěžilka - soutěžilka je žena, která soutěží. Stručné, výstižné. Soutěžilky se zúčastňují všech soutěží a pak se chlubí každou výhrou, většinou ve formě fotografie, kde je něco hnusného naaranžováno do pozice ještě hnusnější, ale ve finále je soutěžilka tak spokojená, že popíše fotku: "A další výhrajda. Bydlenkám by se lovískovala..." Výhrajda, prokristapána...To fakt lovískuju!!!! (miluju, ehm)
Nevím, co se to s ženskými děje. Vím jen, že maminkovština se lavinovitě šíří i mezi relativně normální sortou matek. Tuhle jsem slyšela velice inteligentní a milou paní, která svému potomkovi (už velkému, asi pětiletému chlapci) s naprosto normální intonací - žádným šišláním - oznámila, že: „Vezmi si tu rohlajdu a až to spucíneš, pojedeme na koupališťátko.“ Koupališťátko, to je krásné. Nebo hřišťátko, to mě teď napadlo. Jupííí, stvořila jsem slovo!
Tak snad někdy příště zase, až se vzpamatuji, neboť vyčerpá samotné psaní těchto úžasných slov. Teď půjdu udělat nějakou ňamku, asi s Ajdamem, aby si manža čvachtal a večer bylo tuleníčko. Nebo nevím. Nebo půjdu pro dceru do školkajdy.
Hezký den a zase někdy příšte!
