Yves Rénier: komisaři Moulinovi zlomila srdce Goldie Hawn. Chtěl být pilotem a měl utajenou dceru

V roce 2023 vydala příležitostná herečka a výtvarnice Lola Zidi knihu. Na tom by nebylo jistě nic moc zajímavého, takových spisovatelek je. Jenže tahle Lola je dcerou Yvese Réniera, kterého celá Francie milovala nejen jako komisaře Moulina. A v té knize Lola odhalila pár zvláštních tajemství, které Yves měl. Hlavně identitu jeho dlouho utajované dcery. Autobiografie s názvem Princesse autonome vyvolala poprask i dojetí. Lola rozhodně nešetřila podrobnostmi o osudu své nevlastní sestry a dojímavý popis prvního setkání otce a dcery chytil za srdce snad každého.

Tvrďák, bouřlivák, sexy a charismatický Yves Rénier si na ženy potrpěl. Sám své milenky nedokázal spočítat, takže se přímo nabízelo, že se nějaký levoboček objeví. Yves měl mimo žen spoustu dalších koníčků, které ale nikdy „nedotáhl“. Jakoby se narodil na špatné planetě. Měl ve všem smůlu. Bezesporu talentovaný a pohledný muž žil dvojí život. Navenek veselý, usměvavý a přátelský herec hýřil skvělou náladou, proslul jako hostitel opulentních večírků, na druhou stranu se utápěl v depresích, bral drogy, léky, utíkal před světem pryč, třeba i do exotických a nebezpečných zemí.

A jedna žena ho zradila takovým stylem, že už nikdy nikomu nevěřil. Byla to slavná hollywoodská hvězda Goldie Hawn. „Od té doby jsem měl srdce na kousky, srdce rozbité a rozflákané. A na srdce taky jednou umřu,“ řekl Yves v pauze natáčení „druhé“ série Moulina, kde se podílel na scénářích a sám si upravoval roli svého komisaře. A bylo to velice prorocké, bohužel. Měl pravdu.

Životem usmýkaný Yves Rénier.

Budoucí herec nepocházel z Francie, i když se jako „čistokrevný“ Francouz celý život cítil. A vlastně jím byl. Yves Charles Michel Léon Max Rénier se narodil 29. září 1942 ve švýcarském Bernu. Byl synem Maxe Réniera a Gladys Harrison. Rodina do Švýcarska utekla z Francie před válkou. Yves měl sestru Caroline, kterou velice miloval. Ta byla umělecky nadaná, vynikající klavíristka excelovala už jako maličká holčička. A u Rénierů visel na čestném místě portrét babičky Susanne, která na počátku 20. století platila za známou divadelnici a objevovala se na scéně po boku slavné Sarah Bernhardt.

Sotva skončila válka, přesídlili zpět do Paříže a Yves se zamiloval do letadel. Jako malý kluk neustále chodil okukovat blízkou základnu, kde měli civilní i vojenská letadla, doma si lepil modely a toužil se stát pilotem. Pohledný mladík si dělal kurs na leteckého mechanika, několikrát se proletěl a věděl, že si udělá licenci na pilota. Dokonce kvůli letadlům uvažoval o vstupu do armády. Pak k němu domů přišel kamarád, který ho přemluvil k doprovodu na konkurs do divadla. Tam se stalo to, co se občas stává - onen kamarád neprorazil, ale komise si všimla toho v pozadí.

Yves Rénier byl přemluven k hereckým kursům, ale nechtělo se mu chodit na hodiny, protože měl ta svá letadla. Ale jeho druhým koníčkem byly ženy (hodně, hodně žen!), takže se mu líbilo, že na ony hodiny chodí spousta mladých děvčat. Zasmušilý mladík v koženém křiváku se stal postrachem srdcí budoucích hereček, a jen tak mimoděk hrál. A hrál dobře. A neunikl bdělému oku filmařů. Na herecké kursy chodil tři měsíce, když debutoval jako Albert de Morcerf ve filmu Hrabě Monte Christo.

Rénier studoval na Akademii dramatických umění, kde exceloval a profesoři ho chválili, jenže… Nikde nezůstal trvale, po divadlech putoval jako maskot, neměl peníze a dělal jeden průšvih za druhým. Enfant terrible francouzské kulturní scény začal zjišťovat, že se mu bortí jeden sen za druhým. Až se mu sesypal celý život.

Yves Rénier natočil seriál Belphégor, ale nikterak neprorazil. Les Vierges, Le Grand Dadais, Le Mois le plus beau, Podivuhodná příchuť majetku, Figaro sem-Figaro tam, to jsou filmy z rané kariéry Réniera. Dostal šanci v dokumentární sérii Globe-trotters, kde spolu s kamarády jakoby vyráží do světa coby tulák bez peněz a budoucnosti a v různých zemích se snaží něco vydělat a prorazit. Seriál ale skončil fiaskem a Yves byl zcela znechucený.

Tohle je to, co jsem chtěl? Kvůli tomuhle jsem se vzdal snu o pilotování? ptal se sám sebe hořce. Naštvaný a plný nenávisti k Francii se sebral a vyrazil do světa doopravdy. Na vlastní pěst, bez peněz. A stylem po nás potopa.

Když se celý zpustlý (ale živý) ze své sebevražedné pouti vrátil, s divadelní společností a představením Mizantrop procestoval Spojené státy a doufal, že se mu tam podaří prorazit mezi hvězdy. Zase špatně. Opět se vrátil zhrzený a zklamaný, ale čím byl zachmuřenější, tím více přitahoval ženy. Yvesova image zpustlého drsňáka s cigaretou na něžné pohlaví velice zabírala. A on si užíval. Až ho v roce 1973 polapila modelka Virginia (označována též jako X nebo Victoria), kterou si vzal. Manželství bylo poznamenáno nesmírnou chudobou. Rénier neměl vůbec nic, půjčoval si, kde mohl, nedařilo se mu.

Manželka to vše snášela, ale když se o rok později narodila dcera Samantha, dala mu nůž na krk: „Buď nás zabezpečíš, nebo odcházíme!“ Kdyby věděla, co ji čeká, asi by raději odešla sama! Yves Rénier byl v koncích, navíc přišla zdrcující zpráva z domova - jeho milovaná třicetiletá sestra Caroline tragicky zahynula při autonehodě. Yves Rénier věřil, že jeho život už nikdy nemůže být horší. Až osud ukázal přívětivější tvář a jednoho rána roku 1975 mu zazvonil telefon.

Hlas ve sluchátku patřil producentovi připravovaného detektivního seriálu. A teprve jednatřicetiletý Yves Rénier dostal nabídku na hlavní roli. Nestandardní postup, postavy detektivů a kriminalistů hráli vždy už ostřílení herci s širokou základnou fanoušků, ne téměř neznámý chlap, který byl ještě ke všemu označován jako problémový týpek, co dlužil, kam se podíval. Někomu ve štábu se líbila Rénierova fotografie, která dlouhé roky trčela někde v archivním seznamu komparsistů. Yves byl skeptický, detektivky ho nikdy moc nebavily. Ale jeho situace byla skutečně zoufalá, takže souhlasil a toto přikývnutí mu navždy změnilo život.

Postavu Jeana-Paula Moulina si diváci mimořádně oblíbili. A oblíbili si i představitele drsného komisaře, který do Moulina začal přidávat prvky své improvizace. Postava komisaře Moulina ho v sedmdesátých letech doslova proslavila po celé Evropě a přinesla mu nevšední popularitu i u nás v tehdejším Československu. Zásluhu na úspěchu v naší republice měl bezesporu i excelentní dabing Miroslava Moravce.

První série se vysílala šest let, když si od Moulina chtěl dát Rénier pauzu. Zatím. Protože byl opojený slávou, rozhodl se to podruhé zkusit za oceánem. Po více než dvaceti dílech seriálu si chtěl vyzkoušet něco jiného. Nejprve daboval, pak se při několika delších pobytech na území USA snažil prosadit ve filmové branži, ale bez většího úspěchu. Místo hollywoodské kariéry přišel velký třesk v osobním životě Yvese Réniera, který ho stál iluze, manželství, dceru a málem i život. Hurikán jménem Goldie Hawn.

V roce 1980 se Rénier zúčastnil v Americe konkursu na roli ve filmu Vojín Benjaminová. Potkal tam Goldie Hawn, která byla tehdy vdaná, Yves ženatý, oba navzájem si padli do oka a během ani ne týdne vypukla láska doslova zběsilá. Tedy ze strany Réniera. Nikdy tak zamilovaný nebyl, bylo mu úplně jedno, že na něj ve Francii čeká manželka a šestiletá dcera. Roli ve filmu nedostal, zato se z USA vrátil s hlavou plnou hollywoodské herečky. Několikrát ji přivezl do své domoviny, kde dvojice pobývala v nějakém hotýlku. Samozřejmě byli poznáni. Aby ne, Moulin byl všude, Rénier si konečně ve Francii užíval zaslouženou popularitu a nyní tohle? Bylo mu to fuk.

S Goldie měli vztah doslova zběsilý, načapali je i u sexu na veřejnosti, v autě, v přírodě. O tři roky mladší herečka zničila i jeho manželství, Yves Rénier svou ženu i dceru nemilosrdně opustil. Samantha s otcem pak dlouhá léta nepromluvila ani slovo. Jak rychle u Goldie Hawn vzplála zamilovanost k francouzskému herci, tak rychle i zhasla. Jak jinak. Poznala Kurta Russela, Yvesovi dala košem a ten měl zlomené srdce.

Dokonce tak, že pomýšlel na sebevraždu. „Nestojí za to, taková hysterka,“ domlouval mu kamarád Jean-Luc Reichmann. Jenže to se lehce říká, když to nejste vy, kdo přišel o svou životní lásku, jak pořád lamentoval Yves.

A došlo to tak daleko, že přestal jíst, začal chlastat a opustil natáčení Moulina. Následovala snad pětiletá kariérní pauza, kdy Rénier nedělal nic. Jen sem tam nějaký film, který „točil jako ve snách, až jsme ho museli vyhodit,“ jak konstatoval jeden z režisérů. Jeden z nás dvou, Diabolo menthe, více toho není. V tomto období také Rénier navázal vztah s Hélène Zidi (dcera režiséra Clauda Zidiho).

V roce 1986 se páru narodila dcera Lola, ale vše dospělo k hořkému rozchodu. Goldie Hawn prostě z hlavy nevyhnal. Yves Rénier se vrátil na divadelní prkna a konečně dostal pěknou roli - inspektor ve slavném filmu 48 hodin v Paříži. A pak mu zase zazvonil telefon.

V roce 1989 se k obrovské radosti diváků Rénier vrátil ke svému Moulinovi. Jenže měl podmínky, které mu štáb nakonec splnil. A dobře udělal. Yves si vymohl, že se bude spolupodílet na scénářích, bude režírovat, změní image a nasedne na motorku. Nové díly byly přijaty skvěle. Akčnější, realističtější, tvrdší a pravdivější Jean-Paul Moulin nadchl i skutečné policisty, kteří se nechali slyšet, že tohle je ono. Nové epizody se natáčely až do roku 2006. Rénier v kožené bundě jezdil na svých vlastních motorkách (oblíbenou měl Ducati 850 Strada) a seriál se zařadil mezi nejlepší francouzské seriály devadesátých let s kriminální tematikou.

V jedné epizodě si zahrála i jeho vlastní dcera Samantha, která už zase s otcem mluvila. V roce 1996 se oženil podruhé (Zidi byla jen jeho partnerkou) s Karin Graner, která porodila dva syny - Julese (*1997) a Oscara (*2000). Děkuji, živote! Převoz smrti, Strážní andělé, Závod, Pán odnaproti, Šest hodin života, další filmy Yvese Réniera. Působil v dabingu, v divadle, rozhodně se nešetřil, až na to doplatil. Budoval si image drsného muže, který vůbec nestárne, takže tajil, že má obrovské problémy se srdcem. Lékaři ho důrazně varovali, aby zvolnil. Jenže nezvolnil. Za minutu dvanáct se v roce 2005 dostal do nemocnice, kde mu voperovali tři bypassy. S Moulinem byl konec.

Ale něco začínalo. Byla to ona zmiňovaná nemanželská dcera. Kristopha (Krystophy) se narodila ve stejné době jako Lola. S Hélène Zidi to tehdy šlo do kopru, Rénier měl milenky a bokovky, což bylo veřejným tajemstvím. A jedné slečně se narodila dcera. Že jejím otcem je Yves Rénier věděla Kristopha od dětství, ale byla velice plachá a nechtěla se slavnému otci cpát, stejně tak její matka. On věděl, platil, ale nesetkali se. Až když bylo dívce šestnáct let.

V Lolině knize na první setkání s otcem vzpomíná: „Poprvé mi bylo 16 let. Do restaurace v Courchevelu přicházím brzy ráno a srdce mi buší jako o závod. Čekám na něj u baru. Najednou ho vidím. Vyzařuje z něj charisma, pozoruhodná síla. Je to docela chlap! Dělá mi starosti, když ho vidím před sebou. Nevím, co říct, co mám dělat. Přijde blíž, políbí mě, ustoupí, zírá na mě a říká: ‚To je šílené, vypadáš jako moje sestra, jako Caroline…‘“

Pak se s dcerou opět dlouhá léta neviděl, až se do všeho vložila Lola, která sestru vyhledala. Při druhém setkání už Kristophu představil všem jako svoji dceru a stal se otcem a dědečkem na plný úvazek. Také se vášnivě zasazoval za práva zvířat a účastnil se demonstrací všemožných organizací proti týrání němé tváře. Choval v obřím akváriu exotické ryby a studoval mořskou zoologii.

Ale do konce života se Yves Rénier nejraději proháněl na motorce. Nepoznán, pod helmou, projel celou Francii, zastavoval se v horách a lesích, splnil si i sen o létání a se svým kamarádem, pilotem a instruktorem, se podíval do vzduchu.

Naposledy vydechl 24. dubna 2021 ve svém domě v Neuilly-sur-Seine na západě Paříže. Příčinou smrti měl být údajně infarkt. Agentuře AFP to oznámila jeho manželka. Bylo mu 78 let. Pochován je na Novém hřbitově v Neuilly-sur-Seine.

Yves Rénier se nemýlil, když řekl, že ho to jeho srdce jednou zabije. Zabilo. Ale v docela požehnaném věku a při plném smíření s životem, rodinou a vlastně i sám se sebou. Jeho srdce si toho zažilo dost. Snad našel klid.

Jeho Moulin však zůstane nesmrtelným a jeho představitel by zanedlouho oslavil 82. narozeniny.

zpracováno podle:

Yves Rénier : Rodokmen od Jacques CHANIS (arnac) - Geneanet, Yves Rénier - Životopis | OSOBNOSTI.CZ, Komisař Moulin – Wikipedie (wikipedia.org), Rencontre avec Kristophy, la fille secrète d'Yves Rénier (parismatch.com), Yves Rénier zemřel! Náhlou smrt oznámila světu jeho žena | Blesk.cz, Nový hřbitov Neuilly-sur-Seine – Wikipedie (wikipedia.org), Yves Rénier — Wikipédia (wikipedia.org), Yves Rénier | Biografie | ČSFD.cz (csfd.cz)