Článek
Řeč je o vánočce, tedy o pečivu ze sladkého kynutého těsta, které má v naší zemi dlouhou tradici. Na štědrovečerním stole se vánočka objevovala už před více než pěti sty lety. Nebudeme se však nyní zaobírat původem a symbolikou vánočky, o tom už toho bylo napsáno mnoho, podíváme se na ni z hlediska jazykového. Vánočka má totiž řadu nářečních pojmenování. Štědrovnice se jí říká zejména v Podkrkonoší (zde v realizaci s neslabičným u): Štědrounice a koláče se pekly vo Dlouhý noci před Štědrým dnem. Na Mladoboleslavsku a Novopacku můžete slyšet variantu štědrovka. Obě pojmenování jsou odvozena od adjektiva štědrý, jelikož tato sladkost se pekla na Štědrý den.
Nejrozšířenější je samozřejmě název vánočka, který se užívá na téměř celém našem území. Na velké části Čech je však rozšířeno také pojmenování houska. V jižních Čechách zase toto pečivo označují slovem calta, přejatým z němčiny. Například na Chodsku jste mohli slyšet: Na Vánoce bula calta ha mjetanky. Na Moravě a ve Slezsku jsou užívány další názvy, které mají původ v němčině, a to štrycle, štrucle a trucle. Nesmíme zapomenout na názvy motivované způsobem zpracování těsta, jsou odvozeny od adjektiva pletený: pletenec, pletenice, pletenka. Jižně od Mladé Boleslavi byl zachycen název vandrovnice, který souvisí s darováním pečiva vandrovníkům.
Přehledné mapy s územním rozšířením zmíněných nářečních výrazů najdete v Českém jazykovém atlase (https://cja.ujc.cas.cz/e-cja/), který na základě celoúzemního nářečního výzkumu vypracoval autorský kolektiv dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR. Tento nářeční výzkum byl však uskutečněn v 60. a 70. letech minulého století, proto dialektologové v současné době provádějí výzkum nový, aby získali aktuální informace o stavu našich nářečí. Sběr nářečního materiálu probíhá též prostřednictvím online Dotazníku pro mapování nářečí (www.mapovaninareci.cz/). Jeho vyplněním si nejen můžete zpříjemnit vánoční a povánoční čas, ale současně se tak můžete stát účastníky tohoto nového výzkumu.
