Článek
Cítit, že náš život má smysl, není jen příjemný bonus. Výzkumy ukazují, že lidé, kteří vnímají svůj život jako smysluplný, bývají zdravější, psychicky odolnější, méně se stresují a často jsou i úspěšnější v práci. Ale odkud se ten pocit bere? A liší se to napříč kulturami?
Většina dosavadních výzkumů se na pojem „smysl života“ dívá spíše obecně, ptají se lidí, zda souhlasí s tvrzeními jako „Můj život má smysl“ nebo „Mám životní cíle“. Jenže co přesně těmi cíli jsou? A jaký konkrétní obsah lidem přináší naplnění?
To se rozhodli blíže prozkoumat vědci z University of British Columbia pod vedením Michaela Maska a Stevena Heineho. Cílem jejich výzkumu bylo porozumět konkrétním oblastem, odkud lidé čerpají životní smysl, a také zjistit, jak tyto oblasti přispívají k tzv. „dobrému životu“,tedy životu, který je šťastný, smysluplný a psychologicky bohatý.
16 oblastí odkud lidé čerpají smysl
Na začátku výzkumu požádali 200 Američanů, aby popsali sedm věcí, které jim dávají v životě smysl. Na základě více než 2 000 odpovědí vytvořili 16 kategorií:
- Sebezlepšování – být lepší verzí sebe sama
- Rodina – starat se o rodinu, být oporou
- Vztahy – hledání a budování blízkých vztahů
- Víra a spiritualita – žít v souladu s duchovními či náboženskými hodnotami
- Uznání a status – být respektovaný, mít vysoké postavení
- Štěstí – cítit radost, užívat si života
- Soběstačnost – být finančně i prakticky nezávislý
- Materiální bohatství – vydělávat hodně peněz, vlastnit luxusní věci
- Vnitřní hodnoty – znát sám sebe a řídit se svými zásadami
- Pozitivní dopad – zlepšovat svět, pomáhat
- Zanechat stopu – být inspirací, vytvořit odkaz
- Smysluplná práce – dělat práci, která naplňuje
- Vytrvalost – zvládat těžkosti, nevzdávat se
- Zdraví – pečovat o tělo a zdravý životní styl
- Vnitřní klid – být vděčný, přijímat věci, které nemůžeme změnit
- Služba druhým – pomáhat komunitě, společnosti nebo zemi
Tyto kategorie poté konfrontovali s výdledky lidí z Japonska, Indie a Polska. Zjišťovali, do jaké míry lidé vnímají jednotlivé oblasti jako zdroje svého životního smyslu a jak se to promítá do jejich prožitku „dobrého života“.
Překvapivá shoda napříč světem
Ačkoliv výzkum sledoval čtyři velmi odlišné kultury, výsledky ukázaly překvapivou míru shody. Ve všech zemích mezi top pět kategorií patřilo štěstí, soběstačnost a rodina, zatímco víra a status se objevovaly spíše na konci žebříčku.
Autoři studie byli překvapeni, protože jako kulturní psychologové často vidí velké rozdíly mezi jednotlivými kulturami. Tentokrát ale platilo: ať žijeme kdekoli, toužíme po podobných věcech.
Jak různé zdroje smyslu ovlivňují náš život
Přesto se ukázalo, že různé oblasti smyslu života přispívají k „dobrému životu“ různým způsobem:
- Chci zanechat stopu: Lidé, kteří se snaží něco změnit, inspirovat ostatní nebo vytvořit odkaz, nejčastěji uváděli, že jejich život má hluboký smysl. Podobně fungovala i vytrvalost a služba ostatním.
- Chci být šťastný: Pocit štěstí nejvíce posilovalo zaměření na vnitřní klid, ale také pozitivní dopad, zdraví a samotné štěstí jako životní hodnota.
- Chci žít bohatý život: Psychologicky bohatý život – tedy takový, který přináší různorodé zážitky, emoce a nové pohledy na svět – nejvíce podporovala právě služba druhým. Na první pohled možná překvapivé, ale smysl to dává: když pomáháme, často se dostáváme mimo vlastní bublinu, zažíváme silné emoce, ať už radost nebo smutek, a měníme tím svůj pohled na svět.
Naopak honba za bohatstvím se ukázala jako nejméně účinný zdroj štěstí, smyslu i psychologického bohatství. Podle vědců nás snaha o majetek často odvádí od věcí, které opravdu naplňují; jako jsou vztahy, komunita nebo práce s hlubším smyslem.
Kulturní odlišnosti přece jen existují
I když celkově převládala shoda, v některých oblastech se kultury lišily.
Například v Japonsku hrála obrovskou roli práce a pocit smyslu a naplnění byl mnohem více navázaný na povolání než v jiných zemích. V Polsku naopak vyčnívala rodina, která zde byla druhým nejsilnějším zdrojem životního smyslu.
Autoři studie ale upozorňují, že by bylo potřeba hlubší analýzy. Například v různých kulturách může pojem „rodina“ znamenat něco odlišného a nést různé emoce i očekávání.
Co z toho plyne pro nás?
Závěr studie není o tom, že existuje univerzální návod na smysluplný život. Spíše ukazuje, že mít nějaký smysl – ať už spočívá v pomoci druhým, péči o rodinu, nebo osobním růstu – je klíčem ke kvalitnímu životu.
Některé cesty možná vedou k hlubšímu smyslu (například zanechání odkazu), jiné spíš k většímu štěstí (vnitřní klid, zdraví), a jiné nám pomáhají prožít život naplno (služba, výzvy, silné emoce).
A i když je každá cesta jiná, dobrá zpráva je, že není špatná – pokud ji vnímáme jako svou vlastní