Článek
Na fóru o stárnutí vystoupil i veřejný ochránce práv Stanislav Křeček, který upozornil na problém, s nímž se setkává čím dál více seniorů – složitá digitalizace státní správy a každodenního života. Řada starších občanů se necítí v digitálním prostředí jistě, a přesto jsou mnohdy nuceni vyřizovat své záležitosti pouze online.
To je však v přímém rozporu s principem svobodné volby. Nikdo by neměl být nucen žít pouze digitálně,právo žít offline je základní lidské právo.
A proč je to důležité?
Svoboda volby
Každý člověk by měl mít možnost rozhodnout, zda chce být online, nebo ne. Digitální prostředí se stalo téměř povinným pro komunikaci s úřady, zaměstnavateli i přáteli. Pokud ale lidé nemají možnost volby, vzniká forma nátlaku a diskriminace. Svobodná společnost stojí na respektu k různým způsobům života a offline život je jedním z nich.
Ochrana soukromí
Každý krok v online světě je sledovatelný, zaznamenaný a často i obchodovaný. Život offline je jediným způsobem, jak si chránit část osobní svobody před korporacemi či státní kontrolou. Bez offline prostoru mizí právo na skutečné soukromí a vzniká prostředí, kde se lidé cítí pod neustálým dohledem.
Zdraví a psychická pohoda
Neustálé připojení k internetu zvyšuje riziko závislostí, úzkostí, nespavosti a depresí. Online svět je navržen tak, aby člověka udržel v neustálé pozornosti, což vede k vyčerpání. Offline život – příroda, pohyb, osobní setkání, je prevencí psychických i fyzických problémů.
Skutečné vztahy
Lidé potřebují dotek, blízkost, společné zážitky. Přátelství a rodinné vazby, které se odehrávají pouze na sítích, bývají povrchní a křehké. Offline vztahy budují důvěru, odolnost a opravdovou lidskou solidaritu.
Odolnost společnosti
V případě výpadku elektřiny, internetu nebo masivního kyberútoku by se zhroutila nejen komunikace, ale i zdravotnictví, finance a zásobování. Umění žít offline,tedy vědět, jak fungovat bez digitálních prostředků,je otázkou bezpečnosti celé společnosti.
Rovnost a spravedlnost
Ne každý má přístup k internetu, chytrému telefonu či počítači. Povinnost vyřizovat vše online vylučuje část společnosti – seniory, lidi z chudších regionů, zdravotně znevýhodněné. Právo žít offline chrání tyto skupiny před diskriminací a sociálním vyloučením.
Kultura a tradice
Generace si předávají zkušenosti, příběhy a hodnoty osobním kontaktem u stolu, na oslavách, ve společném životě. Offline svět je nositelem identity rodin i národů. Pokud by byl tento prostor nahrazen jen digitálním prostředím, ztratíme kus své kultury.
Svoboda myšlení a tvořivost
Neustálý tok online informací zahlcuje mozek a brání hlubšímu přemýšlení. Offline čas umožňuje zastavit se, uvažovat samostatně, rozvíjet vlastní kreativitu a tvořit bez tlaku algoritmů. Právě ticho a odstup od digitálního hluku dávají vzniknout novým myšlenkám.
Právo žít offline je ochranou svobody, zdraví, soukromí a lidské důstojnosti. Je to podmínka zdravé a odolné společnosti, která si váží různorodosti životních cest.
Stačilo má tohle právo ve svém programu.