Sid Vicious a Nancy Spungen: tragický konec punkové lásky zůstává dodnes záhadou

Sid Vicious se za svůj krátký život stihl stát symbolem punku. Ikonický vzhled, více než bouřlivé vystupování, kapela Sex Pistols, heroin, sláva, zhroucení, excesy, pád, smrt. A také zmínky o něm napříč celou punkovou scénou po celém světě. Nejen v textech písní, v napodobování jeho proslulého šklebu, který při vystupování „nesundal“ z tváře, v hesle Sid byl nevinnej!, ale i ve způsobu života.

Osoba Sida Viciouse se stala pojmem, klasikou pro punk přímo specifickou. Už jen samotná (a trošku pozérská) stylizace do jeho osobité a typické vizáže provází v jednu chvíli snad každého punkera. Sid rovná se legenda punku. Stejně tak Sex Pistols. O ní a o působení Sida v této slavné kapele bylo napsáno mnoho. O Nancy Spungen také.

Ale zkusme si připomenout, co se v dnes již kultovním hotelovém pokoji s číslem sto vlastně stalo. A jaký byl jejich toxický, krátký, ale intenzivní vztah a smrt.

Sid Vicious a Nancy Spungen - smutní protagonisté destruktivní lásky, která byla od začátku odsouzena k zániku.

V osobě této dívky jakoby se nahromadilo všechno zlo světa. Start do života měla velice těžký a její matka sama později uznala, že prapříčina problémů dcery může skutečně souviset s tím, co se jí stalo hned po narození. A že se Nancy narodila, jak to tak říkáme -na špatné planetě, protože další a další problém se nabaloval na druhý, až z toho vznikla Nancy - snad nejhorší a nejproblémovější osoba v celém širokém okolí.

Malá Nancy se narodila v americkém státě Pensylvánie, konkrétně 27. února 1958 ve Filadelfii. Matka Deborah a otec Frank patřili ke středostavovské rodině a celý klan Spungenů byl židovského vyznání. Na první dcerku se moc těšili, ale když se Nancy Laura ocitla na světě, začal jeden velký chaos. Dítě mělo kolem krku omotanou pupeční šňůru, bylo přidušené a okamžitě následovalo odebrání od matky.

Nancy byla několikrát resuscitována. Nikdo nevěděl, v jakém stavu bude její mozek, který byl bez kyslíku. Navíc novorozenec trpěl těžkou žloutenkou a lékaři zjistili cyanózu - Nancy musela postoupit transfuzi krve.

Lékaři holčičce nakonec zachránili život, ale okamžité odebrání od matky si zřejmě někde vzadu v hlavě nesla celý další život. Ve třech měsících neustále křičící mimino vyšetřil pediatr a předepsal kojenci poměrně silný barbiturát. Závislá byla Nancy tedy prakticky od prvních dní. A tak se to s ní táhlo. Vyrůstala v naprosto nevyzpytatelnou dívku. Všichni se jí báli, sice měla ráda svého mladšího bratra Davida, ale nejmladší dítě, Susan, před sestrou museli zamykat.

Nancy byla vyloučena z několika škol, napadala děti i dospělé, na svého psychologa vytáhla nůžky. Po celé dětství byla neustále pod vlivem různých prášků - uklidňováky, nakopáváky, jak se tak říká, vše v jednom koktejlu. Metodou pokus - omyl do dívky prali doslova všechno možné. V patnácti letech jí byla diagnostikována schizofrenie - po pokusu o sebevraždu, který téměř vyšel. Svou oblíbenou zbraní (nůžky) si podřízla žíly a zachráněna byla na poslední chvíli.

Přesto byla Nancy velice inteligentní a bystrá. Měla na víc, ale psychické problémy prostě všechno přebíjely. Sice se dostala na univerzitu, ale z té ji vyhodili - kvůli drogám. V sedmnácti odjela na vlastní pěst do New Yorku, kde se živila prostitucí. Brala drogy, žila na ulici. V té době milovala rockové kapely, Aerosmith, Ramones. Stala se z ní groupie, spala se členy různých kapel. Bylo jí úplně jedno s kým, hlavně, když měla drogy, sex a mohla se zúčastnit večírků.

Se členy kapely The Heartbreakers nakonec v roce 1976 doslova utekla do Londýna, protože v New Yorku ji pronásledovali dealeři a pasáci. V Londýně změnila image - nosila na blond nabarvenou trvalou, silné černé oční linky, bílý obličej, rudá rtěnka, kožené oblečení. Už byla závislá na heroinu, kterému podřídila naprosto všechno. A také viděla Sex Pistols. Dělala si prý zuby na Johnnyho Rottena, zpěváka, ale pak se seznámila se Sidem. A on se zamiloval.

Prý se potkali už v den jejího příletu. On v tom spatřoval osudové znamení a sotva osmnáctileté Nancy to bylo jedno. Hlavně, když je slavný a ona bude mít na heroin. Ale ráda ho měla, což uznávali všichni. Dokonce tak, že mu ukázala heroin. S trochou ironie - tak byla hodná! Sid samozřejmě okamžitě závislosti propadl. Stála za rozpadem kapely, protože Sid Vicious se z heroinu doslova zbláznil. I z Nancy.

Kolo osudu se roztočilo a začalo se psát poslední dějství života Nancy Spungen.

Zatímco Nancy byla Američanka, Sid byl Angličan. Narodil se 10. května 1957 v Londýně jako John Simon Ritchie (některé prameny uvádějí prohozená křestní jména - Simon John) do rodiny vojáka Johna a Anne Ritchie, která byla původně také vojačka. Otec byl dokonce členem gardové stráže Buckinghamského paláce. Ale rodinné poměry byly více než divné. Anne v nějakém pohnutí mysli nechala celý svůj dosavadní život za sebou a i s malým synem odjela na Ibizu. Co na ostrově chtěla dělat nebo nedělat, asi nevěděla ani ona sama.

Tak Sida vláčela od ničeho k ničemu a čekala, až se k nim otec připojí. Jenže ten se na manželku i syna vykašlal. Asi už měl komplikované Anne plné zuby. Matka se synem neměli vůbec nic a Sid později přiznal, že se jeho matka na španělském ostrově živila prodejem drog. Jestli to byl jeden z jeho nesčetných výmyslů, to nevíme. Sid Vicious si totiž naprosto zkresloval realitu. Už jako chlapec začal pít - a to ve velkém.

Z Ibizy se neslavně za pomoci britského velvyslanectví matka a syn vrátili zpět do Anglie. A nastalo putování sem tam. Už takhle narušený kluk neměl žádnou jistotu, žádný domov. Jen si vždy někde nebo na někoho zvykl a za týden bylo všechno jinak.

Budiž ale řečeno matce Anne ke cti, že se v té době (nakrátko) uklidnila a skutečně se snažila dát mu v rámci svých možností všechno. I nového otce. Christopher Beverly měl syna své manželky rád. A stejně tak si na něj zvykl John. Žili v Kentu a vypadalo to hezky. Ale Christopher za šest měsíců (!) po svatbě zemřel na náhlé selhání ledvin. Johnovi bylo osm let a zase neměl žádného otce. A zase další stěhování.

Sid vychodil školu a všichni, kdo ho pamatují, se zmiňují o tom, že byl velice citlivý. Hezký a nadaný. Ale co to bylo všechno platné, když vše přebíjely jeho destruktivní sklony, odpor k jakékoliv autoritě, výtržnosti, alkohol, drogy.

Matka Anne v roce 1973 úplně rezignovala na život, brala heroin, vůbec nevěděla, co syn dělá, že chodí na školu pro problémové děti, bylo jí to jedno. John se seznámil s Johnem Lydonem, pozdějším Johnnym Rottenem, po několika různých kapelách, kde působil, zakotvil právě v Sex Pistols. Přijal jméno Sid podle křečka, který ho pokousal a příjmení Vicious - (zlý, zvrhlý, zvrácený).

Mimo alkoholu, který do sebe lil po litrech, začal brát amfetaminy a LSD a různé koktejly z prášků. Divoký mladík v kožených kalhotách s rozcuchanými vlasy a věčným šklebem na tváři, který nechyběl na žádném punkovém koncertě, byl dokonalým představitelem rebelantského hnutí. Přestože neuměl hrát na žádný nástroj, manažer ho v únoru 1977 přijal do kapely jako baskytaristu.

A pěkně zapadl. Velice pěkně. Dokonce na jeho průserech kapela postavila svou popularitu. Ve skladbě Bůh žehnej královně uráželi Sex Pistols v nové sestavě královnu Alžbětu II, lidé se s nimi prali a napadali je. A kapela zase napadala lidi. Sid byl blázen, dělal na koncertech hrozné věci, ale na to právě fanoušci chodili. Co zase vyvede.

Zbičoval řetězem hudebního kritika, hodil po fanynce flašku, která ji navždy oslepila, řezal se, plival do kotle pod pódiem krev, rozbíjel kytary, močil, vše, na co si jen vzpomenete. Byl úplně mimo sebe.

Sex Pistols má historii krátkou, ale velice pohnutou a legendární. O této kapele existuje spousta knih, článků i filmů a toto shrnutí je velice stručné. Zde jde hlavně o osobu Sida. Ten se setkal s Nancy Spungen. Začali spolu brát heroin, některé zdroje tvrdí, že ho bral již předtím a dealovat mu ho měla vlastní matka Anne. Jak to celé bylo, v tom se pár věcí rozchází.

Důvěryhodnost jeho známých a hudebníků byla v té době velice tristní - každý byl na drogách, každý byl úplně mimo. Sid se do ordinérní, zfetované a někdy naproto děsivé Američanky zamiloval.

Kolo osudu se roztočilo a začalo se psát poslední dějství života Sida Viciouse.

Po turné ve Skandinávii, Nizozemsku a Británii se v lednu 1978 Sex Pistols vydala na své první (a poslední) turné do USA. V londýnských klubech i po celé Anglii je nikdo nechtěl. Koncert vždy skončil naprostou zkázou vybavení, nástrojů, publika i majitelů. Nancy už kapelu doprovázela s naprostou samozřejmostí po Evropě. A stala se skutečným rušivým elementem ve všech směrech. Do všeho mluvila, zamilovaný Sid se hádal s ostatními, v plánu byl dokonce jakýsi „únos“ Nancy - prostě chtěli Sida někam zavřít a ji odvézt na letiště a posadit na letadlo někam, kamkoliv.

Oba propadli heroinu. Sid byl úplně mimo sebe, naprosto mu přeskočilo. Na Nancy se nesměl nikdo křivě podívat. Toxický vztah gradoval a gradoval. Dvojice se v rauši milovala a v absťáku bylo na denním pořádku bití, bili sebe navzájem hlava nehlava, házeli po sobě všechno možné, skutečně si ubližovali. Jakoby se chtěli zničit, aby se vzápětí zase milovali - když měli heroin. Nancy si před ním opět několikrát podřezala žíly, aby „viděl“, že je toho schopná, když by ji náhodou opustil. Ti dva opravdu naplnili to punkové NO FUTURE!

Do USA s nimi Nancy samozřejmě chtěla letět také. Do letadla však nenastoupila, o to se prostě někdo postaral. Sid se úplně pomátl. To už v kapele vládla atmosféra rozkladu a zmaru. Turné organizovalo studio Warner Bros., které trvalo na tom, aby Vicious přešel z heroinu na metadon. Od manažera dostával čtrnáct dolarů na týden, ale stejně si vždy heroin někde našel, takže byl neustále zfetovaný.

Turné dopadlo hrozně, Sid se choval jako nějaký nejtěžší případ z blázince - jen tak namátkou rozbil kytaru o hlavu fanouška, který se na něj prý blbě podíval, vyřezal si břitvou do břicha „gimme a fix“, americké publikum nazýval „buzerantskýma kovbojema“, načež ho trefila do hlavy plechovka… Nedalo se to. Nakonec prorazil hlavou zeď v hotelovém pokoji. Chtěl Nancy, chtěl pryč, chtěl za ní, chtěl heroin.

Sid Vicious nasedl na letadlo ze San Francisca do New Yorku. No - nasedl - spíše byl do něj odvlečen, protože sám nemohl chodit, jak sjetý byl. Několik jeho fanoušků mu pomohlo a dali mu na letenku. Na palubě letadla zkolaboval. Kombinace diazepamu, metadonu, alkoholu a LSD vykonala své - ač byl zvyklý, vzal si od všeho dávky doslova koňské. V kómatu byl převezen do nemocnice v Queensu, kde se probral a podepsal revers. I když byl varován, že pokud bude takhle pokračovat, bude za chvíli mrtvý. Spěchal za Nancy.

A když se dvojice sešla, hned si dal heroin. V naprostém rauši pobývali chvíli v Paříži, kde Sid tak trochu slíbil, že nahraje pár písní a dá pár rozhovorů, ale záběry z nich jsou nesmírně zoufalé. Navíc, když byl pryč z hotelového pokoje, kde dvojice trávila veškerý čas, Nancy se opět podřezala - aby mu ukázala, co udělá, když ji nechá samotnou. A to Sid nemohl dopustit. Nejdřív ji zbil, ona jeho, pak se zase usmířili. Po krátkém intermezzu v Londýně, kde už s dvojicí skutečně nikdo nechtěl nic mít, se vrátili do New Yorku.

A tam se usídlili v hotelu Chelsea. V pokoji s číslem 100. Pod jmény pan a paní Ritchie. Tento hotel byl mezi umělci hodně populární, pobývala v něm slavná jména jako Madonna, Bob Dylan, Andy Warhol, Iggy Pop, Janis Joplin. Personál hotelu byl tedy zvyklý na slavné hosty, na večírky, na hluk. Ale na co nebyl zvyklý, na co se ani zvyknout nedalo, byl pobyt Sida a Nancy.

Dva měsíce dvojice trávila v hotelovém pokoji v posteli. Téměř nevycházeli ven, naopak, hosté chodili za nimi. A jací hosté! Party zfetovaných lidí, dealeři. Pořádali velkolepé večírky. Otázka, kdo to platil, samozřejmě vyvstane na mysli všem - nikdo neví. Spekulovalo se i o velmi známých lidech z branže, kteří měli Sida podporovat. Deborah Spungen, matka Nancy, potvrdila, že jí dcera několikrát týdně volala. A prosila ji o peníze.

Zmiňovala, že chtějí jít se Sidem abstinovat, stěžovala si matce na bolest v ledvinách. Matka jim tedy nějaké peníze posílala, dokonce se za dcerou rozjela, ale Nancy odmítla matku přijmout. A není divu - bordel, který v pokoji vládl, byl neuvěřitelný. Pokojské se tam bály vstupovat, byla to doslova jáma pekelná. Vedení hotelu docházela trpělivost a rozhodli se, že sice platící, ale obtížné hosty vyhodí. Jenže už to nestihli.

V noci z 11. na 12. října 1978 došlo k tomu, co tak trochu všichni tušili, že nastane. Že jeden z páru, případně oba naráz, prostě zemřou. Jenže představa, že se předávkují, která se přímo nabízela, se (zatím) nekonala. Mělo to být ještě mnohem horší. Dvojice uspořádala večírek, během kterého pokojem prošla spousta neznámých lidí.

Sid si měl podle pozdějších výpovědí účastníků osudového „matiné“, které se podařilo dohledat a ztotožnit, vzít přes třicet tablet Tuinalu (barbiturát, hypnotikum a sedativum). Tato dávka by člověka spolehlivě zabila, navyklého Sida přivedla „pouze“ do kómatu.

Když mu dávka zabrala, zhroutil se a zbytek noci ležel vlastně v bezvědomí v posteli. Někdy k ránu 12. října zaslechlo několik hotelových hostů za jejich dveřmi ženské sténání. Nikdo to však nechtěl řešit, po dalším ohromném večírku si nevyspalí hosté šli stěžovat na recepci. Mysleli si, že tam prostě někdo souloží, jak to tak bylo poslední dobou v pokoji číslo sto „úplně normální“.

V deset hodin zazvonil na recepci telefon. Volal Sid Vicious a nebylo mu rozumět ani slovo. Nakonec recepční usoudil, že se na to může vykašlat, že to „zfetované hovado“ zase něco chce, a zavěsil.

Jenže pak mu to nedalo, to mumlání bylo poměrně zoufalé. Hodinu před polednem tedy raději personál vyrazil do stovky, aby se podíval, co se vlastně děje. Nancy napůl seděla, napůl ležela v koupelně pod umyvadlem v kaluži krve. Měla na sobě jen kalhotky, z břicha jí trčela rukojeť nože. Sida našli, jak se potuluje po chodbách, narážel do zdí a něco si mumlal. Když viděl personál hotelu, začal strašně řvát: „Moje holčička je mrtvá, mrtvá!“

Přiznal, že když se probral z toho svého kómatu, Nancy v posteli nebyla. Teprve dvacetiletou Nancy našel v koupelně už mrtvou. Ale bylo samozřejmé, že všichni shromáždění měli hned jasno - udělal jsi to ty! A zavolali policii.

Sid Vicious byl zatčen a převezen na policejní stanici. Vypovídal zmateně, plácal páté přes deváté, policisté postupně dávali dohromady svědky a obraz celé události. Nakonec byl Sid obviněn z vraždy druhého stupně. Svědci uvedli, že Nancy byla živá ještě v pět hodin ráno. Věrohodnost těchto svědků však byla samozřejmě několikrát zpochybněna.

Sid Vicious se opět choval jako pomatený. Chvíli prosil policisty, ať ho zabijí také, chvíli říkal, že se s Nancy pohádal, navzájem se zmlátili a šli spát.

Ráno ji měl najít bodnutou v koupelně, prý ještě dýchala, ale on ji tam nechal a šel si na Lafayette Street sehnat metadon. Když se vrátil, už nežila. Na otázku vyšetřovatelů, proč jí nepomohl, ale raději si šel koupit drogy, uvedl: „Ou, jsem zvíře.“

Jeho další změna výpovědi však byla podstatná a dostala ho na dva měsíce za mříže. „Bodl jsem ji, ale nechtěl jsem ji zabít. Miloval jsem ji, ale s*ala mě. Udělal jsem to, protože jsem špinavej pes.“

Vražedná zbraň také zrovna nemluvila v jeho prospěch - Nancy byla bodnuta nožem Jaguar K 11 - tento nůž měl Sid koupit pro ni. Nahrávací společnost spolu s matkou a Mickem Jaggerem (o jeho angažovanosti v této věci se ale dodnes vedou spory a dohady) mu zajistila špičkového právníka, který dosáhl propuštění na kauci 50 000 dolarů. Podmínkou bylo docházení na metadonovou kliniku.

O pár dní později se Sid pokusil o sebevraždu. V hotelu Chelsea, kde opět bydlel spolu s matkou, vyšrouboval žárovku, rozbil ji a podřezal si žíly.

„Chci se připojit k Nancy a dodržet svou část dohody,“ ječel, když ho odváželi na psychiatrii, „nechte mě odejít za mým pokladem, chci jít za ní, musím jít za ní!“ Tato epizoda nahrávala dohadům, že smrt Nancy byla součástí sebevražedného paktu obou milenců, který se zvrtl. O tom skutečně oba často mluvili, že spolu zemřou. Jenže to každý bral jako plácání nesmyslů v drogovém rauši.

Při několika soudních jednáních vyšlo najevo, že z apartmánu v Chelsea zmizelo skoro třicet tisíc dolarů. Nabízela se verze, že vrahem Nancy může být jeden z drogových dealerů, který nosil páru drogy, o penězích věděl a Nancy ho přistihla. Jenže tohle bylo jen tvrzení Sida, nikdo jiný žádné peníze neviděl.

Pak někdo přišel s teorií, která skoro vypadá jako nejpravděpodobnější - Nancy se mohla bodnout sama, aby mu „ukázala“, jako to udělala už tolikrát. Měla čekat, až ji zděšeně zachrání, aby ho mohla zahrnout výčitkami. A tentokrát to měla přestřelit. Taková Nancy skutečně byla a mohlo se to stát. Ale nikdy se to neprokázalo.

Lékařský posudek zněl, že pokud Sid skutečně požil to co požil, nebyl schopen vůbec ničeho, natož někoho vraždit. Vlastně se jeden ze soudních znalců velice pozastavoval nad tím, že je ten člověk ještě naživu a pokládal to za „neuvěřitelný zázrak“. Otázka stíhala otázku a Sid Vicious už vůbec nevěděl co povídá. Vynořila se spousta teorií, jedna bizarnější než druhá.

Při dalším pobytu na svobodě napadl Sid Vicious skleněnou lahví muže, kterého málem zabil. Putoval opět za mříže a opět ven na kauci. Je až neuvěřitelné, co se během pár týdnů dělo - a vše mu procházelo. Podstoupil nucenou detoxikaci a snad poprvé v životě byl čistý. Do té doby spadá rozhovor, který s ním udělal novinář, když ho zastihl vycházet ze soudní síně.

Novinář: „Bavíte se dobře?“
Vicious: „Děláte si p*del? Vůbec se nebavím.“ (Dlouhá odmlka)
Novinář: „Kde byste teď chtěl být?“
Vicious: „Pod zemí.“
Novinář: „Myslíte to vážně?“
Vicious: „Ano.“ (Tichým a smutným hlasem)

1. února 1979 byl Sid Vicious po dokončení detoxikačního programu propuštěn z Rikers Island. Sotva opustil brány věznice, sháněl heroin. Někteří měli trošku soudnosti a nic mu nedali, jiným to bylo jedno. Sehnal nějaké barbituráty, heroin, amfetaminy, takovou tu svou klasickou směsku. Měl novou přítelkyni, jistou Michelle Robinson, se kterou se seznámil během soudních stání.

Ta uspořádala ve svém bytě večírek na oslavu jeho propuštění. Kolem třetí ráno si Sid píchl smrtelnou dávku heroinu. 2. února 1979 ve věku 21 let punkový bouřlivák umírá na předávkování.

A opět začalo kolečko spekulací. Dodnes se tvrdí, že heroin mu měla obstarat jeho matka, která byla velice „úspěšnou“ dealerkou. A tento heroin měl být silný a čistý, na což Sid nebyl zvyklý, zvláště po detoxu, a dal si toho omylem moc. Spekulace o tom, zda to byla nebo nebyla sebevražda, doslova prolétly celým světem. V té době byli Sid Vicious i Nancy Spungen nesmírně populární, po smrti Nancy snad ještě více.

A když byl mrtvý i Sid, reportéři tábořili všude, kde se pohybovali příbuzní obou smutných protagonistů celé této punkerské lovestory. Noviny měly žně, jejich tváře byly několik týdnů na titulních stranách a spekulace stíhala spekulaci. Po smrti Sida Viciouse bylo totiž vyšetřování vraždy Nancy Spungen zastaveno a odloženo. Hlavní podezřelý už nežil a jiný podezřelý nebyl.

Matka Sida, Anne, trvala na tom, že Nancy a její syn uzavřeli sebevražednou smlouvu. Jako důkaz předložila dopis, který Sid napsal.

Deborah Spungen tvrdila to samé. Sid jí poslal dopis z nemocnice, kde se zotavoval po svém sebevražedném pokusu. Stálo v něm něco podobného. Anne tedy požádala Deborah, aby synův popel mohla umístit k Nancy, která byla pochována doma v Pensylvánii na židovském hřbitově. Kvůli víře to však Deborah striktně odmítla. A tak to měla vzít do svých rukou matka Anne. A opět - existují další teorie o tom, co se stalo s popelem Sida Viciouse. Jeho matka ho skutečně měla dovézt do Pensylvánie, kde v noci lezla přes hřbitovní zeď a zahrabala ho do hlíny k Nancy.

A další verze, která koluje hlavně mezi punkery celého světa - letěla z USA domů do Londýna. Urnu s popelem pak na londýnském letišti Heathrow nesla přes vestibul. Klopýtla, urna jí vylétla z rukou, otevřela se a část popela měla do sebe vsáknout klimatizace. Povídačky o tom, kterak Sid Vicious cirkuluje ve ventilačním systému londýnského letiště, jsou už legendární. A každý pořádný punker se při návštěvě Londýna musí jít nadýchat vzduchu na letišti.

Do dnešního dne se nepodařilo prokázat, kdo Nancy zabil a jestli Sid Vicious skutečně spáchal sebevraždu, nebo šlo o náhodu. Jejich příběh pronikl do všech koutů kulturní scény. Bylo o nich natočeno několik filmů, nesčetně dokumentů, napsáno několik desítek knih. Otázky však zůstávají. Třeba je někdo někdy vyřeší. Velká naděje se vkládá do testů DNA, které mají být provedeny na Nancyině těle. Ale zase - povolení k exhumaci je spíše z říše pohádek.

Případ se střídavě otevírá a zavírá, naposledy v roce 2014. Tehdy sdělil deníku The Sun vrchní vyšetřovatel shrnutí svých poznatků o vraždě a sebevraždě mladých lidí. Legendárního Sida a jeho smrtící milenky - Nancy (a heroinu)

použité zdroje:

Sid Vicious - Wikipedia

Nancy Spungen - Wikipedia

dokument Sid and Nancy

Kdo zabil Nancy? Nový film o Sidovi Viciousovi očišťuje jméno punkové legendy - PLAY.CZ

The Brief, Turbulent Romance Of Nancy Spungen And Sid Vicious (allthatsinteresting.com)

Sid Vicious – Wikipedie (wikipedia.org)

Sid Vicious byl v soudním sporu kvůli vraždě Nancy Spungen podporován Mickem Jaggerem - musicserver.cz

Sid Vicious ze Sex Pistols měl jen dvě lásky - blondýnku Nancy a heroin. Tu první údajně zavraždil a druhé dobrovolně podlehl | REFRESHER.cz