Je bitcoin letadlo? Stará otázka, na kterou nikdo nechce slyšet komplikovanou odpověď

Byl leden 2009 a svět se ještě vzpamatovával z největší finanční krize od Velké hospodářské deprese. Banky braly záchranné balíčky od daňových poplatníků, centrální banky tiskly peníze ve velkém a důvěra v tradiční finanční instituce byla na historickém minimu. Právě do tohoto prostředí vstoupil záhadný vývojář nebo skupina vývojářů pod pseudonymem Satoshi Nakamoto se svým vynálezem – digitální měnou, která nepotřebovala žádnou banku, žádnou vládu, žádného prostředníka.

Bitcoin byl od počátku navržen jako přesný opak toho, co způsobilo krizi. Maximální počet mincí byl pevně zakódován na 21 milionů – nikdo, ani sám tvůrce, ho nemůže změnit. Všechny transakce jsou viditelné v blockchainu, veřejné účetní knize přístupné komukoli. Síť nemá ředitele, správní radu ani sídlo společnosti. Satoshi v roce 2010 jednoduše zmizel a bitcoin si od té chvíle žije vlastním životem.

To byl záměr. A zároveň zdroj veškerého zmatku, který kolem bitcoinu přetrvává dodnes.

Dřív než se pokusíme odpovědět, zda bitcoin letadlo je, musíme si ujasnit, co letadlo vlastně znamená. V české mluvě se tímto slovem označují hned tři různé typy podvodů, které lidé běžně zaměňují.

Ponziho schéma – pojmenované po Charlesi Ponzim, italském přistěhovalci, který na počátku 20. století sliboval americkým investorům astronomické výnosy z fiktivních transakcí s mezinárodními poštovními kupóny – funguje tak, že organizátor přijímá peníze od nových vkladatelů a z nich vyplácí „zisky“ těm starším. Neexistuje žádná skutečná investice, žádná produkce hodnoty. Systém funguje, dokud přicházejí noví lidé; ve chvíli, kdy jejich přísun zpomalí, se zhroutí jako domeček z karet.

Finanční pyramida je podobná, ale s jedním klíčovým rozdílem: každý účastník aktivně získává nové členy a z jejich vstupních poplatků dostává provizi. Bernie Madoff provozoval klasické Ponziho schéma – nikdo z jeho klientů nemusel nikoho přivést. Systémy MLM, kde obchodní zástupci živí ty nad sebou v hierarchii, jsou pyramidami.

Systém letadlo je v česku lidový název pro pyramidu.

Všechny tři mají jedno společné: nezpůsobují žádnou skutečnou hodnotu a jsou ze své podstaty odsouzeny ke krachu. Klíčové slovo je „ze své podstaty“ – schéma je od začátku navrženo tak, aby organizátor nebo raní účastníci vydělali na úkor pozdních.

Teď k bitcoinu.

Klasické Ponziho schéma lze rozpoznat podle čtyř znaků: slibuje zaručené vysoké výnosy, nemá žádné podkladové aktivum, vyplácí staré investory z peněz nových a funguje v naprosté netransparentnosti.

Projděme je jeden po druhém.

Zaručené výnosy? Bitcoin nikdy žádné nesliboval. Neexistuje žádná entita, která by vám při nákupu garantovala, že za rok budete bohatší. Cena je dána čistě trhem – vztahem mezi nabídkou a poptávkou. Může jít nahoru i dolů, a v historii šla opakovaně obojím směrem. V říjnu 2025 dosáhla cena historického maxima přes 126 000 dolarů za bitcoin; v průběhu roku pak klesla o padesát procent. Žádná centrální autorita to neohlásila, neomluvila se ani nenaložila s výsledkem různě pro různé investory.

Žádné podkladové aktivum? Tady začíná zajímavá debata. Bitcoin sám o sobě nevytváří peněžní tok jako akcie nebo dluhopis. Neposkytuje průmyslové využití jako zlato nebo stříbro. Jeho hodnota vychází výhradně z toho, co jsou lidé ochotni za něj zaplatit. Kritici – a patří mezi ně renomovaní ekonomové včetně laureátů Nobelovy ceny – právem poukazují na to, že bez tohoto externálního souhlasu trhu by byl bitcoin bezcenný. Na druhou stranu: totéž platí do značné míry i pro papírové peníze, které také nemají vnitřní hodnotu a fungují pouze díky kolektivní dohodě o jejich platnosti. Hodnota eura není zakotvena ve zlatě od roku 1971.

Vyplácení starých z peněz nových? Tady je zásadní rozdíl. V Ponziho schématu organizátor centrálně rozhoduje, kdo dostane kolik. V bitcoinu žádný takový organizátor není. Pokud dřívější kupec vydělá a pozdější prodělá, jde prostě o tržní výsledek – stejně jako u akcií, komodit nebo nemovitostí. Rané akcionáře Applu nebo Amazonu také obohatili pozdější investoři, kteří za jejich podíly zaplatili víc. Nikdo z toho nedělá Ponziho schéma.

Netransparentnost? Blockchain je jeden z nejpropustnějších systémů, jaké kdy člověk vytvořil. Každá transakce, každý přesun, každý adresát jsou veřejně viditelné a zpětně nezměnitelné. To je přesný opak toho, jak fungovaly podvody Bernarda Madoffa, který desítky let předkládal regulátorům falzifikované výpisy.

Závěr z tohoto rozboru: bitcoin po technické stránce znaky klasického Ponziho schématu nesplňuje. To ale neznamená, že je bez rizika – a to je právě ta komplikace, kterou příznivci i odpůrci neradi přiznají.

Označení „letadlo“ neopouští bitcoin jen tak – a není to pouze nedorozumění nebo nevzdělanost. Za tou nálepkou stojí legitimní intuice, byť nepřesně pojmenovaná.

Bitcoin je aktivum, jehož cena závisí výhradně na ochotě budoucích kupců platit stále více. Nemá dividendy, úroky ani průmyslové využití, které by tvořily nezávislý záchranný síťový pro případ poklesu zájmu. Pokud jednoho dne přestane narůstat počet věřících ve hodnotu bitcoinu – ať už z jakéhokoli důvodu – cena půjde dolů a poslední v řadě prohrají.

Tato závislost na neustálém přílivu nových přikupujících vyvolává u mnohých ekonomů instinktivní reakci: vypadá to jako pyramida. Ivo Lukačovič, zakladatel Seznamu, to v roce 2022 vyjádřil lapidárně: koupit bitcoin za 16 000 dolarů je výhodné pouze tehdy, když najdete někoho, kdo si myslí, že má ještě vyšší hodnotu. Profesor ekonomie Ladislav Krištoufek z Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity mu oponoval a upozorňoval na narůstající složitost využití bitcoinu v oblasti takzvaných chytrých kontraktů a decentralizovaných financí.

Oba měli pravdu – každý v jiné části argumentu.

Lukačovičova námitka platí pro čistou spekulativní složku bitcoinu. Krištoufkova odpověď ukazuje, že bitcoin není tak prázdný, jak se na první pohled zdá. Problém je, že tyto dvě roviny se při diskuzích neustále míchají, a výsledkem je dialog hluchých.

Aby bylo jasno: skutečná Ponziho schémata a pyramidy v kryptovém světě existují a kvetou. Jsou jen obalena do technologického žargonu, který zmátl i jinak obezřetné lidi.

BitConnect je učebnicový příklad. Tento projekt sliboval neuvěřitelný jednoprocentní denní výnos garantovaný „revolučním obchodním botem“. Investoři obdrželi vlastní token podložený nepřehledným algoritmem a centrální platformou – přesný opak transparentnosti bitcoinu. V lednu 2018 se projekt zhroutil a připravil věřitele o stovky milionů dolarů. Všechny čtyři znaky Ponziho schématu byly splněny dokonale.

Podobně fungují desítky jiných projektů, které rok co rok vznikají na vlnách zájmu o kryptoměny. Slibují pasivní příjmy, garantované výnosy, „unikátní algoritmy“ – a skončí vždy stejně. Přesto mnoho jejich obětí bylo přesvědčeno, že investuje do „dalšího bitcoinu“.

Právě toto zaměňování je jedním z největších problémů v debatě o bitcoinu. Skandály kolem podvodných kryptoprojektů vrhají stín na celý ekosystém a poskytují argumenty těm, kdo nerozdíl mezi decentralizovaným aktivem a centrálně řízeným podvodem ani nechtějí rozlišovat.

Debata o tom, zda je bitcoin letadlo, se v posledních dvou letech odehrává v podstatně změněném kontextu. Změnu nepřinesli kryptoadepti na sociálních sítích ani youtubeři doporučující koupit cokoliv. Přinesly ji instituce.

V roce 2024 schválil americký regulátor první spotové bitcoinové ETF – burzovně obchodované fondy, které přímo drží bitcoiny a umožňují do nich investovat prostřednictvím standardních makléřských účtů. BlackRock, největší správce aktiv na světě spravující okolo 12,5 bilionu dolarů, spustil fond IBIT. Výsledky jsou mimořádné: fond přilákal více než 62 miliard dolarů čistých přítoků od spuštění a stal se jedním z nejrychleji rostoucích ETF v historii. Larry Fink, generální ředitel BlackRocku, označil bitcoin za „nové zlato“.

V březnu 2026 drželo 172 veřejně obchodovaných společností na svých rozvahách celkem milion bitcoinů. Spot bitcoinové ETF v USA absorbovaly jen v roce 2025 celkem 53 miliard dolarů – třikrát více, než předpovídaly počáteční projekce analytiků.

Co to znamená? Institucionální adopce neposkytuje bitcoinu morální certifikát ani záruku budoucích výnosů. BlackRock se také mýlil. Ale přítomnost regulovaných produktů, penzijních fondů a bilionářských správců aktiv zásadně mění povahu rizika. Letadla kolabují ve chvíli, kdy se vyčerpá přísun nových věřících. Bitcoin si za šestnáct let existence přetrval čtyři propady o více než sedmdesát procent. Po každém z nich dosáhl nového historického maxima. Kognitivní disonance tohoto faktu by u jakéhokoli klasického finančního podvodu nebyla možná.

Přesto existuje argument, který stoupenci bitcoinu mají tendenci přehlížet – a je to argument poctivý.

Cena bitcoinu od roku 2009 vyrostla o desítky milionů procent. Každý, kdo koupil dost brzy, je buď bohatý, nebo by byl, kdyby neprodal. Ale každý, kdo koupil na vrcholu cyklu – třeba v prosinci 2017 za necelých 20 000 dolarů – čekal tři roky, než se kurz vrátil na tuto úroveň. Kdo koupil na vrcholu v listopadu 2021, musel přečkat pokles pod 16 000 dolarů a dvouletou zimu. Na nové historické maximum si musel počkat do konce roku 2024.

Průměrný investor není ten, kdo nakoupil v roce 2010. Je to člověk, který o bitcoinu poprvé slyšel z médií – tedy typicky poblíž vrcholu předchozího cyklu. A statistiky o výnosech „průměrného investora do bitcoinu“ proto vypadají podstatně skromněji než výnosy prvních adopujících.

To není argument pro to, že bitcoin je letadlo. Je to argument pro to, že bitcoin je mimořádně volatilní aktivum, se kterým je snazší prohrát než si myslíte. A právě tuto nuanci debata nejčastěji ztrácí.

Nejsilnější argumentem zastánců bitcoinu je paralela se zlatem. Zlato také nepřináší žádný peněžní tok. Neslouží jako průmyslová surovina ve stejném rozsahu jako měď nebo hliník – průmyslové využití tvoří pouze menší část celkové poptávky, zbytek jde na šperky a investice. Přesto centrální banky drží zlaté rezervy, pojišťovny ho považují za bezpečný přístav a jeho cena neklesla na nulu ani přes tisíciletí manipulací trhu a politických katastrof.

Kritici správně namítají, že rozdíl existuje: zlato má fyzické vlastnosti – lesk, trvanlivost, dělitelnost – které mu historicky zajistily hodnotu nezávisle na kolektivním přesvědčení. Bitcoin hodnotu fyzicky nemá žádnou. Jeho „vzácnost“ je programová, nikoli přírodní.

Ale je tu ještě jeden pohled. Fyzické vlastnosti zlata sehrály roli v době, kdy neexistovaly alternativy. V digitální ekonomice 21. století, kde státy tisknou peníze po bilionech a debata o měnové stabilitě se vrátila do mainstreamu, nachází programová vzácnost s pevně danou zásobou nové obecenstvo. Nemusíte tomu věřit, ale nemůžete tvrdit, že za tímto přesvědčením není žádná logika.

Debata „je bitcoin letadlo“ je špatně položená otázka, protože míchá různé druhy tvrzení. Přesnější by bylo ptát se takto:

Je bitcoin podvod? Ne. Neexistuje organizátor, který by záměrně klamal věřitele a profitoval z jejich neznalosti systémem, jehož zhroucení je od počátku naprogramované.

Je bitcoin spekulativní aktivum bez fundamentální hodnoty? Zčásti ano – pokud odmítáme uznat konsensuální hodnotu jako relevantní (a pak ale musíme odmítnout i fiat peníze). Zčásti ne – technologie blockchainu, rostoucí institucionální adopce a omezená nabídka jsou reálné faktory.

Může cena bitcoinu klesnout na nulu? Teoreticky ano. Regulace, technologický průlom, nebo jednoduše ztráta kolektivní víry by mohly způsobit kolaps. Pravděpodobnost tohoto scénáře klesla s každou vlnou institucionální adopce – ale nikdy nebyla nulová.

Mohou pozdní investoři prodělat, zatímco rané vydělali? Ano – ale to platí o akciích, nemovitostech i zbytku trhu. Asymetrie mezi prvními a posledními není definičním znakem podvodu, je to rys každého trhu.

Na otázce „je bitcoin letadlo“ nezáleží jen kvůli bitcoinu samotnému. Záleží proto, že způsob, jakým ji zodpovídáme, odráží naše porozumění tomu, jak funguje hodnota, trh a riziko.

Lidé, kteří odmítají bitcoin jako zjevný podvod, se často chybí přesnému pojmenování skutečných podvodů – jako byl BitConnect nebo desítky jeho následovníků. Tím, že háží bitcoinem i těmito projekty do jednoho pytle, paradoxně ztěžují rozpoznání skutečně nebezpečných schémat.

Lidé, kteří bitcoin nekriticky obhajují jako zajištěné bohatství budoucnosti, zase pomáhají rekrutovat pozdní kupce, kteří nakoupí na vrcholu cyklu a zjistí, že na to trh nečekal.

Mezi těmito dvěma pózami existuje prostor pro poctivou odpověď: bitcoin není podvod, je to experimentální aktivum s nestandardním rizikovým profilem, silnými stoupenci i pádnými kritiky, a závisí čistě na vás, co si s tím počnete.

Letadlo? Ne. Bezpečný přístav? Také ne. Něco, čemu stojí za to rozumět dřív, než se rozhodnete? Rozhodně ano.

Zdroje: