Sissy Spacek: úžasná herečka má kořeny na Moravě. Přežila krutou smrt tří sourozenců, dnes kydá hnůj

„Chtěl jsem natočit přelomový film. Horor, který vás ale donutí zamyslet se nad utrpením mladých lidí. Nad šikanou, toxicitou v rodině, zvrhlostí fanatické víry - a dopadem mnohdy příšerného prostředí v Americe na duše našich teenagerů. Krev, telekineze, oheň, masakr - to nebylo tím hlavním. To byl jen vedlejší produkt bezbřehého utrpení té dívky, které v ní vyvolali lidé.“ vyprávěl v rozhovoru režisér Brian De Palma, když nadšení (i omdlívající a protestující) diváci plnili kina a dívali se, jak se Carrie koupe v krvi a vydává se z plesu hrůzy na demoliční a vražednou pouť po městě.

Brian de Palma ale málem žádnou Carrie nenatočil. Když v roce 1975 začala příprava na filmování, stál před téměř nadlidským úkolem: najít herečku, která by ztvárnila hlavní postavu v adaptaci knihy Stephena Kinga. Dívka to musela být subtilní, křehká; na první pohled submisivní, laskavá, milá a plachá - ale zároveň v ní měl dřímat vzdor, zuřivost, ničivá síla a bezbřehý vztek.

„Kde vzít a nekrást?“ pokrčil rameny De Palma a spolu s ostatními členy štábu vešel do rozlehlého ateliéru Culver Studios v kalifornském Culver City, kde se konal konkurs na protagonisty hlavních i vedlejších rolí. Hejna mladých amerických herců (mimo jiných se účastnil i John Travolta, který si zahrál hlavní mužskou roli) se houfovala i před budovou, scénárista Lawrence D. Cohen měl plné ruce práce, probíral se fotkami, nechal si mladé lidi předvádět…

Po několika hodinách už Brian šílel. „My ji nenajdeme. Všechno to jsou naondulované blondýny, afektované a nepřirozené. To není ono,“ nadával - a najednou se zarazil.

Postranním pohledem si všiml nenápadné dívky, která seděla v koutě a četla si knihu. Měla dlouhé mastné vlasy, na zvláštně tvarovaném nosíku jí seděly brýle, špulila pusu, přehodila si dlouhé hubené nohy v džínách jednu přes druhou… „Ty jsi kdo? Ty s tím pršákem!“ oslovil budoucí středoškolačku se zabijáckými schopnostmi jménem Carrie White režisér. Sissy Spacek měla všechno, po čem De Palma toužil. Vypadala étericky, křehce, ale „něco“ na tom líbezném a nevinném zevnějšku nehrálo…

Výběr nejznámějších i méně slavných rolí charismatické Sissy:

„Přišla jsem tam pozdě. A navíc jsem se chtěla ucházet o úplně jinou roli. Když to tedy přišlo, rozhodla jsem se, že se do své Carrie zcela ponořím. Nabízeli mi červený sirup. Že mě polijí červeným sirupem. Já chtěla autenticitu, takže je to pravá prasečí krev. Litry prasečí krve. Aby to bylo zcela autentické, neumyla jsem se. Pauza byla téměř třídenní. Tak si to představte. Já zapáchala, tělo jsem měla pokryté slepenou krustou krve, vlasy ztvrdlé…“ říkala sama Sissy Spacek, které bylo v době natáčení už 25 let, přesto se role zakřiknuté šestnáctileté maturantky zhostila s nesmírným gustem.

„Chtěla jsem, aby Carrie byla pro diváka pochopitelná. Aby s ní nejprve soucítil a chápal její pohnutky, proč se nakonec mstila úplně všem, i těm, kdo za její šikanu nemohli. Do té role jsem se tak položila, že jsem vůbec nejedla, zhubla jsem snad sedm kilo, což při mé postavě bylo vidět. A nemohla jsem spát, protože jsem měla děsivé sny. Pořád jsem myslela jen na Carrie, na její život s bigotně věřící matkou, na šikanu ze strany spolužáků. Na tu její samotu. Musím říct, že Carrie mám pod kůží dodnes,“ uvedla také Sissy.

Film Carrie se stal nestárnoucím kultovním dílem, které inspirovalo řadu dalších a dalších hororů a dramat. Nejpůsobivější krvavou lázeň v historii kinematografie má na svědomí vnučka moravského emigranta, která do té doby snila spíše o kariéře zpěvačky!

Jaký je příběh charismatické Sissy Spacek?

Naše vyprávění o životním osudu legendární americké herečky začneme netradičně v obci Bordovice v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji. Tam se 7. března 1824 narodil František Špaček. Když vyrostl a začal se poohlížet po nevěstě, padla mu do oka půvabná Růženka Kimlíčková. Sotva bylo po svatbě, Růženka otěhotněla a porodila malého Františka, který spatřil světlo světa v sousedním Frenštátě pod Radhoštěm.

Jenže na rodinu Špačkových čekala velká tragédie - Růženka se rozstonala a v pouhých 40 letech zemřela. Manžel František truchlil a truchlil, málem se pominul žalem, až ho napadlo, že by měl od toho všeho odjet. „Už mě nebaví hospodařit a pracovat. Proč? Pro koho? Všechno štěstí mi odešlo,“ lamentoval zdrcený vdovec, dostal nápad, slovo dalo slovo - a už i s potomky plul na lodi směr Amerika! Rodina Špačkových zamířila do Texasu, kde se usadili a začali znovu.

Mladý František Špaček se v texaském Austinu seznámil s krásnou okatou slečnou, která ráda poslouchala jeho vyprávění o rodné Moravě. Julia Anna Glöckner byla Němka z Porýní-Falce a po svatbě porodila kluka jménem Arnold Špaček. Z rodného jména rodiny zmizel háček na Š, Arnold Spacek se stal starostou Grangeru v Texasu, našel si nevěstu jménem Maruška Červenková a přivítal na svět mimo jiných ratolestí také syna jménem Edwin Spacek.

A tento Edwin se oženil s krásnou Virginií Spilman, usadil se v zapadákově jménem Quitman a začal tam farmařit. Virginie jako správná Texasanka milovala koně a lásku ke zvířatům vštěpovala i svým dvěma synům. Starší Ed už rodičům pomáhal a staral se o krávy i ovce, maličký Robbie se teprve batolil kolem koňských kopyt. A najednou maminka přestala pracovat, rostlo jí břicho, musela často ležet… Virginia Spacek očekávala narození třetího potomka.

Na Štědrý večer roku 1949 nachystala Virginia dárky na ranní rozbalování (v USA se dárky dávají ráno na Boží hod), dala si kávu, uložila chlapce, ujistila se, že všechna zvířata jsou nakrmená, ulehla - a v jednu hodinu po půlnoci na Boží hod přivedla na svět krásnou drobounkou holčičku, která dostala jméno Mary Elizabeth Spacek. „Jééé, ta je malinká. To je Sissy!“ vyhrkl ráno Ed, když mu táta ukazoval „ten nejlepší vánoční dárek“.

Sissy je zdrobnělina od slova sestra (Sister) - a rodičům se to líbilo natolik, že Mary Elizabeth byla už navždy jen na rodném listě a v úředních dokladech. Sissy Spacek vyrůstala ve velmi talentované dítě - zpívala, tančila, stepovala a hrála na kytaru. Matka ale byla neustále smutná - Spacekovi prožili dvě nesmírné tragédie, které natrvalo poznamenaly život celé rodiny. Za dva roky po narození Sissy totiž šťastná Virginia opět otěhotněla. Edwin byl radostí bez sebe, měl rád děti a chtěl velkou rodinu.

Bohužel, toto těhotenství skončilo fatálně - novorozená dcerka Molly zemřela dva dny po porodu na SIDS (Syndrom náhlého úmrtí kojence). A aby toho nebylo málo, o tři roky později Virginie opět otěhotněla a celých devět měsíců se třásla strachy. Narodila se další holčička, kterou Spacekovi pojmenovali Holliday. Holly se měla k světu, opatrně se tedy všichni začali těšit a radovat, když zasáhl osud a maličká Holly se jednoho rána neprobudila. Obě holčičky odpočívají vedle mámy Virginie (zemřela roku 1981) a táty Edwina (+2001).

„Nedožily se ani roku. Já o tomhle nechci mluvit!“ vztekala se sama Sissy Spacek, když ji přepadli všeteční reportéři, kteří se o tragické smrti jejích dvou sester dozvěděli od nějakého genealoga a jezdili si do Quitmanu fotit malé náhrobky jako nějaké hyeny. Předčasný a zoufalý skon Molly a Holly ale nebylo poslední náhlé úmrtí v rodině Spacekových. O bolestivém a hrůzném odcházení svého milovaného bratra Robbieho promluvila i Sissy, která se tím rozhodla šířit osvětu a povědomí o zhoubné leukémii.

V roce 1967 se devatenáctiletý Robert „Robbie“ Spilman Spacek zčista jasna změnil. Z kluka, který sportoval, opaloval se, jezdil tryskem na koni, toulal se v texaské přírodě a doslova kypěl zdravím, se stal těžce nemocný člověk. „Šlo to tak rychle. On v jednu chvíli přišel z pastviny, voněl trávou a koňmi a větrem, usedl k večeři - a spustila se mu krev z nosu. Nešlo to zastavit. Tohle trvalo s přestávkami pár týdnů, kdy razantně zhubl,“ popisovala Sissy Spacek.

Robbie onemocněl závažnou formou akutní leukémie, která byla v roce 1967 vlastně neléčitelná - lékaři neprovedli ani žádný pokus o záchranu umírajícího mladého muže. Sissy u bratra bděla v jeho posledních hodinách. „Říkala jsem, ať spí. Že až se probudí, budu u něj. Ty tu možná budeš, ale já tady nebudu, řekl mi. A měl pravdu. Už se neprobudil.“ Sissy později uváděla, že bratrova smrt pro ni znamenala přelom v dosavadním životě.

„Myslím, že mě to udělalo statečnou. Jakmile něco takového zažijete, zažili jste tu největší tragédii. A pokud dokážete i pak pokračovat, nic jiného vás už nevyděsí. Tato věc, ten bratrův skon, to pro mě bylo, jako když doplníte v raketě palivo. Začala jsem být nebojácná, přestala jsem se tak ostýchat. Je mi nyní vlastně úplně jedno, co si o mně lidé myslí. Mé práci tohle uvědomění si konce dodalo větší hloubku. Zažila jsem něco hlubokého, co mi zcela změnilo život.“ řekla herečka v rozhovoru z roku 2015, kdy už měla kariéru filmové megastar rozjetou.

Ale nebylo tomu tak vždy. Sissy Spacek toužila být zpěvačkou. Už od malička se účastnila všech texaských talentových soutěží, kde zpívala svou milovanou country. Vyrůstala v rozevlátou bosou holku s dlouhými vlasy v batikovaných šatech s kytarou přes rameno… Pod uměleckým jménem Rainbo dokonce nahrála písničku, která kritizovala Johna Lennona! To se moc nelíbilo, pravda, prodeje desek klesly, takže ji impresário z minuty na minutu vyhodil. „Letěla kytara, pak já, pak vinyly, pak zase já, protože jsem se tam vrátila pro kabelu,“ smála se Sissy.

Ale Sissy byla velice talentovanou herečkou a toho si byl dobře vědom její bratranec jménem Rip Torn. On a jeho žena Gabriela Page byli oba herci, žili v New Yorku a Rip neteř pozval, aby u nich bydlela. „Zkusíš jít na školu. Mám tam nějaký známý…“ naznačil Rip, ale Sissy Spacek nepotřebovala žádnou tlačenku nebo protekci. Nastoupila na proslavený Divadelní institut Lee Strasberga a naprosto tam zářila. Na školné si přivydělávala hraním po barech, zpívala a objevovala se v prvních rolích.

Z přebohaté filmografie Sissy Spacek můžeme jmenovat například seriály Ulice Lareda, Velká láska, Bloodline, Homecoming, Castle Rock, Noční obloha, Zemřít pro sex; dále natočila filmy Zapadákov, Carrie, Tři ženy, Nezvěstný, Marie, Dobrou noc, mami, Dlouhá cesta domů, JFK, Sympaťáci, Utrpení, Příběh Alvina Straighta, Dožeň, co se dá!, V ložnici, Kruh 2, Její případ, Americká kletba, Čtvery Vánoce, Černobílý svět, Lake City… Všechny role fenomenální herečky se ani vyjmenovat nedají, na jejich přehled se můžete podívat například na ČSFD.

Za ztvárnění hlavní ženské role v muzikálovém filmu První dáma country music (Havířova dcera, Coal Miner's Daughter) z roku 1980 získala Sissy Oscara. Hrála country hvězdu Lorettu Lynn, která si Sissy sama vybrala jako její představitelku. Spacek zde excelovala i ve zpěvu - všechny písně z filmu nazpívala ona sama a nejvyšší filmové ocenění si právem zasloužila. „Sissy Spacek – ano, jsem ohromený – je jednoduchá a věrná jako Lynn. Písně zpívá sama, pěkně, a zvládla appalačský přízvuk,“ rozplýval se filmový kritik Andrew Sarris.

Při práci na filmu Badlands (Zapadákov) z roku 1967 se Sissy seznámila s mužem svého života. Producent a výtvarník Jack Fisk kouzlu bledé herečky s rozevlátým chováním a nevšedním šarmem zcela propadl. „Líbí se mi, že se nemusí líčit. Ona nestárne. Ona je pořád stejná. A víte, co miluju nejvíc? Ten její nos. Občas vypadá jako z jiné planety,“ smál se Jack a narážel tak na opravdu specifický nos Sissy Spacek, který je ohnutý nahoru a ještě jaksi - rozdvojený. O plastice prý nikdy nepřemýšlela. „Ještě to tak!“ smála se na celé kolo bodrá herečka.

Do pohledného Jacka se zamilovala i Sissy, která dosud o nějaké vážné vztahy nestála. Rázná herečka případné nápadníky uměla s gustem odpálkovat, takže si od ní raději každý držel odstup. „Ona je zvláštní tím, že se nikde nevystavuje. V Hollywoodu se tohle přímo očekává. Herec musí být vidět, usmívat se, chodit na večírky. Sissy Spacek tohle nedělá - a upřímně řečeno, ani to nemá zapotřebí!“ říkají její kolegové.

I svatba Sissy Spacek a Jacka Fiska byla mírně řečeno netradiční - žádné šaty, žádné dorty, žádný první tanec… Pár, který spolu vydržel už neuvěřitelných 52 let, což je hodně i pro „normální“ lidi, natož pro umělce, se totiž vzal v civilu. Nevěsta byla v modrých džínách s dírou na koleni, námořnickém topu a věnečkem ve vlasech, Jack byl také v riflích a u nohou mu seděl obrovský maďarský ovčák jménem „Pětka“. Ten byl za svědka. Oddávající v malé kapli v Santa Monice se asi nestačil divit, když pes podepsal otiskem tlapky oddací list!

Manželství bylo naplněno narozením dvou dcer - Schuyler a Madison. Sissy Spacek (tedy paní Mary Elizabeth Spacek Fisk) se rozhovorům vyhýbá. S manželem se uchýlila mimo celé „zatracené“ Los Angeles, které označuje za „dno a žumpu“. Koupila si rozlehlý a nádherný ranč poblíž Charlottesville ve Virginii, kde se věnuje chovu koní; Jack Fisk se pasoval na kovboje, shání stáda, mají několik zaměstnanců a dle Sissy jsou plně soběstační.

„Ráno se nadechnu vůně hnoje, pohladím koně, nasnídám se naší zeleniny, dám si naše ovoce, vlastnoručně si usmažím ještě teplá vejce od našich slepic. Mám je i pojmenované,“ usmívala se Sissy. A její recept na dlouholeté manželství? Jen pokrčila rameny: „Když dám někomu slib v dobrém i zlém, neuteču od něj. Nikdy mě to ani nenapadlo. Když jedu filmovat, tak pláču při loučení. Strávím hodiny na telefonu. Tuhle jsem po telefonu telila kravičku. Povedlo se!“ říkala farmářka Sissy Spacek, která v plné síle oslavila už 76. narozeniny!

Jaké je asi tajemství její nesmírné vitality? Nám to bude jasné - je to přece (byť přes vodu nesená a přes tři kolena lomená!) holka z Moravy!

Zpracováno podle: ČSFD (2), Čas jen pro mě, Fandom, Sissy Spacek, Find a Grave, IMDb, Jack Fisk, People, YouTube