Článek
Když si představím řidiče v dhácké ulici, jak stojí frontu dlouhou kilometr na pár litrů nafty, napadne mě, jak křehký je náš svět. Ještě před měsícem by to byl jen obyčejný den v Bangladéši. Dnes je to symbol. Hormuzský průliv, ten úzký průchod mezi Íránem a Ománem, se stal místem, kde se láme energetická páteř Asie. A zatímco Západ mluví o geopolitice, Asijci prožívají krizi v přímém přenosu – v podobě zhasnutých pouličních lamp, zastavených továren a rostoucích cen všeho, co se pohybuje po silnicích nebo v letadlech.
Tepna, kterou nikdo nedokázal nahradit
Hormuzský průliv není jen geografický detail na mapě. Je to místo, kde se denně protáhne dvacet milionů barelů ropy a značná část světového zkapalněného zemního plynu z Kataru. Osmdesát čtyři procent této energie míří do Asie. Čína, Indie, Japonsko, Jižní Korea, Thajsko, Filipíny – všechny tyto ekonomiky vyrostly na levné ropě z Perského zálivu. Když Írán po útocích z 28. února 2026 prohlásil, že průliv bude otevřený jen „ne nepřátelským“ lodím, lodní doprava se prakticky zastavila. Ze sto třiceti až sto padesáti plavidel denně zbyla hrstka. Tankery stojí na kotvě, rejdaři jako Maersk a MSC raději míří kolem Afriky, a každá taková cesta přidává týdny a miliony dolarů.
Íránská karta, kterou Teherán hrál naplno
Írán dlouho hrozil blokádou. Teď to udělal. Revoluční gardy varují, že plavba je nebezpečná, a lodě, které se odváží, musí mít íránské schválení – nebo zaplatit. Některé asijské tankerky, jako thajská Bangchak, propluly díky diplomatickému ujednání. Většina ale čeká. Výsledek? Ceny dubajské ropy přeskočily sto šedesát dolarů za barel, zatímco americká WTI se drží kolem stovky. Ten rozdíl není náhoda. Asie platí prémii za to, že je na zálivu závislejší než kdokoli jiný.
Čína: obří stroj, který zpomaluje
Čína dováží čtyřicet procent své ropy právě touto cestou. Když se průliv uzavřel, pekingské rafinérie okamžitě začaly brzdit vývoz hnojiv – aby si zajistily vlastní zásoby. Továrny v provinciích Kuang-tung a Če-ťiang omezují směny. Dělníci chodí domů dřív, protože elektřina je drahá. Čínští analytici mluví o „druhé a třetí vlně“. Nejde jen o benzín. Jde o plast, hnojiva, chemikálie – všechno, co se vyrábí z ropy a plynu z Kataru. A když Čína zpomalí, zpomalí i svět, který od ní odebírá zboží.
Indie: z ruské ropy do nouzového režimu
Indický premiér Naréndra Módí varoval před „bezprecedentními výzvami“. Rafinérie v Jamnagaru a Kočinu nakupují ruské barely za přirážku pět až patnáct dolarů nad Brent. Je to nouzové řešení, ale nestačí. Vláda rozšiřuje dodavatele z sedmadvaceti na jedenačtyřicet zemí. Přesto v Dillí a Bombaji rostou fronty u čerpacích stanic. Farmáři v Paňdžábu se bojí o úrodu – hnojiva zdražují a některé továrny je přestaly dodávat. Indie se učí z covidu: pozastavení splátek dluhu, uvolnění fiskálních pravidel, tištění peněz. Jenže tentokrát jde o energii, ne o virus.
Japonsko a Korea: rezervy jdou na řadu
Tokio a Soul jsou na tom podobně. Japonsko už požádalo o uvolnění strategických rezerv. Jižní Korea zavedla povinné střídání aut ve veřejném sektoru – pět dní v týdnu jen sudá nebo lichá registrační čísla. V obou zemích se revidují celé dodavatelské řetězce. Automobilky v Koreji hlásí problémy s dodávkami plastů. Japonské elektrárny přecházejí na uhlí, aby udržely světla. A přesto analytici varují: pokud krize potrvá měsíce, rezervy dojdou.
Jihovýchodní Asie: světla zhasínají
Filipíny jako první vyhlásily národní energetickou nouzi. Palivové rezervy mají na čtyřicet pět dní. Dovolily prodej starší, špinavější nafty Euro 2. Thajsko zrušilo cenový strop na naftu – státní pokladna pálila třicet dva milionů dolarů denně. Bangladéš má rezervy na devět až čtrnáct dní. Lidé stojí fronty, továrny na hnojiva stojí, univerzity zkrátily prázdniny kvůli Eid. Pákistán zavřel školy na dva týdny a úřady pracují jen čtyři dny v týdnu. Indonésie zavádí hybridní výuku, Vietnam žádá firmy o home office.
Každodenní život v říši šetření
Představte si bangladéšského taxikáře, který tankuje jen na polovinu nádrže a doufá, že zítra bude levněji. Nebo thajského rybáře, jehož loď stojí v přístavu, protože nafta je drahá. V Jakartě zhasínají pouliční lampy dřív. V Manile ruší lety. Turisté ruší dovolené. A v továrnách na oblečení v Bangladéši se zkracují směny – ženy, které šijí pro evropské značky, teď chodí domů s menší výplatou. Energetická krize se stává krizí sociální.
Druhá strana mince: kdo na krizi vydělává
Ne všichni ztrácejí. Rusko dodává víc ropy do Indie a Číny. Austrálie a USA zvyšují vývoz LNG, ale lodě plují déle. Některé asijské uhelné exportéry – jako Indonésie – zvažují vyšší daně. Jenže to jsou drobné zisky proti obrovským ztrátám. Světová banka připomíná rok 2000: když země začnou chránit vlastní zásoby, ceny ještě stoupnou. Protekcionismus se vrací.
Dlouhodobé rány a falešné naděje
Kdyby průliv zůstal zavřený měsíce, hrozí stagflace – vysoká inflace a nízký růst. Letenky zdražují, potraviny taky. Hnojiva z ropy chybí na polích od Indie po Vietnam. A co alternativy? Potrubí přes Saudskou Arábii nebo Írán? Ty mají omezenou kapacitu. Tankery kolem Afriky? Příliš pomalé a drahé. Nové vrty v Jihočínském moři? Politicky riskantní.
Singapurský ministr zahraničí Vivian Balakrishnan to řekl přesně: „Právě teď je uzavření Hormuzského průlivu v jistém smyslu asijská krize.“ Zranitelnost byla známá. Nikdy ale nebyla testována tak extrémně.
Geopolitika, která přerůstá ekonomiku
Krize ukazuje, jak moc je Asie závislá na stabilitě Blízkého východu. Čína posiluje svou energetickou bezpečnost, Indie diverzifikuje, Japonsko a Korea spoléhají na Mezinárodní energetickou agenturu. A všichni sledují, jestli Trump dokáže s Íránem vyjednat znovuotevření. Každý den bez průlivu stojí miliardy. A lidské příběhy se násobí.
V Dháce čekají řidiči, v Šanghaji brzdí linky, v Soulu střídají auta. Asie se učí žít s uzavřeným hrdlem světa. A svět s ní. Protože když Asie kašle, kašle celá globální ekonomika.
Zdroje:
https://www.bloomberg.com/news/articles/2026-03-25/asia-braces-for-worst-case-energy-scenarios-as-iran-war-drags-on
https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/asian-countries-announce-emergency-measures-after-de-facto-closure-of-strait-of-hormuz/3879030
https://www.bbc.com/news/videos/cx24jk0z74yo
https://finance.yahoo.com/video/the-best-case-scenario-for-reopening-strait-of-hormuz-in-near-term-163000328.html
https://www.reuters.com/business/energy/asia-europe-most-exposed-lng-impact-iran-conflict-vortexa-says-2026-03-02/
