Trýznivá smrt malé Judith: slavnou dětskou herečku zavraždil a spálil vlastní otec

Jen jednou za dekádu se najde opravdová dětská hvězda. Judith Barsi jí bezesporu byla. Talentovanou malou holčičku s příjemnou a milou povahou a jemným zvonivým hláskem milovali všichni. Tvůrci reklam, producenti, filmoví režiséři, herecké hvězdy i diváci. Už jako dvouletou ji její maminka vodila na konkurs na reklamy. A nebyla to od Marie nějaká ta horlivá snaha svou dceru za každou cenu strkat filmařům přímo pod nos - Judith se klouzala na dětském kluzišti v L.A. a padla do hledáčku jednoho mladého muže, který přesně takovou holčičku hledal do reklamy. A bylo to.

Do svých deseti let stihla Judith natočit role v seriálech Cagney and Lacey, Trapper John, The Fall Guy, Na zdraví, Zóna soumraku, Detektiv Remington Steel, objevila se ve filmech Cheers and Jaws: The Revenge nebo Oko tygra a propůjčila svůj hlas animovaným filmům, jako je The Land Before Time.

Vypadala mladší kvůli hormonální poruše - v devíti letech měřila jen kousek přes metr, dostávala proto injekce na podporu růstu. Nic to neměnilo na tom, že byla skutečně velice roztomilá a hodná holčička. Nějaké hvězdné manýry se jí netýkaly. A obludnou ironií osudu si Judith zahrála dceru zavražděnou svým otcem v minisérii Fatal Vision z roku 1984.

Její drobná postava vedla castingové režiséry k tomu, aby ji obsazovali do rolí dětí, které byly mladší, než byl její skutečný věk. Jenže sotva tohle sluníčko, jak Judith přezdívali lidé z branže, opustilo plac a zaklaply za ním dveře domova, zhaslo a pohltila je temnota. Peklo na zemi, které dívence připravil její táta, ji nakonec stálo život. Jak se to mohlo stát? Jaké pohnutky vedly otce, že tak strašným způsobem sprovodil ze světa svou vlastní desetiletou dceru a její matku?

Děsivý příběh Judith Barsi, který otřásl celým světem (nejen) filmu.

Maďarské povstání v roce 1956 způsobilo masovou vlnu emigrace. Před Sověty ze své země uprchli mimo jiných také dva lidé - József Istvan Barsi a Marina Agnes Virovacz Benko. Neznali se, odešli každý v jiné době, József se v USA oženil, nechal si říkat Arizona Joe a považoval se za plnokrevného Američana. Marina si změnila jméno na Marie, byla také vdaná, oba se po letech rozvedli, aby pak v roce 1976 vešel József do nějakého zaplivaného baru v Kalifornii.

Utrápená servírka zrovna roztřískala talíře a zachmuřený muž zaslechl jadrné nadávky ve své mateřštině. Zbystřil a pozval krajanku na kafe. Brali se v roce 1977 a 6. června 1978 se manželům Barsi narodila dcerka Judith Eva. Vše nasvědčovalo tomu, že bude mít úplně jiný život než její rodiče. Slunné Los Angeles, klid, malý dvoupokojový byt…

Marie byla posedlá Hollywoodem. Milovala herce, vystřihovala si jejich fotografie a lepila do alb. Snila pro svou dcerku o něčem lepším, proč by ne právě filmová branže? Pak přišlo ono osudové setkání na kluzišti - a od té doby Judithina kariéra jako herečky rostla. Hrála v desítkách reklam, v televizi malá výřečná holčička okouzlovala úplně všechny. Marie tomu zcela propadla, učila dceru správně chodit, vyslovovat. Díky Judithinu úspěchu se začala mít dobře i rodina. Dcerka ročně vydělala až 100 000 dolarů.

Za honoráře rodiče koupili dům se třemi ložnicemi a zahradou na Michale Street 22100 ve čtvrti Canoga Park na západním okraji údolí San Fernando. Hormonální terapie, kterou Jude prodělávala, také nebyla nic strašného a její malý vzrůst dětské herečce paradoxně umožňoval hrát více rolí. I lékaři ujistili znepokojenou matku, že Judith vyroste. Judith Barsi byla skutečně dobrá. Přirozená, neafektovaná, velice slušná a milá. Sama zkoušela improvizovat a velice dobře.

„Byla skvělá. Nebyl s ní žádný problém, naopak. Dospělí herci měli nároky, vymýšleli si nesplnitelné, uráželi se. Neustále se usmívala. Tak šťastné a okouzlující dítě jsem nikdy neviděl. A byla chytrá, velice chytrá. Mohla být skutečnou hvězdou, jsem o tom přesvědčen. To, co se stalo, nás doslova zabilo také. Měli jsme něco tušit? Vždyť se to dělo celou dobu! Proč nám nic neřekla? Proč se nesvěřila? Jak silná musela být, když tohle všechno v sobě skrývala? Nemohu o tom ani mluvit, mám slzy v očích…“ řekl po tragédii režisér docela slavného filmu Tygří oči Richard C. Sarafian.

Judith Barsi totiž celou dobu skrývala neuvěřitelné a temné tajemství. Otec József ji brutálně týral. A nejen ji. Také svou ženu. Všechny věci, které vedly k tragickému vyústění života Judith a Marie, se na sebe kupily jako ona pomyslná skládačka, jedno vedlo ke druhému, až na konci celého strašného příběhu ležely tři mrtvoly. Odkrýt celé pozadí se pokoušeli nejen detektivové, ale i rodinní příslušníci a kamarádi.

József totiž pil. A nebylo to nic nového. Už svou první rodinu málem zabil.

Alkoholik, který zřejmě trpěl neléčenou duševní nemocí, byl paranoik, který napadal slabší. Slovně i fyzicky. A uměl to docela dobře skrývat.

Všechno už totiž začalo v Maďarsku. Spolužáci ho tam šikanovali, protože neznal svého otce. Říkali mu bastard, József pod vlivem šikany začal nenávidět svou matku natolik, že ji jinak než sprostě neoslovoval. První žena Klára, se kterou utekl do USA, později vypovídala, že považoval za podřadné prostituky všechny ženy. Doslova jimi pohrdal. Když se v prvním manželství narodila dcera Ágnez, od psychického deptání Kláry přešel na vyšší level - svou nenávist a frustraci si vybíjel na dceři. Celou rodinu bil, i novorozeného syna Barna. Malé miminko bylo plné modřin a dcerku sexuálně zneužíval. Ale ne pro svoje uspokojení. Prostě se mu líbilo, když může všem těm courám udělat bolest.

Krutý Maďar to vše mistrně skrýval a Klára s dětmi organizovala útěk. Nikdo jí však nevěřil: „Takový hodný a usměvavý člověk, to nemůže být pravda, ten nikoho nebije…“ Jak typické, bohužel. Kláře se útěk povedl, usídlila se v Arizoně i s dětmi, ale József je vystopoval. Usadil se poblíž a terorizoval je neuvěřitelným způsobem. Arizona Joe si našel kumpány z mokré čtvrti, Kláru neustále strašil, napadal, až ji málem v opileckém amoku utloukl pánví. Přesto zůstal nepotrestán, Klára se příliš styděla. Na policii pak vypovídala, aby osvětlila, proč druhou rodinu svého muže nevyhledala a nevarovala. Jednoduše se bála.

József tehdy odjel z Arizony zpět do Kalifornie, oženil se podruhé a měl Judith. A vše začalo nanovo.

Když začala sláva jeho dcery stoupat, malé pětileté děvčátko bylo najednou všude a vydělávalo víc, než by kdy byl schopen vydělat on, nenávist a paranoia vypukla u Józsefa naplno. Svou dceru bil, psychicky deptal, nadával jí, zamykal, ničil jí věci. Vždy se ožral a pak holčičce dělal šílené věci. Marie tomu nemohla věřit: „Tohle není můj muž, já vůbec nevím, kdo to je… A nejhorší nejsou rány, ale ty jeho řeči. Tiché, výhružné šílené řeči, co vše s námi provede…“ řekla kamarádce, která po tragédii poskytla rozhovor novinářům.

Alkoholické jízdy krutého muže skončily třikrát na policii. Řízení v opilosti, výtržnictví, rvačky. Nikdy ale nebyl prokázán žádný skutek týrání v rodině.

V roce 1985 se Judith svěřila kamarádce, že mámu tatínek přetáhl přes obličej montpákou, až jí tekla krev z nosu: „Bojím se, že maminku zabije,“ řekla malá holčička. Týrání se stupňovalo, otec dceři například zničil papírového draka, kterého si hrdě sama vyrobila. Rozšlapal ho. A když Marie chtěla zasáhnout, před svědky na manželku zařval: „Jdi do…! Podívej se na ni. Je to jen rozmazlený spratek, kterýmu rozflákám ksicht, kdykoliv se mi zachce!“ Popadl dcerku za culík, smýkl s ní na zem, kde ji zaklekl a bil a bil.

Zasáhl jeho kamarád Petr Kivlen, který později pro L.A. Times vyprávěl, jakou hrůzu s Józsefem musely matka s dcerou zažívat: „Řekl mi asi stokrát, že je zabije. Vyprávěl, jak Marii podřízne a rozseká na kousky. Říkal jsem mu, ať neblbne, co by bylo s jeho malou holčičkou? Prý by tu malou couru, podřízl také. A řekl to tiše a s ledovým klidem. Od té doby jsem ho nechtěl vidět. Je mi to tak líto. Nevěřil jsem, že něco udělá…“ rozplakal se muž. Kolegové, kamarádi, policisté, sousedé - všichni věděli, že je starý Barsi příšerný člověk, ale nikdo nezasáhl. Těchto politováníhodných selhání je v případě tragické smrti Judith Barsi více.

Na place při filmování vždy zářila, aby se doma stala obětí nelidského verbálního i fyzického týrání. Ze stresu přibrala na váze, což její otec komentoval neustálým kvičením a slovem prase. Judith začala trpět stresovou trichotilomanií - vytrhala si všechny řasy, rvala si vlasy, které jedla, až se jednou při natáčení konečně zhroutila. Její agent ji odeslal k psycholožce, která jí NEUVĚŘILA. Prý si dívenka „kompenzovala svou pochybnou slávu a stresem s ní spojeným nepravdivým obviňováním vlastního otce.“ Co na tohle říct?

Marie se v prosinci 1986 obrátila na policii L.A., kde nahlásila fyzické a psychické násilí, které musí od svého manžela snášet. Policie nenašla žádné známky týrání, načež důrazně doporučila Marii, ať si nevymýšlí a celé obvinění odložila. A opět se zde člověk musí pozastavit - jak je něco takového vůbec možné?

A mělo být hůř. „Rozřežu vás jako zvíře, vykuchám vás jako kuřata a všechno tady zapálím!“ běsnil každý den, každou hodinu József, což slyšeli všichni sousedé okolo. Nikdo nic. Judith uvítala natáčení čtvrtého dílu Čelistí na Bahamách. Před odletem milovaný tatíček manželku i malou dcerku s obrovským nožem v ruce upozornil: „Pokud se nevrátíte, najdu si vás a podříznu vám krk,“

Marie po návratu z Baham kontaktovala jinou dětskou psycholožku. Psycholožka KONEČNĚ konstatovala, že Judith Barsi je vystavena soustavnému psychickému a fyzickému týrání a zneužívání ze strany svého otce a kontaktovala policii. Jenže jak již bylo řečeno o oné skládačce, kde si jeden dílek sedal ke druhému, nyní byla tím neblahým dílkem Marie. Vyšetřování bylo zastaveno poté, co Marie ujistila vyšetřující policistku, že má v úmyslu zahájit rozvodové řízení proti Józsefovi. S Judith se hodlala přestěhovat do bytu v Panorama City, který si potají pronajala. Jenže váhala bohužel příliš dlouho.

Její přátelé na ni naléhali, aby utekla, Marie však byla nerozhodná. S Judith to bylo čím dál horší. Dostávala hysterické záchvaty, usedavě plakala na konkursech, znepokojení filmaři se nakonec pokusili o nemožné - chtěli si s Józsefem promluvit. Delegaci režisérů a producentů, kteří měli malou Judith Barsi prostě a jednoduše rádi a záleželo jim na ní, uvítal vymydlený a usměvavý muž: „Copak si to ta moje holčička vymýšlí? To jsou ty hormony, co do ní perou. Já to nemám rád. Co na tom, že bude menší. Pak má změny nálad…“ hrál si na starostlivého tatíčka. Uvěřili mu.

24. července 1988 József nalezl rozvodové papíry, které měla Marie připravené a ukryté mezi spodním prádlem. Toto se ví z výpovědi její kamarádky, které Marie volala: „On to našel, teď nás zabije, přijedeme k tobě!“ V pondělí 25. července 1988 sousedka Barsiových Eunice Daly zamávala Judith, která poblíž jela na kole. To bylo naposledy, co byla Judith Barsi byla viděna živá. 27. července v 8:30 ráno otřásl okolím čtvrti Canoga Park výbuch a v domě Barsiových vypukl požár.

Eunice Daly zavolala 911 a řekla policistům: „Jsem si naprosto jistá, že je zabil a vše zapálil.“ Eunice měla pravdu. Žalostný pohled na dvě ohořelá zkroucená těla otřásl i otrlými záchranáři. József Barsi ležel mrtev v garáži s prostřelenou hlavou.

Při rekonstrukci celého činu vyšly najevo okolnosti dvojnásobné vraždy a sebevraždy, kterou každý čekal, ale nikdo jí nebyl schopen zabránit. Dva dny po výbuchu zveřejnil L. A. Times tiskové prohlášení policejního poručíka Warrena Knowlese, který zděšené veřejnosti prostřednictvím tisku oznámil podrobnosti. Uprostřed noci z 25. na 26. července se József vplížil do pokoje své dcery s pistolí ráže 32 a střelil ji do hlavy, když spala.

Marie zřejmě uslyšela hlasitý výstřel a vyběhla ze své ložnice, kde už čekal József. I jeho žena dostala kulku do hlavy. Pomatený vrah a surovec se po domě toulal sám téměř dva dny. Mrtvá těla manželky a dcery různě přetahoval sem tam, pak polil Marii a Judith hořlavou kapalinou (pravděpodobně benzínem) a zapálil je. Seběhl do garáže a zastřelil se.

V úterý 9. srpna 1988 byly Judith a Marie pohřbeny na hřbitově Forest Lawn Memorial Park v Hollywood Hills.

Naprosto zbytečná smrt dívenky, která mohla udělat hvězdnou kariéru - nebýt laxního okolí, laxních úřadů a (přiznejme si) i laxní matky, která také zaplatila tu nejvyšší cenu. Smrt z rukou vlastního otce a manžela. Tragédie tehdy otřásla nejen celou Amerikou. I v Evropě byly noviny plné fotografií usměvavé malé holčičky, která volala o pomoc, ale nikdo ji nevyslyšel. V USA se po této otřesné události interním nařízením zpřísnila pravidla pro prošetřování oznámení z domácího násilí.

Pro Judith a Marii už bylo ale pozdě.

Zpracováno podle:

Inside Judith Barsi's Tragic Death At The Hands Of Her Own Father (allthatsinteresting.com)., 32 S&W – Wikipedie (wikipedia.org), Trichotilomanie – Wikipedie (wikipedia.org), Judith Barsi | All Dogs go to Heaven Wiki | Fandom, Judith Barsi – Wikipedie (wikipedia.org), Judith Barsi | ČSFD.cz (csfd.cz)