Článek
Každý z nás vinařů a zahrádkářů přijímal nebývale vysoké březnové teploty s rozpaky. No, kdypak se stalo naposledy( zdali vůbec) aby v březnu odkvetly jahody? A naplnila se, bohužel, slova všech zkušených, ale také těch škarohlídů a pochybovačů „však ještě bude mrznout“.
Situace je taková, že réva (která je velmi citlivá na jarní mrazíky) byla mrazem minulých nocí a rán značně popálena.
U nás na naší Domén Pater Noster v podhůří Železných hor tomu, (podruhé bohužel), nebylo jinak. Opakující se ranní teploty pod bodem mrazu vykonaly, (potřetí bohužel) své. Réva v pučení byla mrazíky zaskočena a všechny budoucí listy byly popáleny. Věru smutný je to pohled na révu spálenou mrazem.
Bude ještě réva, popálena jarními mrazy, v tomto roce rodit?
Častá otázka od mých přátel, zahrádkářů a vinařů. Pokud nebyly spáleny květy, ale pouze pupeny réva nasadí ještě jednou a odrodí. Problém může být pouze s časem dozrání hroznů (ty dva týdny na nutnou regeneraci budou chybět, ale protože byla příroda o měsíc napřed, tak se úrody nejspíš dočkáme). Otázka jiná je nebezpečí „ledových mužů“, ale doufejme, že se mráz už dostatečně vyřádil a tak květen proběhne bez podobných „katastrof“.
Jak ošetřit keře vinné révy po jarní mrazivé kalamitě?
V žádném případě se nesnažíme popálené listy otrhat. To by byla hrubá chyba a bez dezinfekce takto vzniklých ran by se dostavila záhy plíseň. Nechme puky a malé lístky na keři do jejich vlastního opadání.
Réva má v záloze ještě systém spících oček a tak bude růst, sotva se počasí umoudří. I když úroda 2024 bude touto dubnovou anomálií jistě poznamenána.
Jak bojovat s mrazy v sadech a vinohradech?
Upřímně si myslím a ze zkušenosti vím, že všechny ty parafínové svíce, balíky slámy a dýmení ve vinohradech, jsou účinné snad pouze při slabém poryvu mrazivého vzduchu. Pokud se však silný mráz dostavuje opakovaně, jako je tomu v tomto a minulém týdnu, tak velká šance na účinnou ochranu není.
A nesmíme zapomenout na velmi negativní dopad který pálení přímého ohně ve vinohradu révě způsobí na její psychice. Keře vinné révy jsou na oheň a dým citlivé (ostatně jako každá rostlina) a dostávají se do stresu který s sebou přináší zbytečné plýtvání vzácnými živinami.
Z historie však víme, že tento jev není nikterak neobvyklý.
Mrazy se opakují a se železnou pravidelností (v určité periodě) devastují vinohrady po celém světě. Oním nejmrazivějším rokem pro české vinařství byl rok 1985. Mrazy v trvání několika týdnů se pohybovaly v rozmezí od dvaceti do třiceti stupňů pod bodem mrazu. Výsledkem byla kalamita s katastrofickým dopadem na české a moravské vinařství ze které se vinohrady vzpamatovávaly v následujících deseti letech.
Přínosy, jsou-li nějaké.
Tak se na dubnový mráz podívejme z té lepší stránky ( protože se s březnovou vysokou teplotou probudili i roztoči a škůdci vinné révy, po mrazivých ránech jejich „řady“ značně prořídly. Tak aspoň něco.
