Článek
Být pečující osobou opravdu není žádná dovolená. Někdy mám pocit, že lidé kolem mě si myslí, že když nechodím do práce a pobírám příspěvek na péči, mám vlastně spoustu volného času a můžu si užívat „klidu domova“. Skutečnost je ale úplně jiná. Péče o dítě s postižením je práce na plný úvazek, která nikdy nekončí – žádné víkendy, žádná dovolená, žádné volno. Každý den je plný starostí, plánování, časté terapie, hlavně a řešení situací, které si většina lidí ani neumí představit.
Upřímně, moc bych si přála chodit do běžné práce. Mít možnost alespoň na chvíli vypnout, potkat se s kolegy, řešit běžné pracovní úkoly a mít pocit, že jsem součástí světa „tam venku“. Jenže to prostě nejde. Časově se to s péčí o mé dítě nedá skloubit. Každý den je jiný, nikdy nevím, co přijde, a potřeby mého dítěte mají vždy přednost. Nemůžu si vzít dovolenou jako v práci a i při nejvyšším příspěvku na péči, kdy je péče o dítě 24/7 je „hodinová mzda“ 37,50kč. Opravdu terno, co? Přímo k závidění.
Společenské předsudky, které dokáží ublížit
Setkávám se s poznámkami typu „ty se máš, když nemusíš do práce“ nebo „to bych taky bral, být doma a dostávat peníze“. Lidé si neuvědomují, že péče o dítě s postižením je 24/7 práce, která je finančně i psychicky extrémně náročná. Příspěvek na péči zdaleka nepokrývá skutečné náklady ani ztrátu možnosti běžného pracovního uplatnění.
Teď nás navíc čeká další přezkoumání příspěvku na péči. Opět k nám domů přijde sociální pracovnice z úřadu práce, aby posoudila naši situaci. Chápu, že je potřeba zjistit, jak to u nás opravdu vypadá, ale zároveň mě frustruje, že její závěry mají v celém procesu jen malou váhu. O tom, jestli příspěvek dostaneme a v jaké výši, stejně rozhoduje posudkový lékař, který mé dítě nikdy neviděl – rozhoduje jen podle papírů. Není to zvláštní? Nemělo by být samozřejmé, že posudkový lékař dítě osobně vyšetří, když má v rukou naši budoucnost?
Navíc mám z poslední doby – i podle zkušeností ostatních rodičů ze skupin na sociálních sítích – pocit, že ačkoliv se loni příspěvek na péči zvýšil, teď se naopak čím dál častěji stává, že je snižován nebo dokonce odebírán. To zvýšení tedy bylo sice prezentováno jako vstřícné gesto, ale v reálu je v tom zase nějaký háček. Místo abychom měli jistotu a mohli se soustředit na to nejdůležitější – péči o naše děti – musíme pořád dokazovat, že naše situace je opravdu tak náročná, jak tvrdíme. Chtěla bych, aby lidé věděli, že být pečující není volba, která by přinášela pohodlí nebo výhody. Je to nutnost, která mě připravila o možnost žít běžný život, mít práci a čas pro sebe. A přesto musím neustále obhajovat, že tu podporu opravdu potřebujeme.
A jak to vlastně funguje?
K žádosti je nutné přiložit aktuální lékařské zprávy, které nesmí být starší než několik měsíců. To znamená absolvovat nová vyšetření u specialistů, což je v praxi často spojeno s dlouhými čekacími lhůtami. Například my se objednáváme minimálně půlroku dopředu, pouze v případě nouze je psychiatr schopen nás se synem někam narychlo „nacpat“. Takže vzhledem k tomu, že Úřad práce často nedodržuje lhůty ohledně řízení o příspěvku na péči, tak se tohle velmi těžko plánuje a zařizuje, aby byly zprávy v době posuzování ještě platné.
Sociální šetření aneb Konečně k nám přijde někdo na návštěvu
Po podání žádosti následuje sociální šetření v domácím prostředí. Sociální pracovnice přijde k nám domů, aby zjistila, jak dítě zvládá běžné životní potřeby a jaká je skutečná míra jeho závislosti na pomoci druhých. V domácím prostředí lze nejlépe posoudit, co dítě opravdu zvládá a co už ne. Tento krok je povinný a nelze se mu vyhnout. Ačkoliv by se zdálo, že právě tato návštěva je klíčová, v praxi mají závěry sociální pracovnice často jen malou váhu. Její zpráva je sice součástí podkladů, ale rozhodující slovo má posudkový lékař, který dítě na 99% nikdy nevidí osobně. To je pro mě jako matku nesmírně frustrující – někdo, kdo u nás byl pár desítek minut, popíše naši každodenní realitu, ale výsledek je často jen jeden z mnoha papírů v tlustém fasciklu, který nikoho nezajímá.
Na řadu přichází posudkář
Po sociálním šetření předává Úřad práce podklady Institutu posuzování zdravotního stavu. Ten posuzuje zdravotní stav dítěte na základě lékařských zpráv, výsledku sociálního šetření a případně vlastního vyšetření posudkového lékaře. V praxi však lékař dítě téměř nikdy osobně nevidí – rozhoduje „od stolu“ podle papírů. Papíry nikdy nemohou vystihnout každodenní realitu. Lékařské zprávy často popisují jen „stav při vyšetření“, ale nezachytí, jak vypadají běžné dny, jaké jsou výkyvy, co všechno dítě nezvládá a jak moc je závislé na pomoci druhých. Přesto právě tento posudek rozhoduje o tom, zda příspěvek dostaneme a v jaké výši. A když už jsou lékařské zprávy napsány dobře, tak není výjimka, že posudkový lékař některé skutečnosti naprosto ignoruje a neuzná je. O tom už vím taky své. Jo a taky vaše autistické dítě posuzuje například vojenský lékař v důchodu, kterému je skoro 80. Paráda, ten ví o autistech jistě hodně.
A jak dlouho?
Nikdo nikdy neví. Úřad práce má sice zákonem stanovenou dobu na vyřízení, a to je 60 dní, nicméně není vůbec neobvyklé, naopak, že někdo čeká půl roku, třičtvrtě, ale klidně i rok. Pokud je žádost zamítnuta nebo je přiznán nižší stupeň příspěvku, mám právo se odvolat. Odvolání se podává prostřednictvím Úřadu práce, který rozhodnutí vydal, a o odvolání rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Lhůta pro podání odvolání je 15 dní od doručení rozhodnutí. K odvolání lze přiložit nové lékařské zprávy nebo další důkazy o skutečném stavu dítěte.
Budoucnost systému: Sliby o zjednodušení
Plánované změny
Od 1. července 2026 by měla agenda příspěvku na péči přejít pod Českou správu sociálního zabezpečení. Cílem je zjednodušit a zrychlit proces, odstranit nadbytečnou byrokracii a umožnit digitalizaci žádostí. Změnit by se mělo i posuzování zdravotního stavu, aby bylo spravedlivější a efektivnější.
Skepse a naděje
Jako pečující osoba jsem k těmto slibům opatrná. Už jsem zažila mnoho „zlepšení“, která v praxi znamenala jen další papírování a větší nejistotu. Přesto doufám, že se systém skutečně zjednoduší a rodiny budou moci trávit více času péčí o své blízké a méně času bojem s byrokracií.
Zdroj: osobní zkušenost
https://www.mpsv.cz/efektivnejsi-pomoc-pro-lidi-se-zdravotnim-postizenim-poslanci-schvalili-sjednoceni-rizeni-o-prispevku-na-peci-pod-hlavicku-cssz
