Článek
Další z případů týrání dětí, kterých je v poslední době více než dost, projednával v uplynulých dnech Okresní soud v Domažlicích. Případ se bohužel neliší od mnoha jiných - liší se potrestáním hlavního viníka - matky. Vyvázla totiž pouze s podmíněným trestem.
Vše začalo, když si matka, říkejme ji Vlasta, která měla trvalé bydliště na Plzni - jihu, našla nového partnera. V té době měla dvě své vlastní děti, syna a dcerku. Nového partnera si vzala, odstěhovali se na Domažlicko a porodila dvě děti. Domácnost však měla do idylické rodiny daleko, zvláště pro starší dvě děti a hlavně pro dceru. Vlasta totiž ve všem zcela podléhala svému novému manželovi a večery místo s dětmi trávila s ním po hospodách, kde popíjela do časných ranních hodin.
Od té doby začalo tehdy devítileté dívce peklo. Když se matka s nevlastním otcem vrátili domů z hospody, vždy oba dělali nepředstavitelný povyk, pod vlivem alkoholu nejprve slovně a pak i fyzicky napadali obě starší děti. Dívčin bratr neúnosnou atmosféru v toxické rodině nevydržel a ač ještě nebyl plnoletý, odešel raději bydlet ke kamarádovi. Matce Vlastě to bylo úplně jedno a veškerou svou zlobu, umocněnou alkoholem, zaměřila na svou vlastní starší dceru.
Že v rodině není vše v pořádku si jako první všimly učitelky ve škole. Alarmující na tom je, že byť měly ohlašovací povinnost ze zákona, nedělo se nic. Dívka do školy chodila sporadicky, nebyla řádně a čistě oblečena ani obuta, absence měla sice omluvené, ale když do školy přišla, scházely jí pomůcky, nebyla naučená, neměla úkoly, neměla do čeho psát a měla hlad.
Ilustrační foto
Učitelky se sice snažily, aby se dívka najedla i napila, dávaly ji čistou vodu a jedna z dobrosrdečných kantorek se s ní dokonce dělila o své vlastní svačiny a svůj oběd, stejně tak i spolužáci. Ale to nebylo žádným řešením, škola neodhalila, co se děje doma, když dívka ve škole není, i když chování a vystupování žákyně a celé rodiny bylo minimálně podivné a jistě stálo alespoň za snahu podívat se na rodinné poměry podrobněji.
Nakonec to někdo nevydržel (zřejmě s největší pravděpodobností šlo právě o některou z učitelek nebo sousedek) a na poměry v rodině upozornil radnici. Úřednice z radnice spolu se zástupci OSPOD vykonali v rodině kontrolu a nestačili se divit. Otevřela jim hubená vyděšená holčička s obrovskou modřinou na tváři a začala úřednice prosit: „Já mám maminku moc ráda, ale prosím vás, dejte mě do dětského domova!“ Holčička totiž byla dlouhodobě týrána právě vlastní matkou Vlastou.
Při vyšetřování vyšly najevo podrobnosti, které by snad nikdo raději neslyšel a hlavně nechtěl zažít. Matka po celé dva roky nyní jedenáctiletou holčičku systematicky psychicky i fyzicky týrala a zavinila její neskutečné strádání. Nejen, že dceři zakazovala chodit do školy, ona ji přímo zamykala v pokoji, kde dívka byla bez vody, jídla a přístupu k toaletě. U soudu se Vlasta hájila tím, že toto zamykání jí nařizoval její manžel a že z požívání alkoholu neměla už žádnou vůli se mu bránit. Dokonce se snažila vzbudit lítost tvrzením, že se manžela tak bála, že dělala, co jí nakázal. To se však neprokázalo. Prokázalo se však ještě horší týrání než zamykání v pokoji.
„Obžalovaná opakovaně fyzicky údery pěstí do různých částí těla a vulgárními slovy napadala svou nezletilou dceru,“ uvedla v obžalobě státní zástupkyně. Při nucené absenci ve škole zastávala holčička veškeré domácí práce a musela se starat o mladší děti. Matka Vlasta ji prostě měla jako služku a chůvu. Nedávala jí žádné jídlo ani pití a odpírala vstup do koupelny či na toaletu. Bezdůvodně dívku surově mlátila pěstmi a způsobovala jí podlitiny a modřiny. Nebylo výjimkou, že holčička měla monokly takového rozsahu, že skoro neviděla a do školy mohla, až jí modřiny zcela zmizely. Na to si matka dávala pozor, takže řeči o ovlivňování manželem se ukázaly jako nesmyslné, moc dobře věděla co činí a jaké následky to má. „Spáchala zločin týrání svěřené osoby,“ dodala státní zástupkyně.
Ilustrační foto
Matce hrozilo až osm let vězení a jak by snad každý u takového hrozivého případu čekal, trest měl být nepodmíněný. Matka u soudu řekla, že svého činu lituje a prostřednictvím svého obhájce požádala o uzavření dohody o vině a trestu. Státní zástupkyně kupodivu souhlasila. Senát soudu uvažoval nad trestem nepodmíněným, nicméně po dlouhé poradě dohodu schválil. Matce, která dva roky týrala svou dceru otřesným způsobem, byl uložen trest 26 měsíců, podmíněně odloženém na zkušební dobu 42 měsíců. Kromě tohoto se soud dohodl na dalších dvou podmínkách: Žena nesmí po celý následující rok v době od 19 - 7 hodin opustit místo bydliště a po celou dobu podmínky, tedy 3,5 roku, nesmí požívat alkohol ani drogy.
V odůvodnění soudce řekl, že je účelnější dát obžalované ještě jednu šanci. „Vy jste přišla o dceru, která je nyní v dětském domově, ale i o syna, který raději odešel bydlet jinam,“ sdělil obžalované soudce s tím, že pokud se nebude řádně starat o své dvě mladší děti a bude znovu požívat alkohol, půjde na dva roky do vězení a tentokrát již nepodmíněně. Verdikt nabyl právní moci a žena je na svobodě.
Tento případ je alarmující nejen týráním dítěte, ale hlavně výší (či spíše níží) trestu pachatelky, která svou dceru připravila o dva roky dětství a která je šťastnější v dětském domově než doma u „maminky“. Žena dostala druhou šanci, ale pro koho? Pro sebe, nebo druhou šanci dostanou její dvě mladší děti? Nebo se to bude opakovat? Tento rozsudek se jistě nebude líbit nikomu. Leč nabyl právní moci a stojí jen za zaznamenání, jak může taková týrající matka vyváznout vlastně „bez trestu“. Pokud tedy není větším trestem zákaz alkoholu než to, že její dcera je raději dobrovolně v dětském domově, než v maminčině „péči.“
Hlavně, že matka svého činu lituje.
zdroj
