Článek
Smradlavá chebza klame jménem, ve skutečnosti totiž žádný nepříjemný zápach nevydává. Jedná se o bez černý (Sambucus nigra), který je jedním z nejrozšířenějších keřů u nás. Jistě jste si všimli, že je právě v plném květu. Tento listnatý keř najdete nejen v zahradách, ale i ve volné přírodě na světlých a polostinných místech. Už odpradávna byl velmi oblíben pro své léčivé účinky (k léčbě různých neduhů lze využít téměř všechny jeho části: květ, plody, listy, kůru) i pro široké využití v domácí kuchyni (např. květy smažené v těstíčku, limonáda či sirup z květů, likér nebo marmeláda z plodů).
Právě z důvodu hojného rozšíření získal v nářečích mnoho různých pojmenování. Na území Čech se mu říká převážně bez, zpravidla se zpřesňujícím přívlastkem, a to nejčastěji černý, ale také bílý, planý, divoký, smradlavý, psí. Pro celé Doudlebsko je typická slovotvorná varianta bzejna a pro oblast mezi Prachaticemi a Českými Budějovicemi rodová varianta beza. Na Moravě a ve Slezsku převládá označení chebz, vzniklé na základě podobnosti s jiným druhem stejného rodu. Je to bez chebdí (Sambucus ebulus), který se od bezu černého odlišuje zejména tím, že má bylinný, nedřevnatý stonek, nižší vzrůst a nepříjemně páchne. Na Moravskokrumlovsku a Holešovsku byla zaznamenána rodová varianta chebza, na Litovelsku forma chebzí. Všechna tato pojmenování jsou místy užívána s přívlastky černý, bílý, divoký, smradlavý. Na Moravě se můžeme setkat také s názvy kozičky, hural a pukač.
Některá z uvedených pojmenování pro keř označují i květ a plody černého bezu. Více podrobností a přehledné mapy s územním rozšířením nářečních výrazů najdete v Českém jazykovém atlase (https://cja.ujc.cas.cz/e-cja/), který na základě celoúzemního nářečního výzkumu vypracoval autorský kolektiv dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR. Tento nářeční výzkum byl však uskutečněn již před 50 lety, proto dialektologové v současné době provádějí výzkum nový, aby zjistili, jak se naše nářečí proměnila. Sběr nářečního materiálu probíhá také prostřednictvím online Dotazníku pro mapování nářečí (www.mapovaninareci.cz/), jehož vyplněním se můžete do výzkumu zapojit i Vy.
