Článek
Homo Sapiens: člověk etický?
Představte si, že se zúčastníte experimentu. Máte před sebou sady čísel a váš úkol je najít v každé sadě dvě čísla, která dohromady dávají přesně 10. Za každou správnou odpověď získáte 10 korun. A teď si představte, že můžete výsledky svého počínání sami vyhodnotit a papír s vašimi odpověďmi vyhodit. Vše, co musíte udělat, proto abyste dostali peníze, je odevzdat lístek s vámi vyhodnoceným skóre úspěšnosti. Podváděli byste? Na Northwestern University tento experiment zrealizovali a následně zkontrolovali výsledky na vyhozených záznamových arších. Když porovnali skutečné záznamy účastníků s lístky s odpověďmi, zjistili, že skoro každý podváděl.
Desetiletí výzkumu ukazují na morální slabost - to že lidé nejsou dokonalí a ve své morálce mohou selhat. Lidé porušují své vlastní morální hodnoty každý den. Někdy i bez toho, že by si toho byli vědomi. A najdou mnoho způsobů, jak toto chování racionalizovat nebo ignorovat. Díky tomu si zachovají obraz sebe samých jako dobrých, upřímných jednotlivců.
Nejprve si musíme být vědomi všech různých způsobů, jak mohou být naše morální rozhodnutí ovlivněna. Teprve poté můžeme přistoupit k takovým opatřením, abychom se mohli lépe rozhodovat - a stát se tak „lepšími lidmi“.
Co ovlivňuje naše etická rozhodnutí?
Etická rozhodnutí nejsou jen otázkou vědomého rozhodnutí podvést nebo nepodvést. Výzkumy ukázaly, že náš výběr ovlivňuje spousta faktorů - ať už je to náš momentální pocit nebo čas dne. V jednom experimentu přehráli účastníkům, kteří řešili úkol s čísly, napjatou hudbu z filmu Psycho. Výsledkem bylo, že v této situaci lidé častěji nadsazovali své výsledky. Proč? Data naznačují, že úzkost zvyšuje vnímání hrozby, což vede k sobeckému a neetickému chování. V situaci hrozby náš mozek aktivuje rychlé obranné mechanizmy; naše myšlenkové procesy jsou dočasně přesměrovány k rychlé reakci a obraně. Díky těmto impulsům se pak častěji soustředíme více než na etiku na vlastní potřeby.
Dalším důležitým faktorem je čas dne. V jednom experimentu polovina účastníků pracovala dopoledne a druhá odpoledne. V odpoledních hodinách bylo podvádění častější. To může znamenat, že náročný den může oslabit naši sebekontrolu. Čím více jsme unavení, tím více trpí naše morálka. Také jsme silně ovlivněni chováním lidí kolem nás. Učíme se od svých kolegů, skupin a vedoucích. V pracovním prostředí může neetické chování snadno zdomácnět, což vede ke kolektivní korupci.
Existuje dokonce i výzkum, jež poukazuje na to, jak jazyk firem ovlivňuje jejich kulturu a chování zaměstnanců. Tento vědecký článek zkoumal, jak se chování společností, které se dopustily nějakého nesprávného chování, projevuje v jazykových vzorcích a jak toto chování ovlivňuje vnímání a jednání lidí. Nejprve autoři článku prostudovali téměř 190 etických kodexů velkých výrobních společností a zjistili, že firmy, které měly etické problémy, používaly v těchto kodexech složitější a méně srozumitelný jazyk než firmy bez těchto problémů. Dále zkoumali, jak lidé vnímají společnosti na základě jejich odnotových prohlášení. Ukázalo se, že společnosti, které používaly jednoduchý a jasný jazyk, byly vnímány jako morálnější a důvěryhodnější než společnosti s komplikovaným jazykem. Stejní vědci nakonec provedli experimenty, které ukázaly, že lidé se chovali méně eticky po přečtení složitě formulovaného hodnotového prohlášení než po přečtení jednoduchého prohlášení. Z výsledků tedy vyplývá, že nesprávné chování společností se může projevovat v komplikovaném jazyku, což může ovlivnit, jak je firma vnímána, a dokonce může ovlivnit etické chování lidí.
Zajímavé je, že si často neuvědomujeme dopad těchto faktorů. Pokud byste se sami sebe zeptali, zda je pravděpodobnější, že budete jednat neeticky dopoledne nebo odpoledne, pravděpodobně byste neviděli rozdíl. Naše mysl nám může zakrývat vlastní nepočestnost.
V rámci řady devíti studiích s více než 2 100 účastníky vědci zjistili, že když lidé jednají neeticky, jejich vzpomínky na tyto činy postupně blednou a stávají se méně jasnými oproti vzpomínkám na etické činy nebo jiné činy pozitivní či negativní povahy. Tento jev nazvali „neetická amnézie“. Kvůli neetické amnézii jsou lidé náchylnější k opakované nečestnosti v průběhu času. Zapomínání může být jedním z triků, jak náš mozek ospravedlňuje naše pochybné chování.
Cesta k silnějšímu morálnímu kompasu
V konečném důsledku je klíčové si uvědomit, že morálka je složitá a ovlivněná mnoha vnějšími i vnitřními faktory. Zatímco můžeme mít tendenci hodnotit sebe a ostatní podle černobílých měřítek dobrého a špatného, realita je mnohem komplexnější. Ačkoliv se můžeme dostat do situace, kdy selžeme ve své morálce, je důležité si připomenout, že každý má šanci k nápravě a učení. Vědomé rozhodování, sebereflexe a pochopení faktorů, které nás ovlivňují, jsou kroky k lepšímu chápání sebe samého a k vytváření silnějšího morálního kompasu. Důležité je, abychom nebyli příliš tvrdí sami k sobě, ale zároveň abychom neustále hledali způsoby, jak se zlepšit a být lepšími verzemi sebe samých.
Zdroje:
