Článek
Základem je zdravá půda
Blíží se jaro a každý vinohradník, sadař či zahrádkář se již nemůže dočkat. Ale co kdybyste to letos zkusili jinak. Vynechali nákup hnojiv a chemických postřiků a spolehnuli se na procesy které v přírodě fungují miliony let. Prvním krokem bude práce s půdou s vědomím, že tlení a rozklad je základem veškerého života.
Jedinou cestou k zadržení vody v krajině je hluboká orba
Půda na polích je dnes v katastrofickém stavu a zemědělské rostliny často doslova živoří ve dvaceti centimetrové vrstvě, pravidelně a opakovaně dotované hnojivem, nepřírodního původu. Protože se s půdou řádně nehospodaří přichází jarní záplavy a devastující sucha.
Cesta k nápravě je hluboká orba půdy a využití organického materiálu k hnojení. Pak se do půdy dostane kyslík a voda, objeví se v ní opět život a začnou fungovat zákony tlení.
Co je zelené není vždy ekologické
Často dnes vídáme vinohrady zaplavené náletovými rostlinami či osazené kulturou rostlin a je nám tvrzeno, že se jedná o ekologickou nutnost vedoucí k nápravě biodiverzity. Ale opak je pravdou. Půda, na které pěstujeme rostliny, by měla být kyprá a zbavená porostů, které zabraňují jejímu plošnému prohřívání, odebírají vlhkost, živiny a jsou zdrojem plísní a úkrytem pro hmyz a hlodavce.
Zázračné zelené lékárny
Jejich vybudování zvládne úplně každý a obejde se bez techniky a nákladných investic. Postačí palety a vhodný kousek místa pro jejich umístění.
Základem, aby fungovaly, je však přísná selekce materiálu, který do nich budeme dávat. Proto se vyplatí rozdělit vinohrad či zahradu na více částí, protože je nutné dodržovat pravidlo že tlející zelený organický materiál by měl pocházet z rostlin, ke kterým se po přeměně vrátí.
Nic jiného do „zelené lékárny“ nepaří. Nebudeme používat posekanou trávu, listí ze stromů, zbytky jídel, skořápky ani kávovou sedlinu. Zelená lékárna bude tvořena výhradně materiálem vzniklým při ošetřování rostlin (v případě vinné révy jarním a letním řezem či matolinami) ale můžeme ji obohatit červnovým řezem přirozených půdních dezinfikátorů (hluchavkovitých rostlin) jako je levandule, meduňka, popinec, máta či mateřídouška. Zelené části těchto rostlin však zásadně sbíráme před odkvětem. Nebojte se do zelené lékárny přidat i stonky či dřevnaté části z ošetřovaných rostlin. V případě vinné révy loňské letorosty. Ty tvoří v půdě vzduchové kapsy a podporují její kyprost. Dodržujme však pravidlo poměru 1/3 pevných částí ku 2/3 zeleného materiálu. Jinak bychom se připravili zbytečně o dusík, který by byl spotřebován při rozkladu tuhé buničiny.
Materiál bez předchozího prosévání aplikujeme do půdy nejlépe v březnu (pokud počasí dovolí) do hloubky kolem 40 centimetrů. A pak se stane onen zázrak. Rostliny budou rok od roku více odolné a zdravé a úroda překvapivá. Až se tak stane, jste na nejlepší cestě navázat s rostlinami přátelský vztah, respektovat jejich identitu a porozumět květomluvě (řeči rostlin) která nám leccos prozradí o kvalitě půdy.
A tak, než se poprvé vydáte na svoji zahrádku či vinohrad, zamyslete se, kolik zeleného materiálu leží bez užitku kolem vás. Vyberte si místo a začněte budovat svou první „zelenou lékárnu“.
