Hlavní obsah
Seberozvoj

700 dotyků denně: Proč se neustále dotýkáme a jak to ovlivňuje naši mysl?

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Freepik

Spontánní doteky, často nepovšimnuté, mohou mít hlubší význam, než si uvědomujeme. Jsou to akty sebeuklidnění zakotvené v naší evoluční historii, které nám pomáhají zvládat stres a úzkost v každodenním životě.

Článek

Běžná gesta s hlubším smyslem

Mnoho z nás si během dne nesčetněkrát, aniž bychom si to uvědomovali, sahá na obličej, kříží ruce, nebo si klade ruku na srdce. Výzkumy dokonce tvrdí, že se lidé dotknou obličeje více než 700krát denně! Ale co za tím stojí? Je to jen náhodný zvyk, nebo je v tom něco víc?

Pro lepší pochopení tohoto se můžeme podívat na příběh z červeného koberce. Pedro Pascal, hvězda z HBO seriálu The Last of Us, byl opakovaně spatřen s rukou na svém srdci. Když se jej na toto gesto zeptala kolegyně, Bella Ramsey, jeho odpověď byla velmi upřímná: Mou úzkost držím právě tady. Tento akt sebeuklidnění v takovém prostředí ukazuje, jak univerzální a instinktivní může být takovéto gesto v reakci na stres.

Evoluční pozadí dotyku

Podle Aljoschy Dreisoernera, profesora psychologie z Vídeňské univerzity, sahají kořeny těchto gest až k našim předkům. Zpočátku mohl dotek sloužit praktickým účelům, například k odstraňování parazitů či ošetřování ran. S časem se dotyky proměnily z osobní hygieny na společnou péči mezi primáty, což vyjadřovalo hlubší vztahy a spojení. Podle výzkumů společná péče u šimpanzů vyvolává uvolnění oxytocinu, často nazývaného „hormon vazby“. Oxytocin nám dodává odvahu a sebedůvěru v těžkých chvílích.

Pocit z dotyku, ať už od sebe nebo od druhých, může významně snižovat projevy stresu. Hladina kortizolu klesá, srdeční tep se stabilizuje a pocit stresu ustupuje.

Experiment, který vše vyjasnil

Dreisoerner, ohromen vlivem doteku na sebeuklidnění, provedl experiment na vzorku 159 německých studentů. Postavil je před stresující úkoly, například před simulované pracovní pohovory nebo složité matematické problémy. Po těchto situacích byli studenti rozděleni do dvou skupin. První skupina dostala utěšující objetí, které trvalo 20 sekund, zatímco druhá byla instruována, jak se sebeuklidnit dotekem.

Klíčovým krokem bylo sledování toho, jak různé formy doteku ovlivnily hladinu kortizolu, což je hormon spojený se stresem. Výsledky ukázaly, že ti, co byli vystaveni doteku - ať už od druhých, nebo vlastním sebeuklidňováním - měli po stresové události v těle nižší hladinu kortizolu než ti, kteří žádný dotek nezažili. Co je však zajímavé, je, že ať už šlo o jakýkoli druh doteku, jeho vliv na srdeční tep nebo na to, jak se lidé cítili v důsledku stresu, byl prakticky stejný.

Přestože může dotek pomoci tělu lépe se vyrovnat se stresem, nemusí nutně ovlivnit naše vnímání stresu. Jinými slovy, i když nás dotek může fyzicky uklidnit, nemusíme se v důsledku toho cítit vnitřně lépe. Dreisoerner proto poukázal na závěr, že sebeuklidňující dotek má podobný účinek na tělo jako meditace.

Závěrem

Je zajímavé, jak lidské tělo a mysl dokáží interagovat se světem kolem nás. A často způsoby, kterým stále plně nerozumíme. Některé z těchto interakcí - například spontánní doteky - byly dlouho opomíjeny nebo přehlíženy. Nicméně i tato zdánlivě nepatrná gesta mohou hrát klíčovou roli v našem emocionálním a psychickém blahobytu.

To, co může vypadat jako jednoduchý akt na povrchu, má ve skutečnosti hluboké kořeny v našem evolučním dědictví. Když se podíváme na to, jak se dotykové gesty vyvinuly od základních hygienických potřeb až po symboly hlubokých vztahů mezi primáty, můžeme vidět, jak silně je dotek spojen s naším celkovým zdravím a pohodou.

Přitom experiment Aljoschy Dreisoernera posunul naše chápání ještě dále, dokazujíc, že tato gesta nejsou jen produktem našeho kulturního prostředí, ale skutečně mají univerzální léčivý a uklidňující účinek. Skutečnost, že sebeuklidnění pomocí doteku může být stejně účinné jako meditace, nás pak může vést k zamyšlení nad tím, jaké další jednoduché akce mohou mít hluboký vliv na naše duševní zdraví.

V dnešní době, kdy se často cítíme přetíženi a stresováni, může být tento objev klíčový. Možná je čas, abychom se více zaměřili na jednoduché, ale mocné metody uklidnění a začali je aktivně začleňovat do našeho každodenního života. Koneckonců, jak vidím, klíč k našemu duševnímu pohodlí může být doslova na dosah ruky.

Zdroje:

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/35757667/

https://www.ted.com/talks/checking_in_with_susan_david_bonus_self_soothing_exercises_with_dr_kristin_neff

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz