Hlavní obsah
Věda

Na skok do nářečí: Májíčky a jiskérky

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Petra Přadková

Vydejte se na krátkou procházku zahradou českých nářečí a nechte se okouzlit bohatstvím nářečního lexika.

Článek

Jaro je v plném proudu, stromy se olistily, příroda se zelená, veselé barvičky jí dodávají jarní květiny. Třebas májíčky jiskérky. Že je neznáte? Určitě ano, řeč je o pampeliškách a sedmikráskách. Poetické pojmenování pampelišky májíček souvisí s názvem měsíce, během něhož nejvíce kvete. Užívá se na severu Valašska a ve Slezsku. Byly zaznamenány i varianty májík, májička (Slezsko) a májovka, májka (Podještědí). Jiskérka říkají na Valašsku sedmikrásce. Jméno získala podle svítivě bílé barvy přenesením zdrobněliny od „jiskra“. Pampeliška i sedmikráska mají v nářečích celou řadu dalších zajímavých názvů.

Se samotným označením pampeliška, které se užívá v téměř celých Čechách a na velké části Moravy, souvisí velké množství variant: pampuliška, pumpeliška, pampelicha, pampeluše, pumpeliše, pampelice, pamprdlice aj. Další pojmenování byla motivována podobností bílé tekutiny, která vytéká po utržení ze stvolů, s mlékem či smetanou: mlíč, mlíčen, mlíčák, mlíčník, mlíčí, smetanka, smetana, smetaník. Tyto názvy se užívají porůznu v Čechách a na části Moravy. Na východní Moravě se setkáme s neobvyklým označením pléška, které, jak asi uhodnete, vzniklo podle podobnosti odkvetlého opadaného květu pampelišky s holým místem na hlavě po vypadání vlasů, tedy pleší. Poněkud matoucí může být jihočeský název měsíček, když přece květy pampelišky vypadají jako sluníčko. Ten však nevznikl podle nebeského tělesa obíhajícího kolem Země, nýbrž přenesením názvu jiné rostliny (rodu Calendula).

Také sedmikráska se může pochlubit velkým množstvím nářečních pojmenování. Existuje množství variant, jako např. sedumikráska, sedmikrása, sedumikrása, sedmikrástka, sedmichrástka. Velmi rozšířené je označení chudobka, užívané na velké části Čech a místy i na Moravě. Méně častým názvem je husí kvítko na Náchodsku a ve Slezsku, který mohl vzniknout podle výskytu na loukách, kde se pásly husy. Na východní Moravě bylo zaznamenáno pojmenování šešetka, které pravděpodobně vzniklo přenesením názvu malého zpěvného ptáka čečetky, motivací byly malé rozměry, drobnost kytičky. A musíme také zmínit, že kvůli podobnosti květů vznikla některá pojmenování sedmikrásky přenesením názvů kopretiny, např. dorotka, husárek, konzárek.

Mnoho dalších jmen pro pampelišku a sedmikrásku včetně map s jejich územním rozšířením najdete v Českém jazykovém atlase, který vypracoval autorský kolektiv dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR (https://cja.ujc.cas.cz/e-cja/). A pokud vás nářečí zajímá více, určitě nahlédněte do právě vznikajícího Slovníku nářečí českého jazyka (https://sncj.ujc.cas.cz/).

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám