Článek
To jak se vypořádáváme s našimi emocemi, může mít obrovský vliv na naši duševní pohodu. Už jste někdy potlačovali smích, protože smát se v danou chvíli nebylo vhodné? Nebo jste skrývali zklamání, abyste nevypadali slabě? Či jste se po shlédnutí dojímavého filmu snažili skrýt slzy, protože nechcete aby vás ostatní považovali za citlivku? Nebo jse vám důvěrně známý pocit, kdy se snažíte ukázat veselou tvář na veřejnosti, ačkoli uvnitř se cítíte naprosto jinak.
Každý se s emocemi vypořádává nějakým způsobem. Můžeme je vytěsnit, potlačit, předstírat. Můžeme křičet, můžeme mlčet. Můžeme si je přiznat a nebo taky ne. edno je ale jisté. To jak se s nimi vypořádáváme, má vliv na naše zdraví. Vědci totiž zkoumají různé strategie, jak se vypořádat s emocemi, a zjišťují, které jsou pro nás nejlepší. můžeme shrnout shrnout následovně:
Dopady potlačování emocí na duševní zdraví:
- Akutní zesílení emocí: Paradoxně snaha potlačit určité emoce je může ve skutečnosti posílit. Toto je známé jako „efekt odrazu“. Například snaha nepociťovat úzkost z nadcházející události může v člověku způsobit ještě větší úzkost.
- Vztahové napětí: Potlačování emocí může také zasahovat do sociálního fungování. Pokud lidé nevyjadřují své pocity, může pro ně být těžší vytvořit si blízké, podpůrné vztahy. Může také způsobit, že sociální interakce budou méně autentické.
- Poruchy paměti: Pokus o potlačení emocí během události může ve skutečnosti narušit paměť události. Je to možná proto, že kognitivní zdroje jsou odkloněny od zpracování události k potlačení emocí.
Dopady potlačování emocí na fyzické zdraví:
- Kardiovaskulární problémy: Opakované potlačování emocí, zejména těch negativních, může vést ke zvýšení krevního tlaku a srdeční frekvence. V průběhu času mohou takové kardiovaskulární reakce zvýšit riziko rozvoje srdečních onemocnění. (Mauss & Gross, 2004; Jentsch&Wolf, 2020)
- Oslabení imunitního systému: Potlačování emocí může oslabit imunitní systém, což činí jedince náchylnější k infekcím a prodlužuje dobu zotavení. (Fulvio, 2017; Brod et al.,2014)
- Problémy se spánkem: Potlačování emocí může vést k potížím s usínáním a kvalitou spánku. To lze přičíst nevyřešenému emočnímu stresu nebo zvýšenému fyziologickému vzrušení. (Gaétane et al., 2014; Vandekerckhove & Wang, 2018)
- Chronický stres: Neustálé potlačování emocí může vyústit v chronický stres. Chronický stres má pak různé škodlivé účinky na fyzické zdraví, včetně oslabeného imunitního systému, zvýšené zánětlivosti v těle a zvýšeného rizika chronických onemocnění. (Chapman et al., 2013; Kaplow et al., 2014)
- Zažívací potíže: Chronický stres vyplývající z potlačování emocí může vést k problémům v gastrointestinálním systému, včetně příznaků, jako je nevolnost, žaludeční křeče, zácpa nebo průjem. V některých případech to může dokonce vést ke stavům, jako je syndrom dráždivého tračníku (IBS).(Ke et al.,2023) Potlačování emocí, vedoucí k chronickému stresu, může narušit rovnováhu hormonů v těle. To může mít následné účinky na různé fyziologické systémy, včetně metabolismu, imunitní funkce a reprodukčního zdraví. (Ranabir, 2011)
Samozřejmě, že ne každý, kdo potlačuje emoce, nutně pocítí tyto dopady. Záleží na řadě faktorů. Nicméně je důležité si uvědomit, že i tak abstraktní věc jako je zvládání emocí může naše zdraví ovlivnit. A také to, že se nejedná pouze o „lidovou moudrost“, nýbrž o rigorózní vědecké poznatky.
Klíčem je správná strategie
Aneb jak říká má maminka: „Když nemůžeš změnit situaci, vždy můžeš změnit to jak se k ní postavíš“. A i výzkum potvrzuje, že má pravdu.
Emoce a jejich prožívání procházejí procesem - od toho, jak vnímáme situaci, po naši reakci na ni. A při každém kroku tohoto procesu máme možnost zasáhnout a ovlivnit, jak se cítíme. Tento proces má několik hlavních částí. Potlačení emocí je až tou poslední možností. S každým dalším stupněm je pro nás potom regulace dané emoce náročnější. 1. krok je situaci se zcela vyhnout, 2. krokem je změnit situaci ve které se nacházím, 3. krokem je odklon naší pozornosti, 4. krokem je kognitivní přehodnocení a 5. krokem je potlačení.
Představte si to takto:
- Máte před sebou kus čokolády a rozhodujete se, zda ho sníte nebo ne. Můžete si vybrat, že ho dáte stranou a nepřemýšlíte o něm (změna situace) nebo se na něj podíváte a zamyslíte se, jak vám bude chutnat (změna pozornosti).
- Můžete také přehodnotit svůj pohled a říct si: "I když by mi teď chutnala, je lepší pro mé zdraví ji nejíst" (kognitivní přehodnocení).
Teorie emoční regulace nám pak říká, že je pro nás jednodušší čokoládu nekoupit a domů vůbec nepřinést, než se zamýšlet nad tím jak je pro nás nezdravá (kognitivní přehodnocení). Zároveň je však pro nás mnohem jednodušší si vysvětli, že ta čokoláda pro nás opravdu není dobrá a „přesvědčit se ji nechtít“, než se na tabulku dívat a potlačovat naši chuť na sladké. (potlačení)
Proces emoční regulace
Kognitivní přehodnocení nemá negativní dopady jako potlačování emocí.
Kognitivní přehodnocení je technika, kdy své myšlenky a pocity aktivně „přehodnotíte“ nebo „přeformulujete“, abyste viděli situaci v lepším světle.
Místo abyste se zasekli v negativním myšlení, můžete si říct: „Ano, udělal/a jsem chybu, ale dělám chyby jen zřídka. Můžu se z toho poučit a zítra to udělat lépe.“ Tím, že situaci přehodnotíte, namísto abyste cítili neúspěch, se můžete cítit motivovaní k tomu, abyste se zlepšili a neudělali stejnou chybu znovu.
Zatímco potlačení je jako zastavit se před obchodem s čokoládou a říct si, že ji nebudete jíst a snažili se ji ignorovat, kognitivní přehodnocení je jako pohlédnout na čokoládu a říct si: „Je dobré, že existuje taková věc jako čokoláda a je v pořádku si ji občas dát, ale dneska si ji nedám, protože se snažím jíst zdravěji.“
Každý den se setkáváme s mnoha situacemi, které mohou vyvolat různé emoce. Správným zvládáním těchto emocí můžeme zlepšit svůj vnitřní pocit pohody, vztahy s ostatními i své fyzické zdraví.
Ať už se rozhodnete vyjádřit svou radost, potlačit zklamání nebo se naučít lépe zvládat jiné pocity, znalost toho, jak správně ovládat své emoce, je klíčem k šťastnějšímu a zdravějšímu životu.
